sobota 24. října 2015

Podzimní výlet

Na dnešek měla Lucka domluvenou návštěvu. Vedoucí z prázdninového English campu pozvala "svoje" holky k sobě. Tak jsme je dnes dopoledne naložili a dovezli do Liberce.
My s mužem jsme vyjeli do Bedřichova. Odtud jsme si vyšlápli  na rozhlednu Královka.


Rozhledy byly trochu zastřené. Ale Ještěd hezky vykukoval.


Prošli jsme se k Prezidentské chatě.


Zpátky do Bedřichova po modré.




Oběd jsme si chtěli dát nahoře, ale všude bylo strašně lidí. Tady jsme zkusili hospůdku Dolina.
Skvělá volba. Naprostý luxus. Rychlá a milá obsluha, výborné jídlo, hostů tak akorát.
A nejúžasnější věc, vzpomínka na studentská léta  - griliášový pohár. 


Z Bedřichova jsme popojeli do Hrabětic.


A sešli jsme k Josefodolské přehradě. Vody je málo, jako všude. Ale bylo tam krásně.




Pohled z hráze na druhou stranu - směr Tanvald.


Nejde vybrat jedna fotka, fakt tam bylo nádherně.




pátek 23. října 2015

Tak strašně bych chtěla

psát častěji, ale ono to nějak nejde. Buď není o čem, nebo není čas, a nebo nálada.
Tak alespoň ten týdeník....
Pracovní neděla byla docela pohodová.
 V pondělí jsem měla volno, venku ošklivo, brr. Na odpoledne jsme měli domluvenou akci z práce. Musíme se přeci scházet i v jiném prostředí a všichni dohromady. Bylo to fajn, ale odešla jsem brzo, protože jsme šli s mužem a Janou do divadla.
Výborné představení , úžasné herecké výkony.
 V úterý zase volno. Takhle to vypadá u nás po ránu a dost často i po celý den.


Odpoledne s Luckou na preventivní prohlídce. Dlouho jsme u paní doktorky nebyly, ale rády jsme se viděly. Vše je OK, takže zase za dva roky ? Pevně věřím, že ano. A večer cvičit, když jsem v pondělí nebyla.
 Ve středu do práce na denní, za kolegyni, která má nemocné dítko. Docela fofr, ještěže tam byla šikovná kolegyně. Ale utahaná jsem byla pořádně.
 

 Čtvrtek zase doma. No ono se řekne doma. To je odvézt do školy, vyvenčit Viki, pouklidit, nakoupit, uvařit, přivézt ze školy, odvézt na klavír a z klavíru atd. atd. atd. a je večer a jde se cvičit. Tentokrát to bylo hrozný. Vůbec, ale vůbec mi to nešlo a ani trochu mě to nebavilo. Snad to příště bude lepší.
 Pátek bylo takové opáčko středy. Denní, rychlá denní s ještě rychlejším závěrem.
A takhle to prostě ubíhá den za dnem.

sobota 17. října 2015

Pracovní neděle

mě čeká zítra. To znamená, že týden zase uběhl jako voda.
Tyhle krasavice se u nás už docela zabydlely. Jsou tu vlastně denně.



V úterý jsem byla neplánovaně doma (zase změna služeb). Nakonec se to ukázalo jako dobré řešení.
Kromě toho, že se snažím zpracovat poslední zbytky letošní úrody - cukety, švestky atd. jsem musela odpoledne do školy na mimořádné třídní schůzky.
Hlavním tématem je nevhodné chování některých žáků. Převážně těch, o kterých rodiče tvrdí, že jsou doma hodní že oni by toto nikdy....No tak snad se to nějak vyřeší. Čeká nás ještě několik schůzek.
Ve středu ještě ty švestky a pak hurá na noční.
Čtvrtek dopoledne prospím, jak jinak. Odpoledne zrušit smlouvu na telefon a na kávičku s mužem.
Večer cvičit, to že mi to nejde nevadí. To už asi jiný nebude. Ale je mi tam fajn. Holky pořádají zase sportovní víkend, bohužel beze mne, jdu pracovat. Alespoň jsem si s nima popovídala při nakládání trampolínek a ostatního sportovního náčiní.
Páteční dopoledne, to je standart - úklid, nákup atd. A večer zase hurá do rachoty.
Taťka jel babičce s nákupem a taky musíme kontrolovat Bertíka.
 Roste jako z vody a zlobí jako čertík.




Dneska dopoledne jsem spala jako by mne do vody hodil. Odpoledne jsem nakoukla do letáku Sconto nábytek. Zaujala mne postel. Lucka má po ségrách, zasloužila by si novou....
Sedáme do auta a vyrážíme. Ještěže jsme to udělali. Nafocené krásně, ale v reálu docela děs.
Alespoň víme, že musíme pokoukat, povybírat a investovat asi větší peníz, než jsme plánovali.
No, tak jsme měli aspoň výlet. Dost mne překvapilo, že jsme se s mužem shodli na výběru nábytku do obýváku ( čistě teoretický výběr, neb investice nemalá :).
A zítra, jak už jsem psala, zítra jdu do práce.

pondělí 12. října 2015

Dneska bylo zase

krásně. Jen ta zima. Brr... Ráno skoro sedm pod nulou.
Lucka neměla odpoledku, tak jsme se šly zase projít.
Ovečkám ta zima asi nevadí.



 A Viki asi taky ne, tvářila se spokojeně, hodná byla.


Odpoledne volala Jana, jestli nemáme jablka pro kolegyně do práce. Ach jo, kdyby to řekly holky dřív. No ještě něco jsme tam našli.
A večer cvičit. Dneska mi to zase nešlo, ale dneska mě to dost bavilo. A o tom to je.

neděle 11. října 2015

Podzimní neděle

láká k procházce. Jenže nejdřív opět nekonečná akce jablka. Odhadem už jich bylo 700kg.
Najednou je odpoledne a na delší výšlap už to není. Tak jenom kousek po okolí ...
Potkáme žabku, pěkně vypasenou na zimu.


 Přidá se k nám i Fíbí.


Je to pěkná provokatérka, nejdřív se vyválí v krtičině. Potom leze co nejvýš, jen abychom si jí všímaly.


 A tak si všímáme a je nám spolu hezky.


Ještě alespoň pár takových pěkných dnů. Sice je zima, ale krásně.

sobota 10. října 2015

Jablka

zase sbíráme a odvážíme do kontejneru. Někdo by řekl škoda.
Ale jsou to staré stromy. Jablka malá, nemocná, červivá.
Kontejner je blízko domu milé osoby. Ví, že pojedeme, zve na kávu.
Výměnná ochutnávka švestkových koláčů. Příjemné odpoledne.
Cestou domů se nechávám vysadit na půl cesty.
Kousek jdu lesem ( prý rostou, ale tady tedy určitě ne).
Tyhle krásky potkám hned zkraje.


Potom až na jediné místečko, kde seberu asi 5 kousků, vůbec nic.
Tak alespoň podívaná cestou domů.
Škoda, že mám s sebou jen mobil. Ve skutečnosti to byla dechberoucí nádhera.






pátek 9. října 2015

Podzim je tady

nic s tím neuděláme.
Jablka padají a tak nám v pondělí nezbylo nic jiného, než je zase posbírat, napytlovat a v úterý odvézt. A večer cvičit.
V úterý jsem měla denní. Trochu jsem se obávala jak to zvládneme, ale nakonec to byl docela pohodový pracovní den.
Ve středu jsem jela do Jablonce. Strávila jsem tam víc jak dvě hodiny v zubařském křesle.
Dalo se to vydržet. Měla jsem chvilku, tak jsem se šla projít po městě. Byla jsem dost zklamaná.
Kdysi jsem tu pracovala a mám pocit, že centrum hrozně sešlo. Možná můj dojem, možná si to idealizuju, přece jen působila jsem tu jako mladá a svobodná....


Večer do práce. Jako fofr, ale jupí, zase to byla ta naše původní milá práce.

Ve čtvrtek ráno mě napadla hodně blbá myšlenka. Po noční, ještě před školou se stavíme v Lidlu, měli tam mít bundy. Vloni jsem si jednu koupila a byla jsem spokojená a Lucka tak rychle roste....
To, co jsem tam zažila už dlouho nepamatuju. Normální bitka o bundy, ale kdyby to byli lidé, kteří fak nemají víc než tu pětistovku na bundu. Tihle mají a 500 Kč jsou pro ně drobné. Normálně jsem se styděla, brrr....
Tak jsem šla raději spát. Odpoledne s Luckou na nějaké nákupy a večer na cvíčo, nějak mi to nešlo. Nicméně mě těší, že mi to vychází a že se zvednu a jdu. Už to považuju za úspěch :)
A dneska mám volno. Venku prší, je tam docela chladno a mě se niiiiic nechce. Uvidím, co všechno zvládnu.

neděle 4. října 2015

Vranov - nejrozsáhlejší skalní hrad

Dneska po noční bylo v plánu opět sbírání jablek.
Jenže já potřebovala vypadnout. Vyčistit si hlavu....
Lucce se nikam nechtělo, nojo teenager...
Tak jsme se s mužem sebrali a jeli nedaleko na skalní hrad Vranov - Pantheon.
Prima to bylo. Zpočátku svítilo sluníčko, ale postupně se zatahovalo.
Nicméně teplo bylo pořád. Fotky jsou bez jakékoli úpravy.
Cestou ku hradu


Vstupní brána ( aneb světlo na konci tunelu)


A teď už se jenom kocháme...


 A lezeme do schodů





 A slézáme dolů a nahoru


 Výstup k nejvyššímu místu, ke kříži

 Rozhled od kříže



V pozadí Suché skály


Malá Skála


Jen tak ...




V prvním patře se koná výstava



A cestou od hradu jdeme ještě na vyhlídku,


odkud je rozhled na Malou Skálu.
Směr k Železnému Brodu


Suché Skály


Maloskalský zámek


Ku Praze (Turnovu)


Žlutá plovárna


A naše poslední zastavení


Ba ne až tady, pohled na vyhlídku z mostu přes Jizeru