Westernový den

Letos poprvé byl u nás vyhlášen westernový den. Lucka si moc přála tam jít.
No jo, jenže jak to udělat, když manžel s prostřední jedou na letiště pro příbuzné, kteří žijí v Austrálii a pravidelně na léto létají do České republiky.
Já musím (teda chci) s Viki na cvičák a široko daleko nikdo, kdo by se této akce zúčastnil. Když tam děvče chce, tak ať tedy jde. Vybavena baťůžkem s naprostými hloupostmi jako pláštěnka, svačina , telefon, peníze atd. vyrazila sama samotinká, ale hrozně natěšená.
Co vám mám povídat. Dušičku jsem měla malou, ale všechno dopadlo skvěle. Lucka si to i sama hezky užívala. Hned po cvičáku jsem se i s Viki přesunula za ní a užily jsme si to ve třech až do pozdního odpoledne.
Pochvala patří nejen Lucce, která dokázala, že už je velká holka, ale i Viki, protože pro ni to byla první akce s větším počtem lidí, psů, zvířat, různých situací, pachů a zážitků.
A jak to všechno probíhalo ???
Úvodní přehlídka koní a jezdců

Následovaly úkazky různých disciplín práce s koněm :
přechod lávky

jízda bez sedla 

lasování

jízda zručnosti, zde věšení, či sundávání prádla z koně

Viki vše docela poslušně a v klidu sledovala

 Hlavní iniciátorka a organizátorka , dle mého názoru povedené akce

I dětem bylo dopřáno povozit se na koních

A nečekaně, zase koně

 Ale  i Viki si našla kamarádku

Podotýkám, že spoustu fotek fotila Lucka. Vzhledem ke všem okolnostem jsme s sebou měly jen malý kompakt, ale i tak si myslím, že fotky se jí dost povedly.
Jo a příbuzní doletěli, sice dost unavení, ale v pořádku.

Bouřka

hodně veliká byla v noci na dnešek. Ale u nás žádné škody nezpůsobila. Ráno sice pošmourné, ale teplé. V práci fofr, ale zase se celkem dařilo.
Lucka dnes měla významný den. Byla přednášet básničky na vítání občánků. Šlo několik holčiček z druhých tříd. Paní učitelky je naučily hezké pásmo. Prý se jim to hodně povedlo. Za odměnu dostaly čokoládu.
Odpoledne to vypadalo, že se už dělá hezky, tak jsem sebrala Viki a šla se projít. Po 4 km ale začalo tak strašně pršet, že jsem se uchýlila k Lucčině paní učitelce domů a zavolala svého neskutečně hodného muže, aby pro mne přijel.

Rada rodičů

Když nastoupila Lucka do první třídy, tak jako u starších dcer, se hned jako první věc volil třídní důvěrník. Kdysi jsem se tomu bránila, vloni jsem souhlasila. Mám poslední dítě, nějak to zvládnu. Kdo je třídní důvěrník ? To je vám všem asi jasné. Osoba, která dělá zápisy z třídních schůzek, chodí na radu rodičů, ale hlavně by měla být prostředníkem při jakémkoli problému mezi rodiči, dětmi a školou. Problémy nemáme, máme skvělou paní učitelku. Na třídní schůzky docházíme rádi (zatím), vesměs slyšíme chválu. Pak už zbývá jen Rada rodičů. Scházíme se tak 3-5x do roka, dle potřeby. Troufám si tvrdit, že spousta (samé matky, žádný otec) z nás tam chodí i ráda. Jsme malé město, docela se známe a je jasné, že třídního důvěrníka nikdy nedělá problémový rodič. Takže vždy vše prodiskutujeme v klidu, řekneme své názory, vyvodíme závěr. Někdy se řeší i nepříjemné věci, ale to už k tomu patří. Naopak, někdy se řeší i věci, které se školou tak nějak nesouvisí. Kdysi jsem si myslela, že tahle "instituce" je na nic, ale dnes si myslím, že smysl má.
Dnešní rada začínala v 17:30, byla i s občerstvením . Domů " ze školy " jsem přišla ve 22:00 a vůbec mi to nevadilo. Bylo to fakt fajn.

Už je to

posekáno, teda ne úplně, ale z velké části ano. A to je dobře, neb je pravděpodobné, že kvůli počasí a ostatním okolnostem, by se to v následujících dnech asi nepodařilo, a pak by to šlo hodně ztěžka.
V práci dnes zase jeden z horších dnů, ale zvládli jsme to.
Po práci sice krátké, ale milé setkání s kamarádkou.
Nejstarší konečně mohla nechat vykastrovat kočičku, která to zvládla úplně v pohodě.
Lucka svědomitě přehrává jak na flétnu, tak na klavír, mám radost.
Takže nakonec vlastně docela dobrý den.

Svátek

má Jana, Janička, Janinka, Janík...Prostě moje prvorozená, dnes už dospělá, naprosto samostatná a šikovná dcera.
Už když mě puberta brala, tak jsem věděla, že pokud jednou budu mít dceru, bude to Jana. 

 

Všechno nejlepší Jani !

Ředitelské volno = tajný výlet

Na dnešek bylo nahlášeno u Lucky ve škole ředitelské volno, nešel proud. Tak jsem vyhlásila volno i pro rodiče a zorganizovala malý tajný výlet. Před časem jsem na jednom slevovém portálu zakoupila několik jízd na bobové dráze. Pořád to nevycházelo. Buď bylo špatné počasí, nebo někdo z nás nemohl. Na dnešek to klaplo. Včera mne sice trochu děsilo počasí, ale to jako kdyby vidělo, že jinou příležitost už nebudeme mít , bylo naprosto dokonalé.
Dorazili jsme na místo, nikde nikdo, celý areál jen náš, naprostá dokonalost.

Střídali jsme jízdy s návštěvou ostatních atrakcí a fakt jsme si to užívali.
Fotky mluví za vše.

Na závěr jsme si dali pizzu, která byla " v ceně ".

A aby těch zážitků nebylo málo, tak jsme ještě vyšplhali na nedalekou rozhlednu.

Taťka nám všechno hezky zdokumentoval, takže všechny fotky jsou jeho práce.
Cestou domů jsme se stavili nakoupit, doma ještě poseděli u kafíčka a zmrzliny.
Stihli jsme si pohrát na zahradě nejen s Luckou, ale i s Viki.
Moc hezký den.
Ředitelské volno by klidně mohlo být častěji, asi to ve čtvrtek navrhnu na radě rodičů :)).

Duha II

tentokrát u nás doma

Na oběd dnes přišla nejstarší s přítelem. Neteče jim doma voda, nějaká porucha, či co. Taťka opět začal sekat, ale bohužel bouřka a déšť ho vyhnaly.