Víkend

Sobota
Měla jsem být v práci, ale situace se vyvinula jinak a já měla k dobru volný den..
Po obědě jsme s Luckou dostaly nápad, že se pojedeme podívat na velikonoční jarmark v místním muzeu. Doufám, že takový nápad už dlouho nedostanu. Bylo to, no špatně se mi hledá slovo, jak tu ubohost zhodnotit.
Tak jsme se jely podívat na hřbitov, zda macešky ještě kvetou. Kvetou a krásné jsou. Chodily jsme mezi hroby, hledaly tu nejhezčí kytku a vedly strašně důležité hovory. Smutné, ale důležité...
Po návratu domů jsme se pustily do přebrání oblečení ( nenáviděná činnost) a zjistily, že to dítě nemá co na sebe.
Pak jsem začala uklízet část bytu, kam moc nechodíme, ale nepořádek se tak nějak nahromadil (ještě nenáviděnější činnost, ale už musím).  Díky tomuhle úklidu jsem večer strávila přebíráním a rovnáním obalů od čajů. Až bude hotovo dám zprávu, kolik už jich máme. Nějak jsem to nedotáhla do konce, neb mi chyběly desky.

Neděle
Po dopoledním maratonu v kuchyni padl návrh, že se půjdem projet na kole.
Taťka ale držel v ruce motorovou pilu a to je konec, to jak začne,neví, kdy skončit. tak jsme jely s Luckou samotné. Asi 11 km.

Po návratu jsme chvíli pomáhaly taťkovi s likvidací té spouště, co stvořil.

Navečer jsme se hodili do gala a šli do divadla. Takový zážitek jsem už dlouho neměla.
Mohu jen doporučit. Divadlo Na Jezerce - Já, Francois Villon

                                          

Úchvatné představení, skvělé texty, dokonalé herecké výkony...Klidně bych šla znovu
S laskavým dovolením kopíruji jeden text za všechny, je v něm tolik pravdy, ani jsem nedutala, když tohle pan Petr Kostka říkal....

Elixír života

Vem Trpělivost
Mnoho – mnoho zrnek
a přilej vodu živou
Pravdy z které trne

Přidej stvol Naděje
a růži Umoudření
a tolik Pokory
co ji v tobě není

A jmelí na vánoce
přelej vlastní žlučí
pak přilej Závist – ocet
i Vztek co v tobě pučí

Pak drť to v hmoždíři
z Pokání a Něhy
a přidej Svět úpíří
a taky loňské sněhy

Dál vař to v kotlíku
ohněm Utrpení
vařečkou Zániku
míchej do umdlení

Elixír prolij pak
sítem věčné Víry
Prolívej dlouho tak
dokud není čirý

Pak pij ho z poháru
nekonečné Vůle
Tím shoří v požáru
skutky předminulé

Pak prostoupí tě
klid a mír
Vzbudí v tobě dítě
ten můj elixír