pondělí 4. června 2012

Den jako malovaný

a to i přesto, že místy pršelo.
Dneska totiž do mojí nové práce za odměnu dorazila Bára, moje nejmilejší kolegyně a milá osoba, o které ráda říkám, že je tak trochu moje.
Minulý týden se jí podařilo složit těžkou zkoušku a dnes mi udělala radost a vyjímečně přijela za mnou a se mnou pracovat.
V práci byl relativně klid, šéf jako vyměněněný, prostě paráda.
O polední pauze jsem stihly prima oběd, po práci výborný pohár a kafíčko. Hodovaly jsme tady. Tím jsme tak trochu oslavily i Bářiny narozeniny, které měla minulý týden.
Ještě jednou Baru, všechno nejlepší a zůstaň taková, jaká jsi.
Na dnešek připadly i narozeniny jedné další milé osoby. Bývalá paní učitelka Lucky dnes dostala ten nejkrásnější dárek. První vnučku Michalku.
Taky se musím zmínit o mé drahé polovičce. Lucka si domluvila na dnešek odpoledne kamarádky. To jsem netušila, že budu mít "rande " s Barčou.
Nechtěli jsme holky zklamat a tak si je sem taťka vzal. Byly tři, byly hodné, byl tu klid.
Tatka se jako chůva osvědčil, dokonce chleby k večeři připravil.
Dobře jsem se vdala, že jo...

1 komentář:

  1. Ta poslední věta je skvělá. Proč já poslední dny říkám něco jiného?

    OdpovědětVymazat