neděle 5. června 2011

Překvapení, výlet a čáp

Překvapení, tak ta nám občas připravuje naše prostřední. Klidná, tichá, málomluvná, chytrá, ale taky veselá, kamarádská, někdy pěkně protivná,jindy milá, prostě naše Péťa.
V sobotu večer se tady konal takový malý hudební festiválek a v sousední vesnici jakási hudební zábava - tak se tomu už dnes neříká, já vím....Naše skoro dospělá slečna se rozhodla stihnout obojí. Stihla, v pozdní noci, či brzkém ránu (to jak každý chcete) se vrátila v pořádku domů. Teda v pořádku, nepřišla sama, měla sebou kamaráda, bývalého spolužáka, osobu mě známou. Jen chlapec byl tak nějak unaven, že asi ani nevěděl, kde se nachází. A jelikož domů to měl ještě cca 5km pěšky, vymyslela naše slečna pekelný plán. Chlapec se vyspí u nás, domů půjde ráno. No dobrá, přeci ho nevyhodím na mráz, že...
Jen to mělo malý háček. Péťa i Lucka odjížděly ráno v 7:45 na celodenní výlet do Prahy. No a zkuste společensky unaveného tvora vzbudit po 3 hodinách spánku. Chlapce jsme nechaly spát, děvčata odjela. Asi v 10 hodin se mi podařilo nocležníka probrat k životu. Teda fakt bych nechtěla zažít pocit, kdy mě budí cizí ženská v úplně cizím pokoji.
Po chvíli chlapec situaci pochopil, poděkoval a vybaven lahví Matonky vyrazil k domovu. Došel v pořádku. Tolik naše zpestření nedělního dopoledne.
Nutno ještě dodat, že náš taťka neměl o ničem ani tušení a když jsem odvážela holky k vlaku, a on na poslední chvilku vylezl z ložnice, aby se s nima rozloučil, stačila jsem ho jen varovat, že kdyby náhodou potkal doma někoho cizího, tak ať se nediví...
A co celodenní výlet se Skautíky ? Ten se vydařil naprosto skvěle. Vlakem dojeli na hlavní nádraží odtud do Národního muzea, kde plnili předem připravené úkoly. Následovala procházka městem na nábřeží, oddech v parku u Mánesa a návrat zpět na vlak a cesta domů. Ač znaveni teplem a cestou, vrátili se všichni moc spokojeni.


A my jsme si po dlouhé době užívali domácího klidu a pokračovali v dodělávání restů z dnů předešlých. odpoledne přistál na louce černý čáp, ale než jsme stihli vyfotit, tak uletěl. Tak jen jedna ze startu.


Pepča stále dělá pokroky, Viki to teplo a hárání hodně zmáhá, je celá otrávená, ani chuť k jídlu nemá. Ale z nocležníka měla radost náááramnou.

Žádné komentáře:

Okomentovat