úterý 31. července 2012

Konec


července. No pane, to to letí...
Podařilo se mi uzavřít měsíc, leč nepodařilo se mi ho odevzdat ( rozuměj vyúčtování) dle nového systému. takže postaru, hlavně že je hotovo.
Lucka byla odpoledne zase se Šárkou.
A vlastně se nic neděje, což je asi dobře.
PS: nemá zájem někdo o FON potkánek ?



pondělí 30. července 2012

Těší mne,

že dobrý člověk ještě žije. A ne jeden...
V dnešní době, kdy kolem sebe slyšíme jen samé stesky, nadávky a další nepěkné věci, mne těší, že se najdou i lidé s dobrým srdcem.
Bylo domluveno, že dnes dopoledne tady u nás zůstane Šárka s Luckou pod dozorem naší prostřední. Šárčiny rodiče museli odjet a nechtěli ji nechávat samotnou. Jenže změnili plány a aniž bych cokoli věděla, vyzvedla si mamka Šárky ráno Lucku a holky byly celý den spolu...
A pak jsem ještě psala e-mail s prosbou ( jedno komu, jedno jakou) a čekala jsem negativní odpověď tak na 95%. A ejhle ! Odpověď kladná tak na 300%.
Musíme se radovat i z maličkostí a vážit si jich.
A být na sebe hodnější, pak bude všem hned líp...
Odpoledne jsem vzala Viki poprvé na delší prochajdu, ne jen na zahradu. Ušly jsme tedy jen asi 3 km, ale jak po asfaltu, tak po trávě, tak po hrubém kamení. Prostě jsem potřebovala otestovat, co už zvládne. A ono to jde. Chuť k jídlu ji neopouští.
Drápy jsou pořád ve stejném stavu 11 : 7.

neděle 29. července 2012

Zase o rok starší

je naše nejstarší


Ještě jednou Jani, všechno nej a ... však ty víš...
Jo, letí to, letí. Oslavila to náležitě, neb z oslavy narozenin plynule přešla do oslavy svatební. Novomanželé to tajili a všem přichystali překvapení. Tak hodně štěstí, ať jim to i nadále pěkně klape.
Lucka byla u kamarádky, Péťa v práci. Já jsem se snažila spolknout nějakou tu žabku....

PS: Jak je uvedeno v komentářích , nevdala sa dcera, ale její známá. To jen já to blbě napsala...

sobota 28. července 2012

Děkuju

mamince Lucčiný kamarádky, že měla ten skvělý nápad a vzala Lucku k nim. Dokonce tam naše dítko hodlá přespat. tak to jsem tedy zvědavá...
Já jsem dopoledne byla tak akorát schopná dojet na veterinu pro další dávku léků, uvařit jahodové knedlíky a pak už nic.
Jak už tady všichni vědí, změny v počasí mne dokážou skolit hůř než chřipka....Trpím nejen fyzicky. Celou dobu se těším až budu mít volný den jen prosebe a pak se tady motám a sotva chodím.....Ach jo!!!

pátek 27. července 2012

Nešťastná

byla dopoledne Lucka, když jsme se na kontrole na ortodoncii dozvěděly, že plánovaná rovnátka nedostane, protože to prostě nejde. Jednak má Lucka nedorostlé zuby a jednak tam má pan doktor málo místa. Takže plán B, nejdřív mléčné zuby ven, tím získáme místo, a budeme se moci vrátit k plánu A.
Náladu nám spravila mamka Tadeáška, když volala, zda se s nima nepojedeme vykoupat.
Návrh koupaliště mne trochu zaskočil ( docela blízko frekventované silnice), ale výběr byl naprosto dokonalý. Koupaliště tak akorát velké, tak akorát hluboké, trochu ve stínu, trochu na slunci. Lidí taky tak akorát.


Lucka si zaskákala i zaplavala a já se nestačila divit, jak se ve vodě zlepšila. Když si vzpomenu, jak před třemi lety jen seděla na břehu...Co na tom, že k tomu potřebuje šílené potápěčské brýle, hlavně, že jí to baví.




I Tadeáškovi se to líbilo.


Prostě jsme si užili to pravé letní prázdninové odpoledne.
Večer si Viki zase řekla o jídlo. Volali z veteriny, přišly první kultivace, breberek je tam spousta a ty, co zatím poznaly, tak by měly zhynout bídnou smrtí po ATB, co jsme Viki nasadili minulý týden. Takže moje oblíbené, tak snad....

čtvrtek 26. července 2012

Táda

měl 6.července první narozeniny. Nějak nám to nevycházelo a tak jsme se sešli s ním a jeho mamkou až dneska odpoledne. Ale vůbec to nevadilo.
Nejdřív jsme si dali na zahrádce jedné hospůdky kofolu a předaly jsme s Luckou drobnosti, které jsme pro Tádu měly.


Potom jsme vyrazily na procházku. Bylo to moc fajn odpoledne, jen to teplo bylo dost velké.




Večer jsem ještě pekla pro Janičku do práce, bude mít narozky.
Opět jsme koupali Viki nožky. Drápy jsou tak nějak ve stejném stavu jako minulý týden, další zatím neodpadl.
Viki ale večer radostně běhala po zahradě a dokonce si sama řekla o jídlo. Tak snad....

středa 25. července 2012

A zase středa

a zase pracovní. Dneska to docela šlo, až na to teplo.
Odpoledne se stavila Janinka. Byla v takovém rozpoložení, že jsme musely jít na kafe a všechno probrat. Mezitím začalo lejt jako z konve. Odvezla jsem ji domů za miminky a sama byla ráda, že můžu oddechnout.

úterý 24. července 2012

Několik

činností jsem dnes stihla.
Ráno do práce, ještě před tím kontrola drápků u Viki. Zdá se,  že nechat to na vzduchu bylo nejlepší řešení. Doma moc chodit nechce, ale venku by jste nepoznali, co má za sebou. A asi ještě před sebou, zbylé drápky opravdu vypadají,  že odpadnou.
Po práci a obědě jsme vzaly s Luckou brusle a jely si zajezdit.


 Už bylo na čase, letos poprvé. Jenže jsem tak nějak neodhadla počasí. Bylo doooost teplo. Tak jsme se přesunuly na jez k řece. Sice jsme neměly plavky, ale nohy se cachtat daly.
 Suchou nohou přez jez tam...


Trocha relaxace


A mokrou nohou zpátky

 

Po návratu domů jsme jely na druhé kolo focení potkaních miminek. Teda řeknu vám, vyfotit trochu pěkně malou myš je rovno zázraku ...





A nakonec mamina mrňousů


pondělí 23. července 2012

Focení

potkaních miminek jsme si na dnešek naplánovaly s nejstarší. Jenže...
Ráno jsem musela oněch 80 km do práce. Ta byla relativně klidná. Dokonce jsem zjistila, že přestavba na začátku prázdnin, kterou jsme spáchali s jiným kolegou, se docela líbí a mám povolené další kroky. Pak cesta zpět. Nějak jsem se zamyslela a jela původní cestou, která byla v posledních týdnech uzavřená. A ejhle, už se tudy zase jezdí...
Viki se tváří docela spokojeně, holky to tu zvládly docela dobře.
Rychlý nákup a hurá na miminka. Je jich 14 a byla potřeba alespoň jedna slušná fotka každého z nich. Ha, ha, když jsme jich vyfotily 5, tak došla baterka. Kde asi soudruzi udělali chybu, že...Omluvou je vzorná asistence při ošetřování Viki a péče o zahradu. Už zase sekáme...
Tak snad pokračování zítra.
Viki odpadl další dráp. Stav 11 : 7. Bez obvazu chodí dobře, je vidět, jak se jí ulevilo.
Koupel snáší čím dál líp.
A malá ochutnávka miminek.





Zítra se snad dostane na světlá mimča. Jo, a kdyby měl někdo zájem... Ale pozor, jsou to myši s průkazem původu. Jak my říkáme jsou to fon krysy.

neděle 22. července 2012

Den návštěvní

Asi budu  v nadcházejících dnech nudná, ale zase to bude zčásti o Viki.
I za tohle jsem v blogování vděčná. Když se mne na veterině zeptali, od kdy má problémy, tak bych si nevzpomněla. Ale protože mám blog, tak jsem si tu zalistovala a bylo.
Včera nalomený dráp do rána odpadl sám. Teda já si myslím, že si ho Viki v noci ulízala...Pahýlek ani nekrvácel.
Tož taky zkušenost, víme, že si i sama dokáže v některé situaci poradit.
Ráno jsem jí packy rozvázala a ona si tu hopskala, jako by jí nic nebylo. Chtěla jsem ji jen na zahradě vyvenčit, tak jsem rychle natáhla staré vytahané tepláky a triko ( v tom ji převazuju = válím se po zemi, ležím na Viki, jsem samý chlup atp). K tomu jsem si vzala holiny, neučasaná, tak jak jsem vstala jsem vyrazila. Nutno podotknout, že bydlíme takřka na samotě... Ale Viki měla jiný názor. Vyrazila na silnici a mazala si to. Já zaskočená, ale potěšená, že jde a vyloženě z toho má radost, jsem šla taky. Potkalo mne několik aut, tak jen doufám, že v nich nebyl nikdo známý, musela jsem působit dooost divně :)).
Pak jsme nožky vykoupali a nechali je jen v botičkách, ale to jí nějak nevyhovuje, z toho je nešťastná. Takže navečer jich byla zase zbavena, to se jí líbilo, prošla se trochu, sama si řekla ven. Večer jsme nožky zase opláchli a zavázali. Zítra jdeme totiž s mužem do práce, tak aby s ní holky neměly starost. A obvaz myslím snese docela dobře.
Další dráp se zatím neodloučil, takže k dnešku máme stav 10 drápů zcela pryč, 8 jich zbývá, ale myslíme, že je to jen otázka času.
No a abych nepsala jen o Viki. Prostřední dnes byla zase makat.
Odpoledne jsme si přivezli babičku na kafe. Dělala jsem Tiramisu, " zasklenou" a sýrovou roládu. Jen jsem to nějak nestihla vyfotit. Navečer se stavila Janča s Týnou, chvilku s náma poseděly, popovídaly , zasmáli jsme se....
Sice jsem dnes nic neudělal, nikam se nepodívala, ale i tak jsem ráda za klidný den. A ráno zase do rachoty. Jen kdybych nemusela tak daleko...

PS: Ke včerejšku jsem dala fotky, jedna jen pro silnější povahy...

sobota 21. července 2012

Noc

byla docela klidná, jen se Viki snažila občas sundat si obvaz. Nepodařilo se jí to, ha.
Ještě pořád mám ten instinkt spát na půl ucha a reagovat.
Jo holt jsem od nemocných dětí vytrénovaná a to se nezapomíná.
Dopoledne jsem ještě zajela pro ATB a šlo se na převaz. S pomocí manžela jsme to zvládli. Sama bych to teda nedala. Pahýlky vypadají dobře ( pokud se to dá napsat takhle), nic nekrvácí, koupel v hypermanganu snesla , nožky si následně nechala zase zavázat.
 V průběhu dne jsme začínali nabývat optimismu, že se vše lepší. Viki se nažrala, na paciny začala stoupat, dokonce si jednou řekla sama ven a obešla si kolečko kolem domu.


Plni radosti jsme se jeli na chvíli projet na kole. Dali jsme asi 15 km, zastavili se u známého, co jsme ho dlouho neviděli....
Po návratu vypadala Viki dobře, ven si v klidu dopajdala.
Dostala večeři do pelechu, prosím nekomentovat, až bude zdravá, rozhodně to nedovolím.


 Jenže optimismus byl předčasný a večer se vylomil další dráp, tentokrát na zadní nožce. Ach jo. Snažili jsme se ho doodstranit, ale ona s náma strašně bojuje a my to prostě nezvládneme. Tak uvidíme, co dál, třeba odpadne sám. Když ne, tak nás asi v pondělí čeká druhé kolo, protože i na druhé zadní pacce se drápy začínají vylamovat.
Ach jo. A to to dopoledne vypadalo tááák nadějně.
Prostřední byla celý den na brigádě  a zítra jde údajně zas. bude v balíku.....Se těšim.

A jedno foto pro silné povahy - levá přední tlapka, zcela bez drápů



pátek 20. července 2012

Plány

byly různé, Viki nám je rychle změnila.
Chuděra moje malá. Ráno se sotva došla vyvenčit, trochu se najedla a lehla.
Nožky nahoře, celá se třásla. Když vstala, aby se napila tak v botičkách uklouzla a kňučela bolestí. Jasně, odtrhla si další drápky, ale jen napůl.
Odpoledne po nákupech jsem se sebrala a jela řešit situaci s paní doktorkou. Zlatá ženská. Když skončila ordinaci, přijela k nám domů, Viki trochu uspala a drápy dotrhala.
BRRR !!! Kdopak asi asitoval, že....
Takže na jedné přední tlapce má dole tři ( ty zbývající dva ale slezou taky,ale dnes ještědržely a bylo by to zbytečné týrání), na druhé přední má dole všechny. Na zadních má pryč po jednom, zatím. Trpí chuděra a my s ní.
Paní doktorka se vyjádřila, že tohle v životě neviděla. Proč musíme mít pořád něco extra?
Takže jsem celý den vlastně běhala kolem maroda. Ještěže jsme k obědu měly zbytky od večeře :).
To je asi tak, když mám o prázdninách trochu volněji a mohla bych si to s Luckou užívat, tak vloni jsem denně jezdila převazovat nohu tetě a letos Viki.
Plán je totiž takový. Každý den převaz tlapiček s koupelí buď v hypermanganu, nebo ve spec. roztoku na plísně, který se dává každý třetí den. Po koupeli a dukladném osušení mazat Canestenem. Hlavně uhlídat Viki, aby nožky byly v suchu, nelízala si je, aby se obvaz nepřilepil, nezapařil.....No, o zábavu nebude následujících minimálně 14 dnů nouze.
Dohodli jsme se s doktorkou, že vzhledem k rozsáhlému postižení a jasné bakteriální infekci nebudeme raději čekat na kultivaci a pro jistotu nasadíme širokospektrá ATB.
A to nemluvím o tom, jak budeme venčit a krmit. Dnes večer jsem ji ven vynesla ( má 30kg), abych následně zjistila, že už vyvenčená je, na koberci...
Žrát jsem jí dala jen trochu, jedla vleže z talířku, aby se k tomu vůbec dostala.
Ano, nejsem normální, ale co mám dělat? Přivázat ji v lese ke stromu ???

čtvrtek 19. července 2012

Všichni

(rozuměj táta, máma a tři dcery) jsme dnes byli objednáni k zubaři na prevenci.
Všichni jsme prošli , já dokonce s pochvalou. Teda jestli se dá pochvalou nazvat vyjádření paní doktorky, že ta hrůza co v puse mám vypadá ještě docela dobře....
A jelikož v červenci máme dvě oslavenkyně, a asi bychom se už nesešli, tak jsme si dnes vyrazily na společnou večeři.
Bylo to prima mít je hezky všechny pohromadě.







Prima ale nebylo to předtím.
Už včera jsem psala, že se Viki nechce moc chodit. A už před časem jsem psala, že se jí utrhly drápky. Tak ty se nám po návratu z dovolené nelíbili vůbec. Dneska paní doktorka diagnostikovala plísňové onemocnění s bakteriální infekcí. Jeden dráp odpadl při vyšetření a ty ostatní odpadnou postupně taky. Dostali jsme nějaké léky, musíme Viki koupat nožky, udržovat ji v suchu...
Nejhorší na tom je, že ona trpí a je to na ní vidět. A navíc vidím, jak ke mě ztrácí důvěru. To já ji držím u veta, já ji koupu nohy = UBLIŽUJU JÍ. Těžko jí vysvětlím , že je to pro její dobro. Bere to jako křivdu, ach jo...
Měla jsem docela plány na pasone, ale všechno ruším, protože bych se stejně asi nebavila.
Je to hrozný jak si nás ty němé tváře omotají kolem prstu...

středa 18. července 2012

Naprosto

vyčerpávající středa. Práce místo 9 - 15 , 8 - 17:30. Jedna lepší jobovka než druhá. Docela mi bylo líto nového mladého kolegy. Chudák si to tady fakt užil.
Tak jsem si chtěla vyčistit hlavu a dobít baterky. Vzala jsem Viki a že jdeme na prochajdu. Jenže náš pes hypochondr nechodí, bolí jí tlapky. Ušla asi třista metrů a konec.
Nevím, co jí zase je, ale plouží se a kulhá jak hodně starý pes. A to jí ještě nejsou ani dva roky. A už zase nežere. No já se z ní picnu.
Tak jsme ji aspoň vykoupali, aby tak "nevoněla", jenže to nepomohlo. Pak nám došlo, že to je asi stopa rybího tuku co dostává na srst. Tak holt budeme víc větrat.

úterý 17. července 2012

Prší

 a kdekdo si na to stěžuje. Jenže....jenže s tím nejde dělat vůbec nic.


 V posledních dnech jsem si vyměnila něklik e-mailů s jednou spolublogařkou.
A došlo mi, proč už druhým rokem každý den bloguju. Lecky není o čem psát, ale každý večer mne to přinutí přehrát si den a zjistit, co všechno nás potkalo.
Někdy věci hezké, jindy i horší.
Ale vesměs je to v rovnováze. A i když sem ledacos nezaznamenám, tak to pro mne má velký smysl.
A tak je to i dnes. Venku hnusně, navíc musím ráno do práce. Ale i to má význam, někoho jsem možná potěšila předanou informací a vědomostí.
Odpoledne jedeme s Luckou na nákup, po něm se domlouváme s Janičkou. No jo, miminka holt táhnou.
Valná hromada


Některá už vidí


  Jiná ještě ne


Janička nemá jen potkánky, taky třeba mnohonožky




 Nebo třeba šneky



 Ti mají docela pozitivní léčebné účinky na ekzemy

Taky má Jana kamarádku, ke které pořebovala zajet , ale veřejná doprava nefunguje dle jejích představ. Tak jsme ji ten kousek svezli a cestou domů se stavili na kopci.
A když foukal vítr a byla zima, stálo to za to.




Věřte nevěřte - pohled na Trosky



pondělí 16. července 2012

Devatenáct...

Letí to, letí. Kdeže je moje "miminko" ?

Všechno nejlepší, máme Tě rádi... a moc


Možná bude mít námitky, že jsem ji sem dala, ale ať. Jsem na ni pyšná a mám ji ráda.

Dnes konečně může dojít k odtajnění, Radko děkuju .


Dvě proto, protože v červenci slaví narozky dvě naše starší dcery a obě chovají potkánky (myšky) :).

Ovšem tuhle nádheru nepřekonám



 Jsem moc ráda, že ho máš...

Práce nad očekávání klidná ( mladý kolega se kterým jsem měla tu čest poprvé), cesta taky. Holky to tu zvládly skvěle. Odpoledne se stavila na skok i nejstarší s kamarádkou.
Telefonát s oslavencem dnešních jmenin, kupodivu v poslední době to docela jde...
Další telefon už není tak optimistický, teta od pátku zase v nemocnici, ach jo...



neděle 15. července 2012

Jsme doma

vybaluji, uklízím, peru...
Fotky jsem doplnila k celému minulému týdnu.
Vypráno několik praček prádla, uklizena část padlého stromu.
Lucka sama za potkaními miminky...Myslím, že nás brzo přibude.
Občas slunce, občas déšt.

sobota 14. července 2012

Návrat

Tak jako každý rok dovolená uběhla nějak moc rychle. Domů se nám moc nechce, ale jinak to nejde. Nakládáme věci - taky máte ten pocit, že zpátky toho vezete mnohem víc než tam ?
Celou cestu se nám had hlavami honí krásné mraky. Občas z nich zkrápne, ale nic strašného.




Několikrát zastavujeme , děláme pauzu i když to není zas až tak daleko.
Ještě se stavujeme na pozdní oběd a kolem čtvrté jsme doma.
K našemu velikému překvapení ( teda já v to doufala), je tady vše vzorně uklizeno, dokonce je nakoupeno, Viki nás radostně vítá. Péťa přichází později.
Už během cesty domů se domlouváme s Janičkou (ať žijí mobily), že nutně musíme vidět potkaní miminka. Jana si dnes jela pro novou potkaní slečnu.


 Ne, není blázen, ale dvě holky jsou už hodně staré, a tak se musí trochu obnovit složení. A miminka půjdou z domu. Jelikož je sobota a dopravní spojení nejsou až tak dokonalá, tak si Janu i s miminkem vyzvedáváme v Turnově. No a je jasné, že když už ji vezeme domů (Lucka je se mnou), tak si jdeme pomuchlat mimča. Vyrostla tedy za ten týden...