pondělí 31. března 2014

Zkušební doba

skončila dnes. A jelikož jsem rozepsaná na duben, asi si mne nechají. Jsem ráda, jen těch samostatných směn se docela obávám. Tak snad...
A dneska jsem už byla 2 hodinky sama :)

neděle 30. března 2014

Nevím proč,

ale nemám ráda neděle. S pravidelností mne postihuje nenálada a rozpolcenost, myšlenky těkají všude a nikde, soustředění žádné, výkon mizerný.
Já se snad i těším na pondělí.

sobota 29. března 2014

Sobota

Dopoledne nás navštívil Princ. Tak se jmenuje pejsek, kterého si vzala Janičky (tedy i naše) kamarádka z útulku. Panička v práci, hodné tety vzaly šmudlu na výlet. Stavily se u nás, socializace je nutná. Vše proběhlo v pohodě.


 Tady si povšiměte, jak se Princátko směje...



 Oběd byl hotov, tak nějaké to prádlo, upéct něco kekafíčku...
Odpoledne jsme s Luckou trochu zkrášlovaly prostor před domem, a po odpoledním kafi projevila Lucka přání jít se projít. tak jsme šly.



Nedaleko nás chovají jeleny, viděly jsme jen laně...


Když už jsme byly na cestě domů, Viki zbystřila a objevil se i jelen, tak jsme se vrátily.


Pořádnej kus...


A sluníčko, které celý den vytrvale svítilo se už chystalo do peřin, tak jsme šly taky domů.


pátek 28. března 2014

Pracovně

(jak jinak) sem měla ve čtvrtek a v pátek. Zatímco ve čtvrtek jsem měla krátkou, která byla takřka vyčerpávající, tak v pátek na dlouhé to byla relativní pohoda ( a to jsme byly jen ve dvou).
Ve čtvrtek jsem ve velkém shonu odvezla Lucku na hudebku a vrátila se domů konečně najíst ( od rána jsem to nestíhala). Pak na nákup (lednice zela prázdnotou), pořešit to nejnutnější doma a po stáááášně dlouhé době cvičit. Měla jsem obavy, zda to dám, ale bylo to super a mrzí mne, že nemůžu chodit víc. Doma už na mne čekala Janička (dlouho jsem ji neviděla), která si půjčovala auto k paní, co jí rovná záda. Zase dostala zabrat, ale sama je spokojená, že se cítí líp. Tak jen kdyby ...
Pracovní pátek pokračoval i doma. Péťa byla jako vždy na brigádě a jelikož to tam mají s jídlem všelijak, dělal jsem ještě večer oběd na zítra, aby si mohla vzít s sebou.
Dost mě to moje dítě překvapuje. Na VŠ si našla další práci, už chodí na kurzy, no nestačím se divit, kde se to v ní bere ??? Ale jsem moc ráda, jak se snaží, moc bych jí přála, aby se jí dařilo a hlavně, aby jí to bavilo.

středa 26. března 2014

Volný den

uprostřed týdne. Taková lahůdka. Jen si s tím nějak zatím neumím poradit. Nevím, co dřív, zda povinnosti, odpočinek, či zábava. Tak si tu tápu od ničeho k ničemu....Ale já se to naučím.

V pondělí jsem měla mít krátkou, ale kolegyni bylo ouvej, tak jsem za ni vzala dlouhou a přišla domů skoro v sedm večer. Tím jsem přišla i o cvičení. No, nevadí.
V úterý jsem si dala krátkou. Celé dopoledne plynulo poklidně a v pohodě a když jsem měla jít domů, bylo nejvíc práce. Takže i s nákupem z toho byla pátá.

Dneska jsem tedy odvezla Lucku, zaplatila jí obědy, domluvila si na příští týden kafe se známou, postála u sporáku, potěšila se s žehličkou,koupila si nějakou květenu, poseděla v parku,


 trochu nechala pracovat nůžky paní kadeřnice, prošla se s Luckou přes park na hudebku,


 pozdravila známou,co si pořídila pejska z útulku, dala si kafíčko s vlastním mužem v kavárně.

(Kdo mě zná, neuvěří, že tyhle horké maliny jsou moje. Ještě vloni bych je asi nejedla. Byla to dobrota :).
Vyzvedla jsem Lucku na hudebce a jsem doma.
A jsem spokojená. Takový volný, prolenošený den je i kněčemu dobrý. Je klid a čas si uvědomit, že svět je pěknej i s těma drobnýma starostma , který máme. Můžu děkovat za to, jak se mám dobře a radovat se z každého okamžiku. A změna, ke které jsem tak nějak pozvolna dospěla,byla určitě ku prospěchu. I když zatím to ještě občas skřípe.

neděle 23. března 2014

Prší, prší

Jo, jo, letí to letí.
V pátek jsem měla zase denní a to je vlastně o ničem. od šesti do šesti, večer KO.
Lucka zvládla ráno sama, PéŤa na brigádě.
Janička konečně urvala pár dnů volna a tak taťka s Luckou museli (chtěli) odpoledne nakrmit nakrmit u Jany zvířátka.
V sobotu Péťa zase odjela pracovat. Během dopoledne telefon SOS. Takže Šárka k nám. Až na malé nedorozumění, kde ji vyzvednout, vše OK. Holky si to užily.
Taťka vyjel poprvé s novým stroje, je spokojen.
Já jsem se chvíli pohybovala po zahradě, ale moc to nepřeháněla. Čekala mne totiž  moje první noční.
Kupodivu jsem ji zvládla docela dobře. Byla se mnou milá kolegyně, tak pohoda.
Až to bude na ostro, bude hůř.
Dneska dopoledne jsem trochu schrupla a probudila se do ubrečeného dne. Voda je ale potřeba.

čtvrtek 20. března 2014

Jaro

dnes astronomicky začalo.
Po práci mne čekala jedna nemilá povinnost. Lucka pootřebovala vytrhnout zub. Mléčný, který vadil v růstu stálému.
Tak dnes honem z práce k zubaři ( včera domluveno). Byla to chvilinka a je hotovo.
Byly jsme nedaleko, tak jsme se stavily babičce a dědovi s kytkou....


Na chvilku za neteřinkou...


A na zpáteční cestě nám to nedalo a zastavily jsme kouknout na bledulky. Povylezly holky...




Vše foceno pouze mobilem.

středa 19. března 2014

Po dvou

pracovních dnes (pondělí 12, úterý 8) jsem měla dnes den volna.
Ve svém úplně prvním zaměstnání jsem měla kamarádku. Ani ta dlouhá léta nás nerozdělila. jen nemáme čas se vídat. Práce, rodiny, koníčky....Občas si napíšeme. Ona narozdíl ode mne trochu změnila obor.
Kosmetička je z ní. A otevřela si voňavou světničku nedaleko. Vzhledem k tomu, že už mi občas vyjde volno, domluvily jsme se...Neviděly jsme se minimálně dva roky. navázaly jsme, jako by to bylo včera....
Jelikož klientka následující nedorazila, měly jsme na sebe dost času. Milé to bylo.

neděle 16. března 2014

Předpověď počasí

se tentokrát opravdu podařila. Po krásném týdnu jsme se v sobotu probudili do brrr a fuj.
Ale i to je asi potřeba.
V sobotu dopoledne dojel taťka s Janou pro opravené auto a Janička u nás zůstala na oběd.
Mám ty chvíle s ní ráda.
Odpoledne volali známí, že by se stavili na kafe. A je najednou večer.
Spím v obýváku, protože ten vítr, to se fakt nedá.
Neděle proběhla v obdobně lenošivém duchu ošklivého počasí, kdy by ani psa nevyhnal...No, my vyhnali, ale jen vyvenčit. Naše madam hárá a vodičku ráda nemá ani za "normálního" stavu.
Lucka byla donucena připravit si učení...Po týdnu lenošení se jí do školy moc nechce.
Péťa tři dny makala a večer odfrčela do školy.
A večer jsme šli s mužem za kulturou. Pardubické divadlo přijelo S hlavou v oblacích.

pátek 14. března 2014

Pohoda

byla v práci na ranní.
Sluníčko svítilo jako o život a bylo tááák krásně.
Tak jsme sebrali po návratu z rachoty Lucku, Viki a hurá na pohár.
Na sluníčku na terase horké švestky, horké maliny, jahody v čokoládě, kafíčko. Hmmm, to byla dobrota.
Cestou zpátka kontrola kopce, tento týden již potřetí.
A prázdniny jsou fuč. Nevadí, byl to docela pěkný týden.
Zítra už má být ošklivo...

Péťa je na brigádě, pro Janu jsem musela dojet po RHB. Spešl metoda, která jí snad pomůže na záda, ale která dává taky dost zabrat. Aspoň jsme se viděly. Chvilku u nás pobyla.

čtvrtek 13. března 2014

Tvrdá realita

Po dvou užasných dnech dnešní dvanáctka byla prostě "supr".
Taťka s Luckou byli u babičky. Měli se prý hezky. Tak aspoň, že tak.
Péťa přijela domů a zítra prý jde zase na brigádu.

středa 12. března 2014

Nešlo nevyužít

dalšího volného dne. Ranní mrazivá procházka s Viki, trocha úklidu, nabarvená hlava, rychlý oběd a pak...
Pak náš milovaný Rotštejn. Prostě to tam máme rádi a je to jenom kousek. A nikdo neví, jak bude na Velikonoce, kdy tam každoročně chodíme.













No a jelikož stále kroužíme kolem toho našeho kopce, tak i dneska na cestě domů nám to nedalo a zastavily jsme tam.
Rozhledy zase nic moc, ale krásně bylo, to teda jo.


 Něco pokusů o portréty :)





A aby jste neřekli, že už jste mě dlouho neviděli.


A tímto pro mne jaksi prázdniny skončily. Víc volna bohužel nemám. I tak jsem vděčná, že jsem dostala ty dva dny, když jsem ještě ve zkušební době.
Byly úžasné, odpočinula jsem si s tím svým malým pokladem dokonale.
Zítra hurá do rachoty.

úterý 11. března 2014

Liberec

Jelikož se mi podařilo zařídit si ma dnešek volno, vydaly jsme se s Luckou do Liberce.
Taková tradice jarních prázdnin.
Nejdřív jsme si prošly Botanickou zahradu.













 

Nakonec trocha šafránu :)


Potom jsme šly na zvířátka













Cestou zpět jsme se stavily zkontrolovat naši louku, kam každý rok ( 2011 , 2012, 2013 ) jezdíme obdivovat bledule.
Nevím proč, ale letos jsou jiné. Asi tím, jak nebyl sníh a neulehl starou trávu, nebo jestli je moc sucho,  nejsou bledulky moc vidět.
Ale kvetou, o víc jak měsíc dřív než jiné roky.




A nakonec jsme ještě vyjely na náš kopec udělat ááách. Ale moc výhled nebyl. Nevadí, den jsme si užily naprosto skvěle.