čtvrtek 31. prosince 2015

Silvestr

Poslední den v roce. Hromadné oslavy, to není nic pro mne. Klídek a pohoda.
Malý výlet je nejlepší řešení. Už několik let, pokud to vyjde, jezdíme touhle dobou na Kumburk.
Do práce nemusím, tak hurá. Venku poměrně chladno, ale slunečno.







I Viki dnes dostala bundičku. Její srst vypadává ve velkém, na bocích už nemá skoro nic, tak aby ještě nenastydla. S sebou termosku, horký čaj přišel vhod.


A protože je krásně, tak rychle na nedaleký Bradlec








středa 30. prosince 2015

Procházky

I během vánoc jsem hodila do práce. Letos dokonce jeden den mezi svátky strávil v práci i můj muž.
Počasí nebylo nic moc. A tak když se udělalo hezky a my byli doma, využívali jsme každou chvilku, abychom byli někde venku.
Jeden den to jistil Hamštejnský hřeben.





Další  den jsme autem dojeli na protější kopec. Viki chodila s námi, naprosto hodná a spokojená.




 Domů jsme se vracívali se západem slunce.


čtvrtek 24. prosince 2015

Vánoce

 Tak ty jsme letos měli o trošku dřív. Zkraje měsíce jsme totiž dostali ten nejkrásnější dárek v životě.


Nakonec i ten klasický Ježíšek dorazil. Musím podotknout, že i velkou zásluhou Janičky, Lucky a taťky, kteří mi hodně pomohli. Byla jsem totiž na Štědrý den v práci.

První to musela zkontrolovat Viki.


Však ona i Cipísek dárečky dostali a trpělivě čekali, než je dostanou.


Viki, jako každý rok, pomáhala s jejich rozbalováním.


Taková ta vánoční pohodička.


 Hned druhý den jsme si přivezli babičku.


A dorazli i mladí. Cipísek neustále kontroluje, jestli je miminko v pořádku :)


 Bylo to moc fajn. Takové poklidné, pohodové dny.
Jen nám chyběla jako vloni Péťa, ale snad i ta se měla dobře.

neděle 20. prosince 2015

Prosincové střípky

Nějak se to stalo, že jsem celý prosinec nic nenapsala. Tak alespoň malé ohlednutí.
Popisovat den za dnem by asi nemělo smysl. To už si ani nevzpomenu. Samozřejmě jsem chodila do práce. A pomněrně často, protože ze služeb vypadly hned dvě kolegyně.
Jedné nové se u nás nelíbilo, jedna bude mít miminko.
Ve volných dnech jsem často jezdila do Jablonce k zubaři.
Někdy v mlze,


někdy za sluníčka.


Zuby v pořádku, ještě pomoct Viki. Její srst není nejlepší. Myslíme, že na vině je alergie.
 Na doporučení jedeme do Jičína.
Když to pomohlo jednomu pejskovi, mohlo by i nám, uvidíme. Zase mlha, prší, brr.



Pak tu máme nějakou předvánoční kulturu. Lucka měla tradiční třídní koncert. Moc se jí to povedlo šikulce naší.


Mezitím proběhla občas nějaká procházka, ale protože v té naší kotlině je pořád ošklivo, tak jsme tomu moc nedaly.
Někdy jsem šla ráno

někdy odpoledne.


Taky jsme pekli cukroví (letos nefoceno), nakupovaly dárky a trochu jsem tvořila pro kolegyně z práce.


 Tradičně jsem musela zajet na hrob rodičů.


Mimo to se cosi začalo dít v mé rodné hroudě, tak uvidíme, co z toho bude.

Pétě se v cizině dařilo dobře. Začátek měsíce se vydala na cesty, to si myslím užila dostatečně.
Polovinu měsíce jí trochu pokazila nemoc spolubydlící, ale zvládly to holky na výbornou.

Nedá se říct, že by prosinec byl nadmíru hektický, ale klidný určitě taky ne.
Víno moc nemusím, ale tohle je dobrota, která občasné chmury dobře rozežene.