úterý 30. září 2014

Další ranní procházka

Viki je z toho úplně vedle. No bodejť by ne. Jenže já těch hodin mám nějak moc.
A nechat je propadnout, to by byla chyba.



Vypadá to, že předpověď se povedla a dneska už tak hezky nebude.
V sousední vesnici mají opravenou sokolovnu. Myslím, že se jim to povedlo.


A teď hurá do práce - vánoční úklid volá.

A protože nejen prací živ je člověk, tak večer hurá za kulturou.
Divadelní představení Frankie + Johnny.
Obrázek vypůjčen :) Byli dobří, byli ze života, byli fajn.....


Lucka to tady musela zvládnout sama a taky že jo. Šikulka naše. Janička byla s námi.

pondělí 29. září 2014

Přesčasové hodiny

nám neproplácí. Musíme si je vybrat. Tak vybírám.
Tím pádem můžu ráno s Viki na prochajdu. Trochu mlha, ale přesto krásně.


Pak se pouštím do předvánočního úklidu. Kdoví, co bude za tři měsíce. A během tohohle roku jsem tomu úklidu moc nedala.
Odpoledne vyzvednu Lucku ze školy. Jdeme si na zmrzlinu. Možná poslední letos venku na sluníčku.
Cestou jsme potkaly tuhle krasavici.


Odpoledne zase venku u dříví, u doplňování úkolů (velký opruz).
Na chvilku se stavila Janička, není jí moc dobře. Nějaký moribundus na ni vlezl.
Zato Péťa , ta se má dobře. Myslím, že je v cizí zemi docela spokojená. Už stihla zajít do školy a taky výlet na Akropoli.
Večer další procházka s Viki. Ta koukala, co se děje. Ale potřebuju aspoň chodit, když už mě to skákání časově nevychází.

neděle 28. září 2014

Pracovní neděle

Venku krásně, povinností mnoho.
Lucka mezi dopisováním probrané látky za minulý týden odbíhá ven.
A pořád mi něco nosí. Tu ještěrku...



Tu kytičku...


Letos se i oříšky urodily...


A když už ji to opravdu hodně nebaví ( ta škola), jde se svézt na traktůrku. Taťka ji naučil, je šikovná.


Fíbí je potvora. Když ji pošleme ven, aby se tam vyřádila, tak pláče přede dveřmi a chce domů.
Ale jak otevřu někde okno, to je venku raz dva. Jenže pak nějak neví kudy se vrátit...


A až se zima zeptá....


Na zahradě nám rostou houby.
Nejedlé


I jedlé



A občas se ještě objeví i kytička.


sobota 27. září 2014

Tak ji máme zpátky

Tedy, aby nedošlo k omylu, tu nejmladší.
Dneska dopoledne jsme si pro ni zase pěkně dojeli až do hotelu.
I přes to, že si každý den stýskala, tak přijela plná zažitků a hodně spokojená. Ufff....
Po rychlém obědě jsme trochu povybalily kufr, dala jsem prát několik praček prádla a já matka sadistka zlá jsem ji začala nutit, aby si doplnila učení.
Mám s jednou maminkou ze třídy takovou dohodu. Každý den, kdy jedno z našich dětí chybí, ihned po příchodu ze školy skenujeme probranou látku a píšeme si jaké mají úkoly.
Skvělá spolupráce. Takže už trochu něco máme.
Taťka pracoval kolem domu, protože po ranním dešti se to odpoledne krásně vybralo a byla by škoda toho počasí nevyužít.
S Péťou jsme v kontaktu přes net, takže naprostá spokojenost.

pátek 26. září 2014

Čtvrtek

denní. K tomu provozní schůze. No, abych pravdu řekla některé věci nechápu, některé zase až moc dobře. Ač s milou kolegyní, byl to mazec.
Péťa už má zařízený internet, kontakt navázán a na všech stranách spokojenost.

Pátek volno. A já po spoustě let jsem nemusela NIC.
Já nemusela nikoho nikam vézt, nikoho nikde vyzvedávat. Nemusela jsem vstávat, nemusela jsem vařit, nemusela jsem opravdu NIC.
Dopoledne jsem si toho užila plnými doušky.
Odpoledne jsem s mužem nakoupit zcela specifickou věc, která se zde ještě objeví.
Pak jsme zašli na kafíčko a palačinku. Navečer se stavila Janička.

středa 24. září 2014

Odlet

Prostřední dcera začala vloni studovat  VŠ.
S programem Erasmus si sama zařídila studijní pobyt v Řecku. Na 5 měsíců - 1 semestr.
Dnes nadešel den D a Péťa nám odletěla.
Ještě rozeslat poslední sms


Všimněte si jak jsem ji štvala, že jsem si ji fotila. Ale já prostě musela.


Nakonec odletěla s úsměvem.


Tak hodně štěstí holčičko naše ať se tam máš dobře.


My jsme s mužem počkali až opravdu odletí ( v tom letadle ve vzduchu opravdu sedí), dali jsme si na letišti oběd a vyrazili domů.
Teda co řidičům v Praze opravdu nezávidím je ten provoz. Brrr...


Cestou jsme se na chvilku stavili v Ikea a pak už domů. Viki tu byla celý den sama.
Navečer se stavila Janička, Lucka volala, má se dobře, ale večer se jí holt trochu stýská...

úterý 23. září 2014

Úterý

a denní. V práci není čas myslet na chmury a já jsem za to ráda.
Kolegyně, no radši - no coment...
Péťa má zabaleno.
Lucka snad dobrý, stejně jí je večer smutno.

pondělí 22. září 2014

Pondělí

volno a chmura chmurná...
Péťa začíná balit...
Lucka si stýská na táboře...
Dozvuky telefonátu...

Bude líp, bude líp, bude líp...

neděle 21. září 2014

Noční

a to hnedle dvě za sebou. Taky by se to dalo nazvat - jak jsem měnila až jsem vyměnila.
Měla jsem mít jednu a za týden druhou. Nejdřív potřebovala vyměnit jedna kolegyně neděli za neděli, potom druhá sobotu za neděli. Vlastně proč ne. Aspoň pak budu mít delší volno.
V pátek po škole jsme s Luckou dojely nakoupit nějaké mlsání na tábor. Co kdyby si tam nemohla nic koupit, že jo. Tak nějak jsme pořešily, co všechno potřebuje s sebou a já frčela do práce.
Foto nic moc, ale Fíbí je lovec. Tady hlídá nějakého hmyzáka...


V sobotu jsem pospala, taťka s Luckou dodělali oběd. Po obědě jsme pěkně všechno narovnaly do kufru, doladily všechny drobnosti a už jsem zase musela do práce.
V neděli jsem lehla jen na hodinku a už jsme frčeli. Lucka jede na týden na tábor se zdravotnickou tematikou.
Není to daleko, děti jsme měli předat na náměstí, ale nakonec jsme je odvezly až na místo.
Na místo, kde jsme se byli minulou neděli podívat.
Na místo, kde se zastavil čas. Interier absolutně nepoznal žádnou změnu z doby, kdy se hotel postavil. Bylo zataženo, mlha, takže blbé světlo a mobilem nešlo moc fotit. Tady aspoň jídelna.


Kufry se svezly výtahem, my šli do druhého patra pěšky.


Děti byly rozděleny do pokojů a my jeli domů. Snad se tam berušce bude líbit.
Doma rychle dodělat svíčkovou. Tu si přála před odletem Péťa a Janička ráda přišla na oběd taky.
I s Cipískem. Všimněte si, že ten má na sobě kočku :)


Tady mám, kromě Lucky, všechna zvířátka pěkně pohromadě.


Na sobě má jednu kočku, ale tu naši živou prostě miluje.


Ještě jsme si dali kafe a smetanový nepečený dort a potom jsem totálně odpadla.
Spát jen hodinu už prostě nezvládám.
Probuzena jsem byla navečer docela nepříjemným telefonátem s nepříjemnými zprávami.
Někteří lidé jsou nepoučitelní a některé věci by se prostě neměly stávat.
Lucka volala později a byla docela spokojená.

čtvrtek 18. září 2014

Už zase máme čtvrtek

Ač jsem tenhle týden měla hodně volný, nějak mi to rychle utíká.
V pondělí jsem měla volno. Pustila jsem se do ložnice. On se nám totiž tak nějak utrhnul radiator ze zdi a bylo třeba to do zimy opravit. A zima je za rohem...
A aby to mohl manžel opravit, bylo nutné tohle přesunout tam a tamto zase jinam. Okno myté naposledy bůhví kdy, převlíknout.....Prostě trochu generálka.
Fíbí mi zdatně asistovala


Lucka je už na druhém stupni a začala jí fyzika. Pan učitel se snažil zaujmout a my měli doma odpoledne předváděčku pokusů. Tak jen doufám, že se nebude pouštět do něčeho nebezpečného...


V úterý zase volno. Dokončuju rozdělanou práci. Odpoledne jedeme s Luckou pro sportovní kalhoty.
Ha,ha,ha...Dost chabý pokus. Nemáme. Buď jsou malé, nebo velké, nebo tak hrozné, že to snad radši nic. Holt bude ten týden muset přežít v těch starých, sice jí jsou trochu krátké....
Tady nás zaujala bílá kachna.


Ve středu jsem do práce šla , ale jen na ráno. Dobré kolegyně, tak akorát práce, pohoda.
Nějaký ten nákup a domů. Konečně nalepena nálepka, která na to čekala v šuplíku už dost dlouho.


 A druhá, ta samá byla nalepena na druhé auto. To se dnes stalo právoplatným členem naší smečky a je to taky tak trochu onen zmiňovaný dárek k taťkovým kulatým narozkám.


Čtvrtek zase doma, ale abych pravdu řekla tohle nucené volno mě moc nebaví. Nicméně jsem se zabavila nějakým tím nákupem, přípravou jídla na víkend (čekají mě noční) a podobnými nesmysly, které bych klidně oželela. Odpoledne jsem dovezla Lucku na hudebku a půjčila auto Janě, která jela do nové práce. Navečer se chvilku zastavila.
Péťa si stihla ještě vyřídit před odletem zubaře a návštěvu u babičky.
A jelikož děda by měl narozeniny, tak jsme koupili kytku a trochu to dali po létě na hrobečku do pořádku. Jen jsme nějak zapomněli na kytku do vázy. Ale to snad ještě napravíme.


Radiátor v ložnici byl opraven, topení napuštěno a tak ještě taťka vymetl komín. Tak snad už v zimě nezmrzneme, ještě dříví do sklepa a bude to.

neděle 14. září 2014

Výlet

Lucka chodí už několik let na zdravotnický kroužek.
Taky už má za sebou několik zdravotnických soutěží.
Každý rok dostává (i všichni ostatní soutěžící)  nabídku na tábor se zdravotnickou tematikou.
Každý rok odmítala. Letos se ale odhodlala a řekla, že pojede.
Tábor by měl proběhnout příští týden. Není to daleko.
Nicméně jsem usoudila, že by bylo dobré, aby aspoň trochu věděla do čeho jde. 
Tak jsme se dnes po obědě sebrali a jeli se podívat na hotel a jeho okolí.


Počasí sice trochu zlobilo, ale na místě určení ani kapka.
Prošli jsme se lesem, nasbírali něco málo hub na smaženici.
Taky už rostou václavky, těch bylo spousta.


Došli k nedaleké vyhlídce


 i Viki s námi byla


A i když viditelnost nebyla úplně nejlepší, tak to bylo moc fajn.


Lucka už ví, kam pojede, začíná se možná trochu těšit a my jsme zas po dlouhé době byli spolu na čerstvém vzduchu.
Po návratu domů jsme stihli i napsat úkoly, na které nějak nezbyl během víkendu čas. Takže všechno je v pohodě.
Uvidíme, jak to příští týden dopadne.

sobota 13. září 2014

Pecen

V sobotu jsem se probudila k obědu. Můj skvělý muž a skvělá nejmladší dcera se sami podle knížky pustili do rajské. Sice zvolili trochu jiný postup než na jaký jsem zvyklá já, ale výsledek byl dobrý.
Po obědě jsme se vypravili do města. Probíhal totiž Pecen, aneb dožínky. Každoroční akce na kterou bych snad ani nemusela, ale docela mne lákalo vystoupení Lenky Filipové, která byla skvělá



 a taky skupiny Quenie. Ti byli taky báječní.


 Mezi vystoupeními jsme si stihli projít všechno, co bylo k vidění, něco popili,


něco pojedli....


 Prostě jsme si to maximálně užili. Při cestě domů jsme se ještě stavili v kavárně. Sice jsem byla trochu znavená po dvou nočních, ale byl to prima den.
Obsáhlejší fotogalerie z té naší akce je třeba tady, nebo třeba tady.

pátek 12. září 2014

Čtvrtek a pátek

Noční, poprvé dvě za sebou.
Ve čtvrtek jsem ještě stihla odvést Lucku na klavír a z klavíru, zajít na třídní schůzky.
Nová paní učitelka třídní se jeví velice slušně. Schůzky se nesly v přátelském duchu, tak uvidíme, jak to půjde. Lucka už je na druhém stupni, noví učitelé, spousta hodin....Musíme si zvyknout.
Zvakají si na sebe i Viki s Fíbí, už jim to holkám docela jde.


V pátek jela Lucka do Jičína -  města pohádek. Ráno jsem sice usnula vsedě na židli, ale k autobusu jsem ji dovezla včas, však si mne vzbudila :) Vypadalo to na celodenní déšt, ale počasí se umoudřilo a Lucka přijela spokojená a natěšená. A já se aspoň dobře vyspala.
Než jsem se nadála, už jsem zase byla v práci. Tentokrát to bylo mnohem klidnější. Navíc sloužila nejmilejší Mudra. To se pak člověk do práce i těší.