čtvrtek 30. června 2016

Vysvědčení

Co dodat ?


Snad jen to, že jsme šťastní rodiče. Kdyby se nám nic jiného v životě nepovedlo, tak naše tři dcery ano, a to tak, že velmi.
Na přání Lucky zveřejňuji vysvědčení celé. Rozhodla se tak sama. Prý se nemá za co stydět, což má teda velkou pravdu.


Dost nevíme (tušíme) proč ta druhá dvojka...Myslím, že to bylo zbytečné.
Jen pro představu - na Tv má stejnou učitelku jako na Př.

středa 29. června 2016

Na skok

se dnes navečer u nás stavila Maruška. Byla odpoledne za prababičkou.



Celý den byl tak nějak v poklusu.
Odvézt Lucku, nakoupit kytky (tedy nejen je), přivézt Lucku.
Odpoledne setkání s milou osobou.
A navečer ten náš poklad.
Potřebovala bych, aby den měl 2x tolik hodin :)

úterý 28. června 2016

Promoce

Pardubice 8 hodin ráno, rozkaz zněl jasně....
Takže hezky po noční. Díky hodným kolegyním jsem zvládla dát si sprchu a vyrazit s Péťou a manželem včas, abychom v těch 8 byli na místě. Zabloudili jsme jenom jednou.
Slavnostní ceremoniál byl pěkný, docela to mělo spád. Někteří rodiče uronili slzu.
Já jsem se tedy díky nevyspání asi dostatečně nedojmula, ale pyšná to jsem tedy byla velmi. My oba.
A je to, už je navždycky oficiálně Bc. Těšíme se na další titul.


Budeme se fotit? Ale jo, tak jo. A není to blbý u toho skla....Ne není, legrace to byla.


Fotil nás Péti kamarád, který se přišel podívat. Fajn kluk.


Jé hele tamhle je nějaký křoví, tak ještě u křoví....


V autě spát neumím a tak jsem cestou zpátky aspoň panoramata fotila...



Při obědě v mexické restauraci jsme mohli sledovat i čápa.


A kdeže jsme to jedli ? Jičín.


Jo, jo pěkný den to byl. Stihli jsme akorát vyzvednout Lucku z hudebky a pak jsem padla a spala.

pondělí 27. června 2016

Teplo

nás provázelo v posledních dnech.
V pátek to bylo hodně pekelné. Dopoledne se u nás stavily holky. To byla Maruška ještě docela spokojená, odpoledne se jí to prý už vůbec nelíbilo.


 Mě se to moc taky nelíbilo, ale na svatbu mojí milé kolegyně jsem se podívat šla.
Sešlo se nás z práce víc a bylo to milé a veselé.
Hodně štěstí na společné cestě...



Navečer ještě Lucce slíbený dárek za vysvědčení a pak jsem totálně odpadla. Uf, takovéhle vedro je na mne opravdu moc.
V sobotu a v neděli mne čekala denní. Taky to byl děs. Větrat se nedalo, ale s milou kolegyní jsme to zvládly a hlavně ve zdraví přežily.

Komu chybí zdraví je naše Viki. Ona prostě bez té veteriny nemůže existovat. Po jarní změně medikace jí krásně narostly chlupy a  konečně vypadá jako pes a ne naháč. Pro změnu jí odešly drápky. Situace se opakuje a po čtyřech letech mi nezbývalo nic jiného než Viki v pondělí ráno sebrat, vzít na veterinu a při krátkodobém uspání jí nechat všechny drápky na zadních packách otrhat. Je to jediné rychlé řešení. Jinak by se sami postupně pomalu odlučovaly a bylo by to na dlouho.
Přední si myslím budou následovat....Bohužel.


Teď je na mne naštvaná a moc se mnou nemluví, ale ona mi to snad odpoustí. Bohužel jsem musela na noční a probrečená noc zbyla na manžela.
Obvazy sundány druhý den večer a vypadá to docela dobře, tak snad to bude mít lepší průběh, než před lety. Antibiotika sice má, ale spíš jen pro jistotu.

čtvrtek 23. června 2016

Zcela nečekaně

V pondělí dopoledne jsme zcela plánovaně navštívily s Luckou ORL. Tak snad dobrý, ale úterní školní výlet nedoporučila. Venku leje jako z konve, zítra to má být lepší, ale pro jistotu. Prázdniny se blíží a angina je prevít. Tak ještě nakoupit, na skok kouknout na Marušku, čas strašně letí...
Po pondělní noční jsem si hned v úterý ráno koupila jahody, trochu si pospala (trochu jsem chtěla jít na houby, ale vzdala jsem to) a vrhla se na marmošku (nic jiného z nich prostě už nešlo). Lucka byla ještě doma. A pak ještě tohle a támhleto a najednou je večer...
Středa, a tady se dostáváme k tomu zcela nečekaně...Zcela nečekaně jsem měla ranní při které jsem jela na výlet sanitou :) Jako doprovod samozřejmě.



Při cestě domů z práce jsem jela vyzvednout Lucku, která se zcela nečekaně stavila za Janičkou a Maruškou. Venku už velké teplo. Ale i tak zcela nečekaně jsem vlastně poprvé hlídala a vozila. Sice jen chvilku, ale užila jsem si to.



Lucka povídala, že by měla mít Maruška taky nějakou fotku s babičkou.


 Další zcela nečekaně bylo po návratů domů, to když mě Lucka upozornila, že nám na zahradě roste "nějaká" houba. Hříbek to byl, pravý, zdravý a měl 70 dkg.



Taťka byl odpoledne po práci sekat u babči. Uf, má hotovo, ale v tomhle teple, to si dal.
Ještě přivezl nějaké jahody, tak šly do mrazáku.
Jediné zcela plánované byly Pétiny další přijímačky  na VŠ. Tak uvidíme.
Ve čtvrtek jsem měla denní. Ještěže máme v práci zatím docela přijatelně, venku už je teplo - peklo a já se hrozím, jak zas moje tělo bude reagovat. Zatím to jde, prostě musí.

neděle 19. června 2016

Poprvé na návštěvě

byla dnes u nás Maruška.


Taky proběhlo první seznámení s Cipískem a Viki.


 Myslím, že vše je OK.

Svetřík (pletla kdysi moje mamka) a zavinovačku má po mamince. Jsem ráda, že jsem si ty věci tenkrát před 27 lety nechala :).

sobota 18. června 2016

Maruška po druhé

Téma posledních dnů. Dalo by se o ní psát pořád.
To pochopí každý, kdo má doma čerstvé miminko :)
Narodila se v sobotu. Hned odpoledne jsme se za ní jeli podívat. Viz předchozí příspěvek.
Mimo to ale máme i jiné povinnosti. Hlídáme Cipíska. Ten byl zpočátku zmatený proč v noci zůstak sám a ráno si ho bereme my, ale brzo pochopil, že je to v pohodě a je spokojený.


Cipísek se vylítá za talířkem, s Viki jsem se šla projít. Ve vedlejší vesnici je pouť, tomu jsme se vyhnuly. Za to kvetoucí šípky, tam jsme se kochaly.


Taky se Viki rozlobila na jednocho pejska a jak vystartovala, tak si utrhla další drápek, ale tentokrát na veterinu nemusíme, odkousla si ho potom doma sama.
Večer jsme se domluvili s jednou Janinou kamarádkou a šli zapít Marušku.


V neděli byl plán  samozřejmě jasný. Jedeme za Maruškou. Kamarádka, co s námi popíjela jela taky.
Maruška je prostě úžasná.
Navečer jsem jela k Janě, abych tam trochu uklidila, ať holky přijdou do čistého.
Mimo jiné u nás mění lampy veřejného osvětlení.


Tady je vidět, že oba pejsci se mají dobře.


V pondělí denní, za Maruškou byl jen taťka když jel z práce (má to blízko).
Nejhůř nese narození malé Lucka, protože za ní ještě nemohla kvůli angíně. Antibiotika evidentně nezabrala a tak dostala v úterý na kontrole nová. Ale taky dostala povolení jít se na Marušku podívat.
A to mohla hned odpoledne, protože ráno mi volala Jan, jestli pro ně nedojedu, že mohou domů.
No jasněže jsem jela a jak ráda.


 A tak jsou holky od úterý doma. Cipísek zatím zůstává u nás, aby toho Jana neměla moc.
Večer jsem musela na noční.
Ve středu ráno na chvilku schrupnout a zpátky do práce na školení bez kterého prý nemůžu pracovat. No myslím, že bez tohohle školení bych se teda obešla.
A tak to je teď u nás dost fofr. Za Maruškou, pejsci, taky do práce se musí. Čtvrtek, pátek denní.
Taky přiletěla Péťa na přijímačky na další VŠ. Prostě se pořád něco děje, jen nějak není čas psát.
Lucka se doma silně nudí, ale druhá antibiotika snad zabrala.
V sobotu a neděli jsem doma a doháním, co jsem přes týden nestihla. Asi to nedoženu.

pátek 10. června 2016

Fofr

Jinak to nejde nazvat... Už je zase pátek.
Minulou sobotu jsem měla volno. Aprílové počasí. Chvíli to jde a pak leje....


A tak se dělá co jde a na co síly stačí. Janička přišla na oběd. Rajská. Péťa není doma, je u kamarádky z Madeiry. Po obědě mi je tak blbě, že musím zalehnout. Už mě to štve, asi to fakt budu muset řešit.
Navečer alespoň zprovozním šicí stroj.


Neděle -  denní. Počasí jako v sobotu. Dokonce i bouřky.
V pondělí se vyčasilo a je krásně. Posekat na rodné hroudě. Prý není čas, ale za námi přijít... No nic, jsme s mužem docela sehraná dvojka, máme hotovo.
Péťa odjezd do Anglie. Dojela dobře.
Úterý přidaná ranní. Přišli jsme o dvě kolegyně, dostali jednu. Tudíž služby navíc.
Přichází dobré zprávy, kolegyně má syna Matěje.
Nám na zahradu přivedla srnka taky jedno miminko.




Jen už ho asi neuvidíme, muž začal sekat i u nás  a to se jim moc nelíbí.
Středa denní. Šlo to. Janička byla na kontrole, pan doktor se divil, že ještě dorazila.
Pupík...

A taťka stále seká, nějak nám ta tráva narostla.
Čtvrtek ráno s Luckou na ORL. Angína, ATB.
Procházka s Viki, zelená prý uklidňuje. Je jí všude okolo dost.


 A pak už jahody koupené cestou domů od lékaře.


 Hotovo...


Večer na noční. A taťka co, taťka seká.
Pátek po noční. Taťka ještě stále dosekává, ale už to vypadá dobře.
Takhle krásně vykvetla Péti kytka...







pátek 3. června 2016

Pořád se něco děje

Zatímco se Péťa potila u zkoušek, my s Viki jsme se byly projít. A i když není zrovna slunečno, tak je venku docela hezky. Spousta kytiček


a všude krásně zeleno...


Sotva se Péťa vrátila, zalehla a spala. Naprosto to chápu. Jsem ráda, že s ní jela kamarádka a obě cesty odřídila, byla jsem klidnější. A já musela do práce na noční. Dobrá sestava. Trocha legrace, škoda, že sem nemůžu vložit jedno kuriozní foto...
Na čtvrtek odpoledne byla domluvena návštěva babičky. Tentokrát ne k nám, ale k Janě, aby taky viděla, jak Janička bydlí. Pár dnů před porodem a ještě byl upečený výborný koláč.


Péťa dostala kytku. Tak snad jsme udělali radost. Čekat do promoce se nám nechtělo, protože vozit ji potom autem sem tam se nám taky  moc nezdálo. Až rozkvete....


V pátek po ránu procházka. Zrovna nepršelo...Ale jinde po republice je situace mnohem horší. U nás občas silnější déšť, ale nic dramatického.


Šneků všude spousty.




A aby toho nebylo málo, tak jsme museli zajet s Viki na veterinu. Odchlíply se jí dva drápky. Musely se strhnout. Doufáme, že je to jen proto, že je má slabé. Snad to není předzvěst zase něčeho špatného.
Teď je ukřivděná a hraje si na chudinku.
Ale zvládla to na cizí veterině a jenom v lokálním umrtvení.


A večer na oslavu narozenin jedné kolegyně. Vůbec se mi tam nechtělo. Pobyla jsem chvíli, raději jela autem...Nebylo to až tak špatné.