čtvrtek 31. května 2012

Dobrou náladu

jsem dneska měla hned několikrát.
Podařilo se mi totiž uzavřít měsíc a odeslat všechno všem, co jsem měla odeslat.
Stihla jsem to tak, že jsem krásně stihla vyzvednout Lucku, daly jsme si zmrzlinu a do toho volala Bára, že má zkoušku, která ji tolik potrápila. Hurá.
Po návratu domů jsem vzala ven Viki a zjistila, že už má mnohem lepší náladu a navíc průjem, který se u ní objevil je mojí dietologickou intervencí naštěstí zažehnán.
Takže k radosti jsem měla hned několik důvodů.

středa 30. května 2012

Cukřenka

na přání.


Při jedné návštěvě poprosila Jana Lucku, zda by jí na keramice nevyrobila cukřenku.
Lucka jí přání splnila.


A Janička mi dnes ochotně zapozovala s Viki.

PS: v práci se dařilo víc, jak na 100%

úterý 29. května 2012

pondělí 28. května 2012

Po dnešní

práci za odměnu jsem vyšťavená, a to tak , že velmi.
V práci víc jak o hodinu dýl. Cestou domů pěknej slejvák.
Doma nějaká všeobecná nenálada. Tak snad zítra bude líp.

neděle 27. května 2012

Návštěva

Před časem jsem na FB objevila nedaleko od nás paní, která má dvě fenky Rhodéského ridgebacka. Dlouho jsme se domlouvaly na návštěvě, dnes to konečně vyšlo.
Jen naše Viki, jak je teď nějak hormonálně rozhozená to moc nezvládala.
Pokud byla jen s jednou fenkou, tak v pohodě. Ale jelikož ony dvě cizí jsou tým, a Viki sama, musela být vždy jedna zavřená.
Ale paní majitelka je fajn ženská a nedělala z toho vědu.
Poseděly jsme, popovídaly. Děti si pohrály a zase jsem jely domů.
Bylo to docela příjemně strávené odpoledne.
O děti bylo postaráno


 Holky se seznamují


 Válečná porada jak se dostat na slepice (naštěstí to nevymyslely )

sobota 26. května 2012

Westernový den II

Některé příspěvky se tu po roce asi budou opakovat.
Vloni touto dobou proběhl v našem městečku první ročník této akce.
Docela se nám tam tam tenkrát líbilo. Letos jsme vyrazily zase.
A bohužel zase jen ve třech, protože tráva roste přímo před očima a tak taťkovi nezbývá nic jiného, než sekat.
Letos byla akce tak nějak chudší, pomalejší, míň lidí.
Ne, že by to nebylo fajn, ale vloni se mi tam líbilo víc.
Byli k vidění koně




Tanečnice kankánu


 Dozvěděly jsme se i jak ošetřovat kopyta od slečny kovářky


 Lucka se svezla na koníkovi


 A Viki vše bedlivě sledovala (ten pán vedle ní je naprosto cizí, ale moooc se jí libil).



 

pátek 25. května 2012

Soutěžní

Je to několik dnů, co jsme vyhrály soutěž mladých zdravotníků.
Na dnešek bylo stanoveno datum krajského kola. Jak už jsem psala, pomáhala jsem s přípravou paní učitelce, která má malé zdravotníky na starosti. Když padlo rozhodnutí, že jedeme na kraj, tak jsem řekla, že jedu taky. Podařilo se mi zajistit volno v práci.
Tak jsme tedy jely. Minibus vypravený jen pro nás, nás zavezl až na místo.
Po prezentaci a slavnostním nástupu všech družstev a společném slibu soutěžících i rozhodčích začala děvčata plnit soutěžní úkoly.
Luxus byl v tom, že jsme hned ráno dostaly slečnu hostesku, která se o nás celý den starala, všude nás vodila, hlídala časy....To byl fakt skvělý servis. Musím pochválit naši slečnu, vydržela až do samého konce ( některé prchly dříve).
Všechna družstva


Pořadatelé, organizátoři, rozhodčí.....


Úkoly byly rozděleny do dvou skupin. Všechny povinné, některé bodované, některé ne.
Na stanoviště povinných nebodovaných jsme s holkama mohly.
Oblastí, ze kterých plnily úkoly bylo mnoho.
Dopravní předpisy


Hasiči je taky potrápili


 Základy resuscitace, test z historie Červeného kříže


  Transport v nafukovacím lehátku (samy nafukovaly)


 Docela těžký test z anatomie


Základy přivolání pomoci s prohlídkou sanity RZP


  Rozhor s pravou nefalšovanou, krásně okérkovanou motorkářkou
  o bezpečnosti na silnici.


Dokonce i paní Kubištová z lučanského útulku tu byla (a koťata na muchlování přivezla).



Bylo toho spousta, děvčata to zvládla na výbornou, škoda že se nebodovalo. Nejvíc překvapily u bylinek, kde určily naprosto vše. Šikulky.


A pak byla bodovaná část. Obvazová technika, transport raněného, první pomoc v různých situacích. A tady nastal problém. Situace byly velmi, ale velmi reálné. My jako dozor jsme na tato stanoviště nemohly. Pouze za dveře, či sledovat z povzdálí.


Už jen namaskování figurantů a jejich herecké výkony ( rozuměj křik a sténání, zmatené mluvení při šoku) nás dospělé ohromilo (ale ono to tak v reálu při nějakém neštěstí opravdu je). A co teprve ta naše zlatíčka z třetí a čtvrté třídy. Bylo toho na ně moc. Došlo i na slzičky, vůbec na to nebyly připravené, oblastní kolo bylo v úplně jiném duchu. Navíc na ošetření měly časový limit a ten byl hodně krátký. Takže všechno dohromady působilo dost stresově. V jednu chvíli to vypadalo, že snad ani soutěž nedokončí, ale zvládly to. Sice byly na posledním místě, ale to vůbec nevadí.
Vyzkoušely si něco nového, nabraly spoustu zkušeností a při zpáteční cestě už plánovaly, jak to za rok to vylepší a budou lepší.
Ještě před vyhlášením výsledků jsme za odměnu stihly zajít na zmrzlinu a odpočinout si.
Vyhlášení výsledků


 Čekání na minibus zpátky




čtvrtek 24. května 2012

Řekli by jste,

že jsem dnes byla v práci a v nemocnici?









 A odpoledne zmrzka s Luckou, nákup, přivezly jsme si Lucce kamarádku.
Zajeli s Viki na jinou veterinu, abychom se dozvěděli vlastně to samé. Potkali jsme se tam s paní, co má taky fenku RR.
Takže nakonec až na ten vítr to byl hezkej den.





středa 23. května 2012

Mazec

byl zas dnes v práci. Až jednou nebudou klienti, co já budu dělat ?
Přijela zastupující paní doktorka. Jak jsem z toho měla obavu, tak klobouk dolů. Šikovná holka je to.
Po práci pro Lucku na keramiku, odtud na zmrzlinu, s Viki na veterinu ( furt řeším, jestli jí něco není). Domů. Dorazila Janička, dodělaly jsme buchtu.
Přehnala se rychlá bouřka a je večer.
To, to letí.....

úterý 22. května 2012

Zase dost pracovně

jsem se měla.
V mezičase mezi školou a hudebkou jsme zajely s Luckou domů něco pojíst a vyvenčit Viki. Pak jsem se ještě přesunula do práce i když bylo krásně. Jenže konec měsíce se blíží a vzhledem k tomu, že jsem přišla o pondělky a v plánu mám nějaké volno, musím máknout teď.
Odpoledne jsem stihla ještě zajít ke známé se kterou se v poslední době moc nevídáme. Trochu mne to mrzí, ale jí zase to štěstí, co teď má přeju. Po dlouhých letech samoty našla spřízněnou duši.
Přehnala se tady taková malá přeháňka a jinak nic.
Večer jsem ještě stihla upéct základ ovocné buchty. Jana má svátek a já slíbila, že jí napeču něco do práce.

pondělí 21. května 2012

Za odměnu do práce podruhé

Tož jsem ráno vyrazila v očekávání jak bude. Bylo dobře. Práce tak akorát, jen nám to trochu pokazila elektřina. Asi hodinu před koncem pracovní doby někam bez ohlášení zmizela a byla fuč.
Můj výhled z pondělní práce.


Při zpáteční cestě mne čekala objížďka, trochu jsem měla obavu, kdeže dneska vlastně skončím, ale dobře to dopadlo. Dojela jsem domů a hnedla tu měla plno. Lucce přišly hned dvě kamarádky, bylo veselo.
Jako každým rokem nám nad vchodem hnízdí sýkorky. Už mají mladé a krmí je jako o závod.


A naše Mína, jako správná kočka kouká, jak by toho využila.
Nedostane se na ně, nebojte...


To Viki , tý to je jedno. Je v poslední době nějaká jiná. Přemýšlím, jestli jí něco není. Takovou ji neznám. Sice dneska zase zdrhla k sousedům, ale docela rychle a ochotně se vrátila.


neděle 20. května 2012

Už zase skáčeme

Po včerejším "slabém" dnu jsem se rozhodla, že to nebudu pokoušet a raději budeme pěkně doma, v klidu.
Lucka měla domluvenou kamarádku, ale bohužel z toho sešlo.
Taťka naplánoval postavení trampolíny. Vloni nám ji trochu pošramotila vichřice, ale ještě je funkční.




sobota 19. května 2012

Nebudu

Vás napínat, přežila jsem. Je mi jako po pořádný opici.
V plánu bylo nejen sekání trávy u babičky, bohužel, manžel odjel s Luckou sám. To bych tedy dnes nedala. Jsem ráda, že jsem udělala rychlý oběd a naordinovala jsem si klid a zítra snad už bude líp.
Jelikož má taťka svátek, stavila se tu na chvíli nejstarší s přítelem.
Prostřední ač nemocná ( má angínu a bere ATB, je na brigádě). Ach jo...

pátek 18. května 2012

Rovnátka

Dopoledne mne čekalo zase samostané pracovní nasazení. Tak snad budu zase moci napsat ufff, vše OK.
Po obědě jsem vyzvedla Lucku a jely jsme na ortodoncii. Pan doktor, veselá kopa, nám dal v minulých měsících volno, asi aby si nás teď vychutnal. No, já moc dobře vím, že Lucie má tu pusinu pěkně zkroucenou a dá to fušku, aby to k něčemu vypadalo. Taky to respektuju a jsem moc ráda, že se pan doktor tak hezky stará.
Takže byl otisk, v plánu je 3D RTG a v červenci nasazení fixních rovnátek poprvé ( prý nás to čeká ještě několkrát). Máme se na co těšit. Sice existuje levnější varianta, ale ta trvá dýl a úspěch nebývá zaručen. Takže jsme zvolily (bez dlouhého rozmýšlení) variantu B.
Po té následovala (už z toho máme jakýsi rituál) návštěva cukrárny a domů.


 Tady už na nás čekala kamarádka s Tadýskem, zastavil se i tatínek Tadýska.
Pak jsem chtěla dorazit žehlení a udělalo se mi tak zle, že už jsem neudělala nic, jen se svalila do pelechu a čekala na konec světa.
To já takhle někdy mívám (už se mi to nestalo dooost dlouho), tělo si prostě řekne, já padnu a pak se z toho několik dnů vzpamatovávám a čerpám energii.

čtvrtek 17. května 2012

Tak jsem si myslela

že dnes ani psát nebudu. Dny plynou, jeden za druhým....Dopoledne práce, vyzvednout Lucku, napsat úkoly, něco doma, s Viki na procházku....
Dneska mne ale pěkně vytočila. Potvora chlupatá. Chtěla jsem ji chválit, jak se zlepšuje, jak nezdrhá, jak si ji troufám pouštět na volno, jak hezky reaguje a přibíhá na přivolání, jak se po druhém hárání fakt zklidnila....
Dneska si mrcha jedna našla něco oooooobr voňavýho a naneštěstí byla hodně daleko, takže se stihla navonět naprosto dokonale.
To si to holka ale zavařila. Musela do vany. A to není její oblíbená zábava.
Takže teď je voňavá a naštvaná...A my máme uklizenou koupelnu.

středa 16. května 2012

Přímá úměra

tak to mne napadlo, když jsem porovnala pracovní nasazení v pondělí a dnes. Pokud jsem si jela v pondělí za odměnu odpočinout a nezastavila jsem se, tak co to tedy bylo dnes???
To asi někdo testuje, co vydržím. Hodně, opravdu hodně...Ale pak jen sedím a do blba čumím...Jediné, co mne fakt potěšilo, že všichni klienti z pátku jsou OK. Uffff.
No a ještě jedna pozitivní zpráva. Naše Lucka, která tvrdí, že matiku nemá ráda a nebaví ji, ta Lucie se kterou denně bojuju u úkolů z matiky, tak ta Lucie byla třetí v nějaké matematické soutěži a vyhrála knížku. Sice knížku, kterou už má přečtenou, ale pořád je to výhra.
Foto knihy dodám, snad, někdy, doufám....

úterý 15. května 2012

Veterina

dneska byla v plánu. Asi před měsícem se Viki udělal na boku trochu tmavší flek asi tak velikosti dospělé dlaně. Při bližším prozkoumání jsme zjistili, že jí v tom místě chybí podsada. Je jaro, mysleli jsme, že to patří k línání ...
Po návratu z tábora se jí vprostřed tohoto divného místa udělal jakýsi pupínek, který se pomalu, ale jistě zvětšoval.Takže jsem dnes milou Vikču hned po návratu domů sebrala a frčela s ní na veterinu.
Pan doktor udělal stěr. Paraziti to nejsou, alergie to taky není. S největší pravděbodobností je chudinka hormonálně rozhozená po hárání....Dostala jakési podpůrné prostředky ( co si budem povídat, obyčejnej rybí tuk v supr lahvi za mrzký peníz).
Při té příležitosti jsem ji zvážila a zjistila, že nám kyne děvenka. takže bude dietka...
Jak já bych chtěla být pes, aby mi to jídlo někdo dávkoval, třeba bych taky nějaké to kilčo dala dolů....
No a v rámci diety jsme se vydaly na podvečerní procházku. Sice chladněji, ale bylo nádherně.
Ta panoramata


Odkvetlé pampelišky


 Zapadající slunce


Rozkvetlé kaštany


 Na zpáteční cestě se sice přihnaly mraky, ale domů jsme došly suché


Po procházce Viki snědla sníženou krmnou dávku s meducínkou jako nic a koukala, co bude dál. A já si myslela, jak to do ní budem dostávat, když to tak fujtablově smrdí.
Je vidět, že s baštou teda problémy nemá....