středa 31. prosince 2014

Nejdelší Silvestr

v mém životě. Domů jsem dorazila před sedmou ranní.
Hezké jsme to měly. Jídlo, pití...
I všechnu práci jsme stihly.
Jen to počasí trochu zlobilo.
Dopoledne zkazilo výlet. Po ránu zase trocha škrabání, aby bylo na cestu vidět.

úterý 30. prosince 2014

Na brusle

jsme dnes logicky museli jít.
Vyzkoušet nové.
Spokojenost.




Cestou domů nákup. Příprava na dny následující.
Janička má ATB. Chce se mi napsat konečně.
Péťa mrzne. V teplých krajích neznají topení. Snad ta ATb nebude potřebovat taky...

pondělí 29. prosince 2014

Mít víc dětí

vám zaručí, že nikdy nevíte, kdy se vám zvýší hladina adrenalinu.
Péťa v cizině, to je pro mne adrenalin každodenní.
Lucka třeba nedávno na bruslích...
A Janička zrovna dneska.
Vařím oběd. V tom telefon. Jsem bourala, potřebovala bych pomoct.
Tak jsme se najedli a vyrazili. Všichni.
Cestou...


 Manžel, aby poskytl první pomoc autu. Janička ji naštěstí nepotřebovala.
Já jela s ním, abych dělala morální podporu a bleskosvod. Blesky se však nekonaly.
Lucka proto, aby doma nebyla sama.
Těsně před cílem mě napadlo, že tam mají Sportisimo a co kdyby měli nějaké brusle.
Tak máme brusle, běžky i s vázáním, boty na běžky a hůlky. Lucka měla dneska druhé Vánoce.
Nevím, co nás to popadlo, ale byl to rychlý a klidný nákup a se vším je maximálně spokojená.

V místě určení jsme zkoukli škody, zjistili, že to jsou "jen plechy" a mohlo to dopadnout mnohem hůř.


Ke všemu má Cipísek angínu ( ano i pejsci můžou mít angínu), kterou chytil od Jany, které opravdu není dobře.
Taťka dal auto do pojízdného stavu. Nám zatím poskytli azyl u Janičky v práci.
Naložili jsme nemocného Cipíska a vzali ho domů.
Janička večer dojela taky, v pořádku.

Ještě přidám taťkovu příhodu z benzínky, kde byl koupit něco, co  s sebou neměl.
Našel se tam pes, černý labrador. Paní, které nebyl lhostejný jeho osud zavolala policii. Městská nereagovala vůbec. Státní měla dotazy tipu - kdy se pes narodil a kolik váží. Manžel si naštěstí všiml, že má na obojku "cosi" a v tom ukryté telefonní číslo. Zavolal majitelce a její reakce byla - no jo, tak mi ho přiveďte domů . Na to teda manžel fakt neměl čas a ani se po onom městě nevyzná. Majitelka tedy vyslala dceru....

neděle 28. prosince 2014

Dny sváteční

jsem očekávala klidné, ba až nudné. Takřka to tak bylo.
Ve čtvrtek jsme si přivezli už na oběd babičku.


Pojedli jsme, popovídali, na nějaké fotky pokoukali...
Lucka přehrála vánoční koncert a přidala pár kousků navíc.
V mezičase vyrazila vyzkoušet dárek. Jo, půjde to. Už teď mám velké obavy, že jí nebudu stačit....


Navečer se nám podařilo navázat spojení s Péťou a babička si s vnučkou mohla hezky pohovořit.
Spokojená byla babička i Péťa. Ta teda hlavně proto, že za ní přiletěla na svátky kamarádka.
Po té jsem jí poslala krabičku cukroví a bramborový salát. Prý dobrý, ale až se vrátí chce Vánoce.
U nás tedy bude stromeček až do půlky února. A proč vlastně ne.

V pátek pohodička. k obědu jsem udělal bramborové placky. Dost bylo masa.
Přečetla jsem si knížku, napustila vanu...No a pak frčela do práce. Tam teda byla taky docela pohoda.
Skoro jsem měla pocit, že někteří lidičkové tráví svátky raději u nás....

V sobotu jsem pospala a odpoledne, že pojedeme zkusit brusle.


Lucka byla zvyklá na dětské, spíš chlapecké, bez zoubků. Měla jsem doma jedny staré, dámské....
Trochu hororové odpoledne, co vám budu povídat,  přežili jsme všichni.
Ale Lucka prostě v TOMHLE (klasické dámské brusle) jezdit ne a ne a nebude.
Večer jsem se ještě pustila do pečení další vánočky. Tentokrát jsem udělal dvě menší.


Jedna zůstala doma a ta druhá putovala k jedné mojí milé kolegyni jako dárek. Ona mi totiž nadělila dáreček pod stromeček v práci. Dlouho jsem přemýšlela, čím bych jí tu radost oplatila. Kupujte si někde něco v neděli odpoledne... Povedlo se, radost jsem udělala. A o tom to je....


Tím je jasné, co jsem dělala v neděli. Pracovala jako ďas. Né, bylo to v klidu, ale utahaná jsem jako přišla, to jo. Ještě u nás byla taťkova návštěva. Známý, který k nám o Vánocích chodí každý rok.
Když odešel, odpadla jsem. Probral mne až Mrazík. Lucku jsme trochu s taťkou štvali, jak jsme ho celýho doslovně citovali.Holt je to klasika. Víte, že ten film letos oslavil padesátku?

úterý 23. prosince 2014

Po dnešní denní

jsem akorát stihla upéct vánočku pro nás.


Ovšem můj muž a Lucka splnili do puntíku celý seznam, co jsem jim na dnešek sepsala.
Nebylo toho moc, ale jsem ráda, že letošní Vánoce nezažívám žádný shon a stres.

A už vím, kdy se mi prostřední dítko vrátí domů. Já se tak těším. Už aby to bylo.

pondělí 22. prosince 2014

Díky noční výpomoci

jsem dnes mohla zase zůstat doma. Původně jsem tedy chtěla jít alespoň na chvíli pomoct se stěhováním, ale volali mi, že není třeba.
Takže taťka nemusel po nákupech sám. No, co vám budu povídat byl to tak trochu horor.
Nebylo místo na parkování, nebyly nákupní vozíky. Za to bylo všude strašně moc lidí.
Asi bude konec světa, nebo co....
Nasadila jsem úsměv, vlídnou tvář a v klidu si nakoupila. Vystála frontu ke kase s písní na rtech, pustila před sebe jednu starou paní, pochválila prodavačky za pracovní zápřah a jelo se domů.
Jen pro zajímavos. Já obstarala všechno, manžel sehnal knot do petrolejky.
Hurá budeme svítit, Vánoce budou :)


Ale abych nebyla nespravedlivá, on je jinak hodný a hodně mi pomáhá. Ani nenadával, když jsem večer s ním vyměnila za večer v práci. A kdybych byla v práci, určitě by to taky zvládl.
Odpoledne jsem díky získanému času upekla vánočku, myslím, že tentokrát obvzláště povedenou a vyrazili jsme s ní k babičce. Měla radost.


Jen kocourovi se to moc nelíbilo. Narušili jsme mu jeho klídek u kamen.


neděle 21. prosince 2014

Nedělní volno

strávené přípravami na dny příští.
Ale tak nějak v poklidu a pohodě. Lucka žehlí, všechno a moc jí to jde. Strašně mi tím pomáhá.
Venku leje jako z konve.
Večer jsem se těšila na Křídla vánoc. Viděli jsme s mužem vloni v kině, chtěla jsem si dát repete.
Zasednu k televizi, naleju si skleničku a v tom telefon. Kolegyně SOS. Nemohla bys ? No jasněže mohla, však jsem jí to minulý týden nabídla....
Domů jsem se dostala těsně před půlnocí. Někdo si možná řekne, že jsem blázen, no možná.
Ale já tím hodně získala. Třeba den volna navíc.

sobota 20. prosince 2014

pátek 19. prosince 2014

Už dlouho

 mi vrtá hlavou, kdo vlastní tohle auto.
Sedět se dá jedině na místě řidiče. Přes den je pryč, stává na parkovišti v noci.


 Jeden den jdete venčit a vypadá to takhle,


 druhý den o poznání lépe. Bohužel, dlouho to nevydrželo.


A protože jsem zase ve středu měla volný den, vyrazila jsem pro jablka do nedalekých sadů.
Na Vánoce. Nebudu v marketu dávat dvakrát tolik, že jo.
Cestou se mi naskytla zajímavá podívaná. Že letadla dělají na nebi prouhu je známá věc.
Ale tahle se nad námi vždycky otočila a letěla zpátky. Takže jsme měli na nebi kruhy.


 Ve středu navečer tradiční třídní koncert. Lucka jako vždy hrála na flétnu,


a samozřejmě na klavír. Moc se jí to povedlo. Šikulka moje.



Ve čtvrtek v práci evakuace. Malování, renovace podlah na které se nesmí alespoň den šlapat.
Takže přesun o patro níž, kde je všechno jinak. Navíc čilý ruch dovnitř i ven, prostě zmatek nad zmatek. Nemám ráda změny. Přišla jsem domů a odpadla jsem.
Můžu se těšit na pondělí, dám si repete.

Dneska ráno jsem se rozhodla doplnit zásoby na Vánoce. Myslela jsem si, že poránu nebude moc lidí. O jak jsem se mýlila. Nicméně jsem to docela zvládla.
Co mě ale pobavilo, byla tahle cedule. Není to kvalitní fotka. Proto napíšu ceny.
Před slevou 199,90 po slevě 199.
No, nekupte to, že jo.





úterý 16. prosince 2014

Pracovní smlouva

na dobu neurčitou, nový platový výměr.
Z práce domů místo ve dvě v jedenáct.
Lucka koukala když jsem ji v poledne vyzvedávala ve škole.
Horká čokoláda a palčinka v kavárně.
Spousta zařízených věcí.
Procházka s Viki.
No já se dneska fakt mám....přímo fanfárově.

pondělí 15. prosince 2014

Volné pondělí

jsem měla po pracovní neděli.
Ráno nějaké ty nákupy. Vyvenčit Viki.
Dopoledne dohnat, co se dá.
Odpoledne vyzvednout Lucku.
Společně i s taťkou s Viki k Janě na očkování.
K babičce s nákupem a cukrovím.
Péťa je v Římě, dnes byl na programu Vatikán.
Takový normální den.
V e- mailu jsem měla výplatnici za listopad - dost mě potěšila.(Někdo by za to asi ani nevstal, ale já fakt měla radost, že jsem dostala nějaké odměny.)
Taky si mám přijít podepsat prodloužení pracovní smlouvy. Tak hurá ...

neděle 14. prosince 2014

Víkend

Poklidná sobota doma. Venku skoro jak na jaře, jen zataženo, mlhavo.
Odpoledne přijela Janička.
Pořád se mi nic nechce, vánoční nálada v nedohlednu.
V neděli hurá do práce. Docela to šlo. Domů jsem šla jak jsem měla.
Jen jsem nějak doma odpadla.

pátek 12. prosince 2014

Týden - shrnutí

Pondělí - ráno hurá na ORL. Angína to není milá paní, ale ATB máme.
               Alespoň upečeme a ozdobíme perníčky.
               Cosi jako první sníh.



              A na domluvenou schůzku, oslavit Elenku tedy jdu.
Úterý - mám denní a musím na celý den do práce, kde malujeme za plného provozu. Ufff...
             Ani manžel na tom není lépe. Lucka je tu bohužel celý den sama.
             Je neskutečně šikovná a hlavně statečná. Hlavně už je jí líp.
Středa - je tak trochu podobná úterý, ale domů se místo po šesté dostávám už po třetí odpolední.
             Tak aspoň, že tak.
Čtvrtek - nabírám sílu po dvou vysilujících dnech a před noční. Na tu odcházím po páté hodině.
              Večer se stavuje Janička. Samozřejmě se nevidíme.
              Noční po dlouhé době docela pohodová.
              Ono dost záleží na složení sloužícího personálu, že :)
              Ponaučení (asi jen pro mne) - nepečte topinky v místnosti s hlášičem požáru :)
Pátek - kdo by si myslel, že budu spát, je na omylu. Opět hurá na ORL. Na kontrolu.
            Do hajan jdu kolem deváté. Lucka je snad OK a v pondělí půjde do školy.
            Jen nějak nevím, jak doženu všechny resty. Nu což, nějak bylo, nějak bude.

neděle 7. prosince 2014

Druhá adventní

Lucce je líp, ale dobré to není.
A tak jsme si pro radost ozdobili stromeček. Aspoň si ho užijeme.


A ráno asi půjdeme na ORL.

sobota 6. prosince 2014

Čertovská sobota

to měla být.
Měla jsem vymyšlený výlet. Tajný s překvapením. Za čertama....
Jakmile Lucka vstala, bylo mi jasné, že je všechno jinak.
Skleněnné oči, bolavá hlava, bolavý krk, zastřený hlas, plný nos, zvýšená teplota.....
Nedalo se nic dělat. Zůstali jsme pěkně doma v teple.
Cukroví to jistilo.
Navečer jsem si vzpomněla, že vlastně máme dneska pracovní vánoční večírek.
Tak jsem tedy šla, nechtělo se mi. Moc se nás nesešlo, ale jinak dobré to bylo.
Jídlo, pití, taneček a před půlnocí jsem byla doma.
Jen tak zahuleno by tam nemuselo být a to mají klimošku, asi na co ?

pátek 5. prosince 2014

Pátek

se nesl opravdu ve znamení výše uvedeného počasí.
Ne, že by mne to těšilo, ale náladu na bodu mrazu má kdekdo.
Nejsem v tom sama.
Odpoledne jsem jen vyzvedla  Lucku ze školy ať nemusí v .dešti domů a už jsem nos nevystrčila.
Nějaký ten pořádek a cukroví to jistily, ale moc se nechce.Těšila jsem se na sobotu.

DŮLEŽITÝ DODATEK
Taky mi přišel balíček, obálka ( odesílateli ještě jednou noc děkuju, udělalo mi to radost).
Trochu víc mi otevřela oči. Já si tady pořád stěžuju, jak je venku ošklivo, jak mi nic nejde a na světě jsou lidé, kteří jsou na tom mnohem hůř než já.
Kteří by potřebovali pomoct, pohladit , obejmout, cokoli. A přesto takový člověk myslí na úplně cizí, nelení, zabalí obálku, musí s ní na poštu.....A vlastně by vůbec nemusel.
Moc děkuju a slibuju, že než si zase budu stěžovat, tak se zamyslím, jestli mám vlastně důvod.

Jestli včera

byly divný mraky, tak co je potom tohle ???


Takhle mi ta divná nálada nezmizí....

čtvrtek 4. prosince 2014

Divný mraky




A nebo spíš už jsou tady dlouho. Prý nějaká novinka - typ Asperatus. No, nevím....
Trochu sluníčka by to chtělo, hned by byl svět veselejší.
Stejně je včechno divný, prosinec a rostou nám na zahradě houby,



kvetou sedmikrásky,


a lýkovec, tak ten je úplně mimo, kvete jak o život ( uvidíme, co s ním bude na jaře)


Divný mraky, divná doba, divná nálada.

Stihla jsem upéct rohlíčky.



Odpoledne Lucka na hudebku, mezitím povedené nákupy a nakonec jsme si zašli všichni na kafíčko a nějaký mls do kavárny.
Místo Barborky.
Ovoce kupuju průběžně, čokoládu taky doma máme...Tak jsme si poseděli, popovídali, bylo to prima.

středa 3. prosince 2014

Středa

Ráno jsem vyvenčila holky. Jak hezky zvedají společně nožky :)


Z každého stromu, kam Fíbí vylezla na mne mňoukala tak, že to vypadalo, že neumí slézt.


No, ono by se nebylo čemu divit když si hraje na žraloka a má některé zuby hnedle dvakrát.
Ale nakonec slezla, to jako jo.


Pak jsem se snažila plnit svoje plány, ale nějak mi to nejde od ruky.
Pračka teda bude mít na chvíli volno.
Nějaký ten nákup, Lucka na flétnu a domů.
Prý se staví Jana, zlobí ji auto. Tak honem večeři. Ale co, smažák už jsme dlouho neměli.
A Lucka udělala sama salát. Mňam, to byla dobrota.


A taky nám Janička přivezla návštěvu.  Známý chce dát dětem k Vánocům morčátko.
Dočasné bydliště bude mít u naší Jany :). A jelikož ho dneska vyzvedla, mohli jsme si ho pomuchlat.
Krasavice Jolanka.


Jen na to cukroví nějak nedošlo. Tak snad zítra.

úterý 2. prosince 2014

Úterý

tak trochu odpočinkové. Po dvou náročných dnech to na žádné velké výkony nebylo.
Po ranní procházce s Viki jsem si upatlala těsta na nějaké cukroví.
Taky jsem koukla do koupelny a zjistila, že pračka se bude radovat asi celý den.
Na odpoledne jsem měla domluvené kafíčko se známou. Bylo to prima.
A večer jsme s Luckou zvládly jedno cukroví upéct.
Plán byl trochu bohatší, ale nemusí pršet, jen když kape.

pondělí 1. prosince 2014

Neděle a pondělí

raději vymazat z kalendáře. Dvě denní, obě dosti náročné.
V pondělí na závěr se na nás přišli podívat čerti.
Byla totiž Mikulášská nadílka pro děti zaměstnanců.
Alespoň malé zpestření.