sobota 31. května 2014

Takhle

to někdy vypadá, když se vracím domů po noční.


Nedokážu nespat. Musím si jít lehnout a aspoň pár hodin spát. Stejně jsem pak "divná".
Samotná noční mi vážně nedělá problém, ale den po ní někdy ano. Ale třeba to vychytám....
Oběd byl připravený, takže žádný problém. V poledne se u nás objevila Janička. Aspoň nás bylo víc, když Péťa zůstala  v Pardubkách. A jelikož Janička měla zavazadla, tak jsme ji dovezli domů, abychom se podívali, jak si přestěhovala byteček. Má to svůj důvod, ale o tom až později...
Fotka nekvalitní, ale cenná. Mají se rády. Rozdíl 13 let.


Počasí nádherné, jen foukal vítr a bylo docela chladno. Jako v pohádce, že jo.
Dokonce jsme nechali Viki chvíli na volno a ona nezdrhla a na procházce byla naprosto vzorná.


A navečer jsme si opekli buřtíky, mňam.


Koukám, že už je sobota

a celý týden ani čárka.
V úterý jsem měla volno. V plánu toho byla zase spousta, ale Lucka zůstala na doporučení paní doktorky ještě doma. Takže to bylo zase takové tu sem, tu tam a najednou den pryč. Zdravotní stav stejný. Tak jsem šla zase cvičit, aspoň něco. Sice mne všechno po pondělku bolelo, ale čím se člověk zkazil, tím ať se napraví, že jo...
Ve středu mě čekala denní. Všechno dobrý. Ještě lepší bylo, že v krku je běžná flora, takže Lucka šupajdí zítra do školy. Jen ty neustálé přívalové deště...Ale ono mě to v práci vlastně nevadí.
Taky jsem byla "na koberečku" u naší vrchní. Tak nějak jsme museli ukončit můj adaptační proces.
Prošla jsem docela obstojně.
Ve čtvrtek další denní. Lucka se měla fotit, ale kvůli počasí akce zrušena. Z hudebky jsem ji omluvila. V dešti přes celé město prostě po tom, co byla doma nepůjde.
V pátek jsem dovezla Lucku do školy, zaplatila obědy, vyrovnala dluh za brusle, udělala nákup. Navařila na sobotu a neděli, trochu poklidila.
Pak si dojela pro Lucku. Po dlouhé době u nás zase byla Šárka.
A večer hurá na noční. Docela klidná byla.

pondělí 26. května 2014

Zubař, ORL a palačinky

Minulý týden jsem si dala mandle a ouha, vypadl mi kus zubu.
Všeobecně známý nedostatek zubařů způsobil, že jsme se vloni nahlásili do ordinace, která je luxusně vybavená, ale služby si tu platíte. Bohužel...., nebo bohudík.
Termín hned dnes ráno. No, po noční trochu ouvej, ale jela jsem.
Takhle to vypadá, když se vracím domů po ránu.


 Paní doktorka všechno zkontrolovala a zdá se, že ač mysl si stáří nepřipouští, na zubech je to jasně znát.
Podtrženo sečteno bude v mé puse dost práce. Onen vylomený zub bude vyžadovat více času, tak dnes opraven jiný.Po injekci jako po mrtvici, nemůžu mluvit, necítím půlku obličeje, ale zoubek je jako nový.
Vracím se domů, ale ještě ne do pelechu.
Lucka si stále stěžuje na krk, tak chci kontrolu od naší paní doktorky na ORl. Ani dlouho nečekáme.
Angína to opravdu není, spíš nějaká viroza, která způsobila cosi jako afty, či opary v krku. Fuj...
Výtěr pro jistotu ihned vezeme do laborky.
Pak už domů a vzápětí usínám.
Moje nejmladší dítě je tak dokonalé, že mne nechává spát.
A co víc, když se proberu z bezvědomí mám připravený oběd.
Skvostné palačinky. Našla si na netu, co do nich dát, namíchala a upekla. Jen zírám.
A opravdu byly výborné.


Jo a pokud znovu neusnu, tak jdu po dlouhéééé době cvičit. Snad to přežiju.
Ještě před cvičením jsme usoudili, že je potřeba vyčistit naše pulcárium. Minulý týden se nám už jedna žabička skoro přeměnila, ale nějak s do rána ztratila...No, nic vývoj pokračuje. Nožičky začínají růst i ostatním.
Tak jsme sebrali Viki a jeli. Lucka je sice "nemocná", ale zase ne tolik, aby nemohla na krátkou procházku. Jezírka v lomech pěkně zarůstají.


Vody je stejně, Lucka do ní jde ráda, Viki ani náhodou.


A pak rychle domů, abych to cvičení stihla. Byl to po tak dlouhé době boj, ale jsem ráda, že jsem šla.
A abychom se nenudili, tak mravenci se vrátili. Tentokrát mají hlavní stan v digestoři a odtud vyráží k vrcholům :). Tak jsme jim dali nějaký gel, co by je měl vyhubit, ale při našem štěstí si myslím, že jen vyrostou a bude jim mnohokrát víc.

neděle 25. května 2014

Víkend

víceméně pracovní.
V sobotu jsem měla denní. Měla jsem trochu obavu, neb jsem byla podruhé sama přes den.
Ale nebylo to tak zlé. Den uběhl strašně rychle.
Doma to bylo taky OK. Janička se stavila na oběd který jsem připravila v pátek.
Lucce bylo stejně, krk bolí, byla unavená.
Taťka kvůli počasí ani sekat nemohl.

V neděli bylo zase všechno jinak než byl původní plán.
Lucku krk bolel stále, takže jsme se jen tak poflakovali doma.
A opět na nás zaútočili mravenci. Potvory jedna mrňavý.
Počasí se umoudřilo a taťka aspoň mohl dosekat.
Janička se stavila půjčit brusle. Chtěla to jít vyzkoušet se svojí kamarádkou, která na nich nikdy nestála.
No a já navečer zase do práce. Když jsem dorazila, tak to vypadalo na pořádný mazec.
Nakonec to nebylo tak zlé. Fofr jako jo, ale dobrý.

pátek 23. května 2014

Hesla

někdy úplně stačí.

Čtvrtek
- pokus o úklid
- převzetí vozíku za traktůrek
- vyzvednutí Lucky ze školy
- odvezení Lucky na hudebku
- s Janou na kafe a palačinku (bude mít svátek a asi se nesejdem)
- vyzvednutí Lucky, odvezení Jany, vyzvednutí tašky u vlaku ( od Péti)
- pokus o douklizení
- štrúdl
Den pryč....

Pátek
- Lucka do školy
- nákup
- Péťa na bus
- vařím, dělám, že uklízím
- výstava Anomálie lidského těla
- Lucka ze školy, nákup letních bot


- navečer mi to nebohé dítě mi sděluje, že ho dva dny bolí v krku, co teď ?
- pohotovost vzdálená 30km, jsem lehčí o 90 Kč, ale angína to není uuufffff
- bouřka a déšť, už bylo na čase

Taťka má skoro posekáno, Péťa se celé odpoledne slunila a učila a já se asi těším zítra do práce.
Mít volno a být sama doma, no nevím.....

středa 21. května 2014

Mravenci

Ráno, když jsem přišla do kuchyně, tak jsem se nestačila divit.
Ty potvory mrňavý se hodlali nastěhovat do naší kuchyně!!!
Nutno podotknout, že se k nám chtějí stěhovat rok co rok takhle na jaře.
Úkol na dopoledne byl jasný. Zlikvidovat tu nebohou zvěř...
Snad se povedlo, ale fakt mě to nebavilo.
Odpoledne jsem vyzvedla Lucku na hudebce, zašly jsme na zmrzku.
A jelikož je hezky a Lucka nadšená z nových bruslí, musely jsme toho využít.





Taťka jel hned z práce k babičce, má posekáno.
A zítra asi začne doma, fakt nás tráva nebaví.

úterý 20. května 2014

Brusle

Pondělí jsem měla volné. Jen jsem si s tím zase neuměla nějak poradit.
Nějak na mne padla únava, deprese, splín, či co a mě nic nešlo od ruky.
Navečer jsem byla domluvená s jednou milou známou. Její dcera trochu vyrostla a nabídla mi in-line brusle pro Lucku. Tak jsme je jely vyzkoušet.
Počasí se umoudřilo a ve společnosti milých lidí se chmury zahání nejlépe.
Brusle jsou super, jezdí se v nich krásně, takže jsou už naše.
Hezké pozdní odpoledne to bylo.



A v úterý hezky nehezky na celý den do práce. Ale byla dobrá sestava, takže pohoda.

neděle 18. května 2014

Konec týdne

byl jak jinak pracovní.
V pátek zase denní, rychlý nákup a domů.
V sobotu se díky počasí nikam nedalo jít.
Stejně by to nevyšlo, protože přišla Janička na oběd.
Což bylo moc fajn, protože Péťa tento týden zůstala na VŠ.
A večer jsem šla na noční. Byl docela klid.
Dneska jsem pospala  a po obědě jsme s Luckou upekly pár koláčků.
Taťka má svátek a jsou tam zvyklí si do práce něco při těhle příležitostech nosit.



čtvrtek 15. května 2014

Soutěž mladých zdravotníků

Někdy ve druhé třídě začala Lucka navštěvovat zdravotnický kroužek.
Od té doby jezdí každý rok na soutěž. Jeden rok jsem jela taky.
A to proto, že kroužek vede skvělá paní učitelka, se kterou nás pojí i přátelství.
Tenkrát jsme se nedopatřením dostali do okresního kola.
Další rok to nějak nevyšlo, ale když jsem letos zjistila, že mám volno....
Prostě jsem se sebrala a jela taky.
Soutěž měla stejný průběh.
Nástup


Plnění úkolů na stanovištích


Předávání si zkušeností, tady mladší radí starším :)


Vyhlášení výsledků


Všechno klapalo jak mělo, holky byly naprosto úžasné a i ty z druhého stupně.
Neměly problém mezi sebou, nebyl problém starší mladší.
Pohoda nádherná. Navíc ty starší získaly třetí místo a měly velkou radost.
Jedinou vadou byla zima, která fakt byla docela velká. Ale hlavně, že nepršelo.
Po vyhlášení výsledků jsme šly ještě do cukrárny a pak busem domů.
Dokonce jsem zjistila, že o nás psali v novinách . A to v tištěné i v elektronické podobě.

Lucka šla na hudebku a mě něco táhlo do města.
A táhlo mě to dobře. Už dlouho toužím po šatech. Přes internet jsem se bála objednat, nebo nebyla ani přibližná velikost, v krámě jsem nikde na ty své vysněné nenarazila.
Až ve čtvrtek. Mám je, jsem nadšená.

středa 14. května 2014

Mám pocit,

že někdo otočil knoflíkem a nějak zrychlil čas. Další týden za námi a já nenapsala ani řádku.
Vezmu to postupně.
V pondělí jsem měla denní. Lucka odpoledne fimo, domů šla sama, zvládlli jsme všechno, co bylo v plánu.
V úterý jsem měla ranní, to znamená krátkou. Jenže ten den nebyl úplně nejlepším. Trochu jsem šlápla vedle, ale naštěstí to všechno dobře dopadlo. Holt, chybama se člověk učí.
Nějaké vyřizování ve městě, které ale bylo rychle ukončeno, neb dodavatel žrádla pro Viki spletl adresu a já musela honem jet převzít zásilku.
Nevadí, aspoň nám ta chlupatá potvora nezhyne hladem :).
Ve středu volno. Ale jenom proto, abych mohla s Luckou pro rovnátka. To dítě se na ně dokonce těšilo. Jelikož jezdíme víc jak 20km daleko, máme to jako prima výlet.
Návštěva u pana doktora není nijak stresující, ale není na škodu si nějak zlepšit náladu.
Honem do oblíbené cukrárny.

Kousek odtud je Zvědavá ulička, něco o ní třeba tady.


Výzdoba v oknech


A pod okny


Cestou domů jsme se stavili za taťkou v práci.
Při té příležitosti jsem si koupila nové sportovní kalhoty.
Hezký pocit, když zjistíte, že nic menšího už v obchodě nemají, tedy krom dětských velikostí :).
Stihly jsme to tak akorát. Na zpáteční cestě lilo jako z konve.
Doma už to zase šlo, tak jsem šla s Viki na krátkou prochajdu. Ale počasí bylo na vážkách.
Hezky x ošklivo ?


Ve škole Lucka nebyla, ale na hudebku šla.
Navečer jsme usoudily, že naše pulcárium potřebuje opět  údržbu.
Největší pulec má už zadní nožičky. Toho a asi 5 černých malých jsme si nechali a rozhodli se, že ostatní vrátíme do přírody.
Takže pulci zpátky do jezírka, nová voda a krmení do lahví.
Ještěže bylo krásně.


Lucka mi nutně musela ulovit čolka. Povedlo se.


Nakonec to byl hezký den.

neděle 11. května 2014

Svátek matek

Nemám ráda neděle, nevím proč, prostě nemám.
Nemám ráda svátek matek, protože už mamku nemám.
O to víc ho nemám ráda, protože je to blízko máminých narozenin.
Chápu, že je to hezký svátek. Uctívám ho a respektuju.
Lucka mi udělala snídani a celé dopoledne mi hezky pomáhala.
Od Péti jsem dostala čokoládky a s Janou jsem měla dlouhý telefonický rozhovor.
Jsou to moje tři poklady.
Jsem ráda mámou. A svátek k tomu nepotřebuju.

Odpoledne jsme jeli s kytkou k manželově mámě. Dali jsme si kafíčko, poseděli, popovídali.
Po návratu jsem sebrala Viki a šla se projít.
Nedaleko od nás, vyloženě z bažiny, vyrostlo zahradnictví. Neustále se rozrůstá.



A takhle bylo vlastně celý den. Sluníčko, mraky, chvílemi déšť.



sobota 10. května 2014

Relax

 Po týdenním zápřahu jsem nutně potřebovala nějaký relax. Jasně, že doma je spousta práce...
Ale tohle bylo fakt nutné. Český ráj je prostě ráj, ten nezklame.
První zastávka Trosky



Ta panoramata...



Výšek se nebojíme


Jedna společná, Viki má hrozně ráda vyhlídky, vylezla s náma všude


Další zastávka Čálovice , zmrzlina. Jezdíme sem dlouhá léta, kvalita, která se nemění.
Viki vzorná, čeká, jestli taky dostane.


Další zastávka Kost.


Tady to máme taky rádi. Překvapením bylo, že gril fungoval, takže večeře byla jasná.


 Při zpáteční cestě fotíme Humprecht


a zastavujeme se na Kozákově. Tam už ale bylo zima a větrno. Tak rychle domů.



pátek 9. května 2014

Další týden utekl rychleji

než ta voda. A byl docela náročný, alespoň pracovně pro mne.
V pondělí jsem měla denní dvanáctku. Manžel odvezl auto na technickou. Lucka přišla ze školy sama.
V úterý jsem si dvanáctku zopakovala. Do práce i z práce mi manžel udělal taxíka, je hodnej, že jo.
Ve středu jsem byla doma. Lucka odjížděla brzo ráno na exkurzi do planetaria,tak nás k autobusu svezl zase muž. Domů jsem pak šla pěšky a srnky jsem měla jako bonus.


Ráno krásně svítilo sluníčko. Macešky kvetou, ale i trávě se daří, ach jo.


Dokonce nám kvetou schody :)
Vloni jsem dostala macešku, která se nějak rozhodla, že nás neopustí a semínka zakořenila všude.
Na schodech, v trávě, na dlažbě...


Během dopoledne se zatáhlo a lilo snad po celé republice.
Auto má hotovou technickou, tak hurá pro něj.
Kozákov se schoval do mraků


a celý Český ráj byl zamračený.


Auto je doma a já ještě stihla dojet pro promoklou Lucku.
Stihla mi povyprávět jak se měla a pak už honem, honem do práce na noční.
Docela to šlo, jen mě štve, že občas suplujeme záchytku. 4,14 promile jinam nepatří.

Ve čtvrtek, ve svátek, když jsem se trochu vyspala, tak jsme jeli dát mámě kytku a rozsvítit svíčku na hrob. V pátek by jí bylo 76 let.
Při té příležitosti jsme se stavili u bráchy. Mají nového kocoura. Nalezence.
Je úžasnej, krásnej a mazlivej. Jako bonus kastrovanej. Asi se někomu ztratil...



A Vendulka roste jako z vody...


A aby se to nepletlo, tak jsem šla v pátek zase na denní dvanáctku.
Bylo nás míň než obvykle, bylo to trochu náročnější, ale jo, daly jsme to.
Taťka s Luckou mezitím byli pulcům pro krmení. Čolka chytili. To bylo radosti :)


A já jsem po návratu domů odpadla tak, že ani nevím, že byla bouřka.