sobota 29. listopadu 2014

Mikulášské slavnosti

Dopoledne hodně zasloužený odpočinek.
Fíbí testuje novou misku.


Po obědě Vánoční jarmark v místním muzeu.
Pár úlovků.



A navečer Mikulášské slavnosti v sousedním městě. Nefotila jsem, ale zde odkaz na rozsáhlou fotogalerii.
Ač teploměr ukazoval 1-2 nad nulou, tak teda byla pěkná zima.
Ale vyplatilo se čekat, ohňostroj byl úžasný.
A pak honem domů do teplíčka.

pátek 28. listopadu 2014

Pátek

Spím po noční.
Odpoledne zjištění, že něco v noci bylo špatně.
Janička na návštěvě.
Cesta do práce zjistit, zda je to opravdu špatně. Není, vše OK.
V práci trochu nedostatek rukou, tak nabízím svoje. Asi na dvě hodinky. Snad to k něčemu bylo.

čtvrtek 27. listopadu 2014

Vánoční jarmark ve škole

Každoroční akce. Ještě před ním Lucka klavír. Hned po něm já do práce.
K vidění a ke koupi toho bylo spousta.




Naše prodavačka.

středa 26. listopadu 2014

Středa

Spím po noční. Lucka jde sama ze školy, abych se dospala.
Večer mufiny na Vánoční jarmark. Ještě na ně přijde stříbrná kulička, ale to až ráno :)


úterý 25. listopadu 2014

Úterý

po noční a denní jsem nějak mimo.
V poledne jsem vyzvedla Lucku a hurá na kontrolu na rovnátka.
Cesta tam, chvilička v ordinaci, návštěva oblíbeného krámku (koupeny Lucce kalhoty) a hurá zpátky. Ve dvě už byla zase na keramice.
Večer hurá na noční.

neděle 23. listopadu 2014

V pátek

jsem ještě pořád měla dovolenou.
Tak jsem trochu doháněla resty. Jeden z nich byl zajít na poštu a poslat balíček. 
Snad dojde v pořádku a obsah bude sloužit.


V Praze nám voněly trdelníky, ale ty ceny...Slíbila jsem Lucce, že si je doma upečeme.
Slib splněn.


 21.11. oslavila babička 84 narozeniny. Na velké oslavy si nepotrpíme, ale popřát jsme jí odpoledne zajeli. K trdelníčkům jsme ještě něco přikoupili a strávili s babi příjemný podvečer.


I kytičku jsme samozřejmě měli s sebou...


Sobota, to byl dost akční den. Jumping neon párty. 50 trampolínek na jednom místě. 7 cvičitelů, 3 hodiny hopsání. Ufff, krásné to bylo. Po akci společně na obídek, chvilka posezení a domů. Sprcha a honem do práce. Tak nějak na mne spadla noční. Kupodivu i po náročné cvičící akce jsem to dala celkem s přehledem.
(foto z mého mobilu hrozné, ale aspoň pro ilustraci)


A taky jsem zjistila, že nám zbourali starý, dnes už nevyužívaný, domeček u závor. Asi mi tam bude chybět.


V neděli jsem se prospala a odpoledne jsme se vypravili sehnat Lucce brusle na led.
No to vám byla teda akce. Dlouhá, hubená noha a na ni si sežeňte brusle. Kdepak, ani náhodou.
Ještěže tam mají čím se odreagovat...


čtvrtek 20. listopadu 2014

Praha

Můj muž oslavil nedávno padesátiny. A jelikož je prý přes jídlo, dostal poukaz na menu v jedné pražské restauraci. Takové lepší.
Uvažovali jsme, kdy poukaz využít. Bydlíme přeci jenom dál a jet do Prahy jen kvůli jídlu ?
Tak jsme na dnešek naplánovali celodenní rodinný výlet. My dva dovolená, Lucka rodinné důvody.
Paní učitelka předem informována a naprosto s námi souhlasila.
Nejdřív připomínka taťkových studentských let.


Rozhledna Petřín - dnes zavřená :)


Zrcadlové bludiště otevřené, ale v rekonstrukci jakési. Obsluha neuměla dobře česky, kde to jsme ?
Ale nakonec pobavili jsme se.


Tak nahoru někdy jindy, ale to nevadí. V konečném výsledku to bylo vlastně dobře. Díky tomu nám časově všechno klaplo takřka na minutu. A počasí nebylo moc na rozhledy. Trocha sluníčka by neškodilo, ale taky mohlo celý den pršet, že jo.


 A ty výhledy nakonec taky byly. Třeba tady, pod Strahovským klášterem...


Na Hradě...


 A pod Hradem...


Těsně vedle Národního divadla, tam budeme obědvat...


A takovýhle výhled máme (skoro) od stolu


Mňamky...





Interier

Skvělá obsluha. V restauraci s námi skupina cizinců, kteří už byli skoro na odchodu.
Potom už jenom my. Příjemné to bylo.
Samozřejmě Orloj nesměl chybět.


Hned vedle něho bublinková královna


A nakonec Václavskej Václavák už za tmy



Hezký den to byl. I v listopadu se může celodenní výlet vydařit .
Jo a můj zub, tak ten začal zlobit na zpáteční cestě asi 30 km od domova. Je hodnej, že jo, že mě nechal si tak prima den užít v klidu a bez bolesti.

středa 19. listopadu 2014

Dovolenou

Bohužel, mám tento týden. Nesmíme mít do nového roku ani den staré dovolené.
Tak jsem doma. Moc mě to nebaví.
V úterý má Lucka jednou za 14 dnů krátkou školu. A tak jsme stihly, než šla za dvě hodiny na keramiku, dojet do sousedního města do Sportisima. Koupily jsme zimní bundu, čepici a rukavice.
A zase honem zpátky. Radost jsem ale měla velikou jak se zadařilo.
Večer jsem šla cvičit.
Jen ty zuby.... Jestli to jsou zuby.
Ve středu nějaký ten úklid, nákup a tak podobně. Prostě dovolená.
Pozitivní zpráva. Viki už krásně zarůstají vylysalé fleky a začínáme snižovat léky.
Uvidíme, kam se dostaneme. Musíme zjistit co nejnižší dávku, kdy bude ona v pohodě.
Zuby lepší a jo, jsou to zuby. Jen nevím, kdy to budu řešit....

pondělí 17. listopadu 2014

Bazén,

který jsme včera zrušily, jsme si dneska náležitě užily.
Ještě taky Janičku u nás na obědě.
Jen ty zuby kdyby mne nezlobily.....

neděle 16. listopadu 2014

Neděle

se zpočátku nesla v duchu soboty.
Ale neškodila by nějaká aktivita. Hm, na brusle, no to musíme nejdřív koupit nové.
Jedny vykopávky doma jsou, z nouze by to šlo...Pak nás taky napadl bazén.
Rozhodování akce, nebo nákup nových bruslí ?
Telefon...Co teď ??? A tak jsme po roce měli návštěvu.


A večer to u nás vypadá nějak takhle :)


Fotky nekvalitní, mobil nemá blesk a při umělém osvětlení mu to moc nejde.

sobota 15. listopadu 2014

Venku

je moc hezky.


 Akorát tak uvařit si čaj a připravit se na Vánoce.


Odpoledne z práce přijela Janička s Cipískem. Na oběd, na pokec, vydržela do večera, to bylo fajn.

pátek 14. listopadu 2014

Hrdý Budžes

dnes večer Bára u nás . Nádherný zážitek.
Kdo viděl chápe, kdo neviděl, ať urychleně napraví.

Rychlé shrnutí tohoto týdne,

aneb pořád se něco děje, ale pořád se to opakuje.
Každodenní běh jako do školy, ze školy, na hudebku a zpátky, na nákup, uklidit.
To je pořád dokola.
V pondělí po noční spím jako dudek. Večer jdu cvičit.
V úterý mám volno, ráno s Luckou na ORL. Lucka měla v krku velký čep. Ten byl stržen.
Jinak je OK, žádný brebery tam nemá. Večer jdu zase cvičit.
Ve středu jedu na veterinu a večer nejdu cvičit, ale do práce.
Ve čtvrtek zase spím. Tady trochu změna, odpoledne jdeme kouknout po jednom konkrétním vánočním dárku. Pečeme koláčky na třídní svatbu (v rámci výuky zorganizovala paní učitelka s dětmi obřad a všechno to okolo). A večer co? Večer jdu cvičit.
V pátek mám volno, dopoledne zajedu pro jablka. Nedaleko nás je sad, kde i prodávají. Výběr z mnoha druhů. Jednotná, slušná cena. Tentokrát beru Topaz. Křehké, šťavnaté, tak akorát sladké, mňam.
Odpoledne zpráva, že se známá stala podruhé babičkou. Moc gratulujeme a hlavně zdravíčko přejeme.
Jana v  práci spokojená, ale je to všechno nové, nezvyklé a tudíž je unavená. Ale to dá, je to holka šikovná.
Péťa v cizině stále spokojená.
Viki, jo Viki dobrala ATB, hnisavé leze už po těle nemá. Jen na mnoha místech vypadanou srst. Antihistaminika vůbec nezabrala, takže byly naszeny kortikoidy a po těch velmi výrazné zlepšení. Diagnoza je naprosto jasná. Těžká alergie. Doživotní léčba.


neděle 9. listopadu 2014

A už je zase konec týdne

Ve středu jsem měla volno a taky plány...
Jenže Viki se stále horší a horší. Mám pocit, že léčba je k ničemu.
Sedám do auta a frčíme na veterinu.
Léčba není k ničemu, ale je slabá. Takže chca nechca musíme nasdit vyšší kalibr.
Štve mě to, ale je otázka co je lepší. No nic, uvidíme, jak to bude dál.
Vracíme se domů, vyzvednu Lucku ze školy, pak ji vezu na hudebku a zase hurá do práce na noc.
Ještěže byl docela klid.
A takhle to vypadá, když se domů vracím.


Ve čtvrtek spím jak dudek. Asi podzimní únava, či co.
Vstávám tak akorát abych stihla odvést Lucku na klavír.
Rande mám tentokrát s mužem v Lidlu. Jak romantické.
Navečer mám premieru. Naše holky cvičitelky se zase naučily něco nového a já to prostě chtěla zkusit. Když jsem přišla domů a ptali se mě jaký to bylo, nedalo se říct nic jiného, než rychlý, ale jako fakt hrozně rychlý. A o co že šlo?  O PILOXING.

Naše Fíbí miluje koupelnu. A když ji ráno zabereme umyvadlo, tak obsadí alespoň vanu.
Hodně vody to ne, ale pokud je vlhká, tak to je spokojená.



Tudíž v pátek ráno spokojená byla. Na odpoledne jsme měli zamluvené lístky do kina.
Tři bratři. Nestihli jsme nějak v létě v premieře...
Zcela upřímně, podruhé bych na to nešla.

No a v sobotu jsem celý den v práci a v neděli aby se to nepletlo jdu na noc. Venku počasí, že by psa nevyhnal a tak hezky lenošíme doma.

úterý 4. listopadu 2014

Spací

tak by se dal nazvat dnešek. Ze soboty na neděli jsem měla noční. Chodím pak spát, ale moc toho nenaspím, tak maximálně 4 hodinky.
Na pondělí jsem nějak nemohla spát. Nevím proč. Změna rytmu,fáze měsíce, sled událostí, nevím.
A tak se stalo, že jsem spala slabé tři hodinky a vstávala do práce.
V pondělí jsem přišla ze školy od dětí po jedenácté hodině.
Takže jsem toho za poslední dny moc nenaspala.
Dneska ráno jsem vstala v sedm, abych dala Viki antibiotika. Zhodnotila jsem situaci a usoudila, že si zasloužím vrátit se do postele.
Přiznám se dobrovolně, vstávala jsem v jedenáct. To už se mi tedy hooodně dlouho nestalo abych si takhle pospala.
V poledne jsem si dojela pro Lucku, kterou jsem zase ve dvě odvezla na keramiku.
Pak jsem měla rande v kavárně s vlastním mužem. Vyzvedla jsem Lucku z keramiky a na šestou jela cvičit. Paní cvičitelka si dneska asi něčeho šňupla. Jela tedy dost pecky, ale zase to bylo super.

pondělí 3. listopadu 2014

Kouzelná noc ve škole

a pro nás velké dilema. Tedy spíš pro Lucku. Jít, či nejít. Přespat ve škole, nebo ne?
Nakonec padlo rozhodnutí jít.
V neděli jsme zabalily základ, zbytek si musela dobalit sama.
Měla jsem totiž denní. V 17 hodin sraz před školou, taťka ji dovezl.
Nicméně jsme se ještě viděly.
Paní učitelka vymyslela, že dětem uspořádá stezku odvahy v prostorách školy. Požádala rodiče, zda by nepomohli. Jelikož jsem nevěděla, zda Lucka půjde, nepřihlásila jsem se, ale nakonec jsem šla.
Děti už za sebou měli sportovní hry, vaření večeře (těstovinový salát) a spoustu dalšího.
My jsme měli sraz v půl deváté. Přišlo nás sedm, z toho dvy starší sourozenci.
Rozsvítili jsme dětem svíčky po celé trase, která vedla ze třídy přes celou školu do tělocvičny.


Tady se děti museli podepsat a vrátit se zase přes celou školu, ale jinou trasou zpátky do třídy.
Na cestě potkali několik strašidel (rodičů).


Chodili po dvojicích, ale vždy se čekalo až dvojice dorazí zpět do třídy.
Po projití poslední dvojice se celá trasa prošla hromadně, zhasla se světýlka...
Rodiče odešli domů. Bylo skoro 23 hodin.
Děti dostali odměnu, zmrzlinu.
Pak šli ještě sledovat do interaktivní učebny film, ale někteří brzy zalezli do spacáků.
Podařená akce a nakonec byla Lucka moc ráda, že šla.
Ráno uklidili třídu a normálně se učili.

neděle 2. listopadu 2014

Památka zesnulých

Dopoledne jsem samozřejmě po noční prospala. Oběd zbyl od včera, takže pohoda.
Lucka dodělala vše potřebné do školy, sebraly jsme svíčky a vyrazily.
Náš cíl byl jasný. Na hrobech rodičů a příbuzných už jsme byly....
Nedaleko nás je Hrubá Skála.
Rychlá prohlídka nádvoří, věž uzavřena.


I tady je krásný barevný podzim.


A pak už honem kousek krásným podzimním lesem.


 Jeden z nejznámějších pohledů v Českém ráji, Mariánská vyhlídka.


 A za mlhou...Kozákov.


A ještě pohled k Turnovu, v dálce se schovává i Ještěd.


Náš cíl. Symbolický hřbito horolezců.
Dnes poprvé, co sem chodíme, pusto, liduprázdno....


 I my rozsvěcíme, nejen za horolezce, ale za všechny blízké našim srdcím, kteří už tady s námi nemohou být...


A jedna symbolická ....


 Taťka byl dnes na posledním rozloučení s tragicky zesnulým kolegou, taky lezl....

A pak už zašera, nebo spíš za tmy zase zpátky, domů.


 A přeci jenom zastávka na místním hrobě, dědovi rozsvítit...


Nějak těžko to letos všechno snáším.....