středa 29. února 2012

Třetí den prázdnin

jsme chtěly s Luckou prolenošit. Trochu se nám to povedlo.
Zjistila jsem totiž, že v našem kině dávají nový film pro děti Modrý tygr už v 10:00 dopoledne. Tak jsme šly. Film končil skoro v pravé poledne. Daly jsme si palačinku a vyřešily tím oběd.
Odpoledne jsem lákala Lucku na prochajdu s Viki ( přeci jen ji trochu opomíjíme).
Lucka dala přednost malování a čtení. Dobrá tedy. Vyrazila jsem sama. Dala jsem si asi 6 km, ale naprosto úúúúžasným terénem. Sníh, voda, bláto, voda, bláto, sníh a tak pořád dokola. Ale prošly jsme se, zkontrolovaly jak moc vody je v řece a nakonec to bylo fajn.
Vtipné bylo, že když jsem chtěla foti, tak jsem zjistila, že místo malého foťáčku s sebou táhnu peněženku. Doufám, že se tohle nestane pravidlem....
Dokumentace z mobilu


Večer jsem aspoň zrušila tu hromadu nevyžehleného prádla.

úterý 28. února 2012

Na druhý den jarních prázdnin

jsem naplánovala výlet do hlavního města.
Ani mne ráno nepřekvapilo, že nachumelilo a bylo fakt supr počasí.
Taky jak jinak, že.
Včera hezky, tak na celé odpoledne do bazénu, dnes ošklivo, tak na výlet.
Naštěstí jsem měla v plánu akce pod střechou.
Dopoledne Mořský svět (díky slevovému voucheru vstupné za polovic).





Odpoledne Království železnic



Měli jsme štěstí a byli přítomni komentované prohlídce vláčků. Díky tomu jsme se dostali i pod kolejiště, do velína a hlavně se dozvěděli spoustu zajímavého.
Dokonce jsme měli komentovanou prohlídku i u modelu Prahy. A to vše v ceně.



I přes nepřízeň počasí jsme si to všude fakt užili.
Velký úspěch u nás z "Vidlákova" měly i eskalátory na Andělu.  Jeli jsme je asi třikrát, no nedopřejte to té šťastné dětské dušičce :))
Dokonce i auto jsme na Čerňáku našli a domů v pořádku dojeli.

neděle 26. února 2012

Aprílové počasí

dnes u nás bylo. Co chvíli fujavice se sněžením, že by psa nevyhnal a za chvíli sluníčko, že by se chtělo jít ven jen tak nalehko.
Dopoledne jsem donutila Lucku, abychom daly dohromady úkoly
a připravily učení na příští pondělí. Ať už na to nemusíme myslet.
A po obědě jsme vyrazily i s Viki zase na procházku.
Jen jsme si vybraly ten okamžik, kdy by ani psa nevyhnal. No my ho vyhnaly.
Taťka opravoval auto a potřeboval ho vyzkoušet, tak jsme se sním svezly na kopec.
Tam to vypadalo!
Takhle byl vidět Kozákov


 Takhle Ještěd


 A takhle Krkonoše


Nakonec se počasí umoudřilo a celou cestu bylo hezky, jen foukal docela ostrý a studený vítr.
Pohrály jsme si s Viki,


 pokochaly se hezkými chaloupkami



a ještě vyloženě zimní krajinou


Ale ve vzduchu už bylo cítit jaro a podle toho, jak rychle taje sníh,
tak si myslím, že i u nás se brzy dočkáme !
A když jsme dorazily domů, tak sluníčko pořád ještě svítilo.

sobota 25. února 2012

Led, sníh, voda a nemocné stromy

Po předešlých mrazivých dnech se počasí otočilo, hodně nachumelilo a nakonec se oteplilo a začalo do toho pršet.
Stalo se to, co se dalo čekat.
Zvedla se voda, ledy povolily a nastaly potíže.
A tak se o našem blízkém okolí už zase píše. Jednak ve zprávě na Seznamu, pak také v místní internetovém
"plátku", a to hned dvakrát ! A potom o zdejší sitaci vypovídají některé soukromé fotky na Facebooku . A pro ty, komu to nestačí na fotkách jsem ještě našla odkaz na video.
Odpoledne tady strašně foukal vítr. Ani se nám ven nechtělo, ale máme přeci prázdniny, tak nebudeme sedět jen doma. Tak jsme vzaly s Luckou Viki a šly se projít k řece.
Situace kousek od nás je na III ( povodňový st.), ale u nás to zatím jde.



Vody teče docela dost, ale zažili jsme tu už horší.
Cestou domů jsme přemýšlely, co se stalo stromům, které jsou na celém sídlišti.



Buď je poškodily mrazy , které byly vloni na jaře, kdy stromy už měly mladé lístečky.
Nebo jim ublížil krutý letošní několikadenní mráz a nebo je napadl nějaký škůdce. Jednoznačné je, že jim opadává kůra v kusech. Pochybuju, že na jaře znovu obrazí a budou dělat zase parádu. Uvidíme.

Když jsme s Luckou a Viki odcházely z domu bylo sice větrno, ale slunečno. Než jsme došly zpátky, tak se přihnaly mraky a už zase prší.

pátek 24. února 2012

Poslední

vítání nových občánků na místní radnici dnes bylo v plánu pro Lucku a její spolužačky.



Od příště přebírá štafetu zase jiná škola.
Pro nás bylo o něco důležitější, než ty předchozí. Jedním z účastníků byl totiž i Táda s rodiči.


V práci byla pohoda, přijel dnes jiný kolega, který tu dlouho nebyl, ale se kterým se dobře spolupracuje. Všechno jsem připravila kolegyni na příští týde a začíná mi dovolená. Máme totiž jarní prázdniny.

čtvrtek 23. února 2012

Nějak špatně

se mi udělalo včera večer. Nevím, jestli jsem něco blbého snědla, nebo na mě někdo něco prsknul...
Do práce jsem musela, ale dalo se. Zvládla jsem dokonce i to, co na dnešek nebylo v plánu.
Ale doma jsem už jenom odpočívala. Tak snad bude dobře.

středa 22. února 2012

A zase středa

Fakt se oteplilo. Zatímco včera ráno ukazoval teploměr -11,00 st., dneska lehce nad nulou.
Do práce přijel kolega, který tak často nejezdí, o to větší jsem měla radost. Sice se nám pracovní doba trochu protáhla, ale výborné pagáče a tvarohový štrůdl z rukou jeho maminky neměly chybu.
Lucka se i letos, stejně jako vloni, zúčastnila školního kola recitační soutěže. Ale na rozdíl od loňska, letos postoupila do okresního kola. Máme z toho radost.

úterý 21. února 2012

Konečně

jsme se s Luckou dočkaly návštěvy u Tadeáška a jeho maminky. Nějak nám to pořád nevycházelo. Až dneska odpoledne, když jsem vyzvedla Lucku z hudebky.
Milá to návštěva.



pondělí 20. února 2012

Na otočku

do Hočo Počo jsem dnes musela navečer. Mimořádně v pondělí.
Nemám rády tyhle takměř zbytečné cesty. Ale když to musí být.
 Zvládla jsem to a tiše záviděla " Pražákům", že nemají sníh.
Po deštivém víkendu jsem se rozhodla, že dnešek strávím v práci a počasí si ze mne vystřelilo. Bylo krásně, slunečno. No, nedá se nic dělat.
Lucka dnes měla první schůzku zdravotnického kroužku. Někdy v květnu by měla proběhnout okresní soutěž. Tak uvidíme, jak se jí to bude líbit. Ona se tam totiž přihlásila hlavně kvůli paní učitelce, která kroužek vede, ale pst...Dneska byla spokojená a podrobně popisovala vše, co si povídali.

Cestou do Prahy

neděle 19. února 2012

Koupaliště

a to doslova jsme měli ráno před domem. Padá déšť se sněhem, chvílemi spíš jen prší.
A tak jediná činnost, kterou děláme je, že prokopáváme stružky, aby voda měla kudy odtéct.
Tento způsob zimy se mi zdá poněkud nešťastným...

Pro ilustraci fotka z loňského 20.2.

sobota 18. února 2012

Klidně líná

tak by se dala nazvat sobota.
Jelikož je počasí, že by psa nevyhnal, sedíme doma. Ono u nás totiž do toho sněhového nadělení začíná pršet. Brr...
A tak jsme jen lenošili, četli si, vařili, pekli a tak.

pátek 17. února 2012

A nedají pokoj

s tím sněhem.
No, ale říká se, že spadnout dolů to musí. Je jen otázka kdy.
Předchozí měsíce ( XI- I) byly ne zcela zimní a tak se to musí vyřádit teď.
A pro škarohlídy dodávám, že toho sněhu ještě není moc. Byly roky, kdy bylo mnohem víc. Jen ne tak najednou. Tak nějak postupně a v jiných teplotách, víc jsme si to užívali.
Jedinou vadou totiž, alespoň tady u nás je, že dnes už do toho prší. Takže po vzájemné dohodě a poradě si ráno manžel bere zase moje auto, nás veze sousedka.
Po práci a škole nás zase nabírá taťka i s nákupem pro babičku. Následuje rychlý přesun. Lopaty a hrabla jedou s námi. Já s Luckou k domu po mých rodičích a táta k babičce.
Úkolem je zbavit sněhu střechy a blízké okolí domů. V takřka rekordním čase je hotovo a jede se zase domů. Do tepla, na čaj.
Fotky jen z mobilů pro ilustraci.
U babičky


Cesta k domečku


Snažíme se dostat ke dveřím

čtvrtek 16. února 2012

Čtvrtek

do víkendu drtek. A chumelí a chumelí. Po včerejší krasojízdě ve sněhu jsme se s mužem dohodli, že si vezme moje auto. To jeho slouží dobře, ale na tenhle sněhový příděl je moje lepší. A přeci jen, já zůstávám v místě, on najede minimálně 50 km.
Maminka Aničky je šikulka a tak se nabídla, že ty dva dny bude jezdit ona. Ráno jsme to tedy měly s dovozem, já až do práce. Bylo to prima, lepší, než se brodit ve sněhu.
Odpoledne nás zase i s nákupem nabral taťka, takže vše vyřešeno ke spokojenosti.
No a pak už zase jen lopata a freza....
Asi největší radost má Viki, ta v tom hlubokým sněhu lítá jako poděs.

středa 15. února 2012

76 let

by dnes oslavil můj taťka. Bohužel tomu tak není. Stýská se mi, ale život jde dál.
Ráno nás tu čekalo pěkné sněhové nadělení. Mužíček musel před odjezdem do práce frézovat, aby vyjel. Když jsem jela já, jakoby ani nic neudělal. Proházela jsem lopatou kritická místa a zkusila to. Vyšlo to. Jenže jsme zapomněly s Luckou doma jednu důležitou tašku. Takže trocha adrenalinu a další kolečko  po zasněžených silnicích. Paráda.
V práci dnes doslova nuda. Sníh zaskočil i klienty a dorazili jen ti nejodvážnější. Takže klídek.
Prostřední vezl domů kamarád a zapadl u nás, ale všechno dobře dopadlo.
Navečer jsme měli lístky do kina  a přidala se k nám i nejstarší. To bylo moc fajn.
A chumelí a chumelí. Uvidíme, jak to bude ráno vypadat.
PS: A. se nelepší, ale vložil se do toho můj šéf, tak se snad něco pohne.

úterý 14. února 2012

Nakonec to byl

hezký den. Původně jsme měli s manželem v plánu dovolenou a běžky. Po včerejším sledování on-line kamer z míst kam jsme chtěli vyrazit jsme se rozhodli, že se zůstává doma. Tedy manžel do práce, já doma s náhradním programem.
Ten mi nejdříve narušila prostřední. Potřebovala by dovézt za kamarádem do nemocnice. Myslela jsem, že ji tam odvezu a jedu si po svých, ale ne. Prý pojď se mnou, A. bude rád. Víte, jaká to je pocta.... Tak jsem šla, bylo to fajn. Jen A. není moc fajn. No snad odhalí, co mu je a bude líp.
Dalším narušitelem byla nejstarší. Kafe by si u nás ráda dala. No to my byli taky rádi. A bylo nejen kafe, ale i večeře. A jako bonus mám konečně obarvenou hlavu.
A i když počasí v cíli naší původně plánované cesty bylo nakonec docela dobré, tak já byla ráda, že jsem doma. Spoustu hezkého jsem toho stihla s těma svýma pokladama :).

pondělí 13. února 2012

Ani se mi

nechce psát, že zase brusle. Ale ono to tak prostě je.
Lucka dopoledne ve škole a já jako již tradičně v pondělí polykám žabky.
Vyzvednout Lucku, převléknout a hurá na led. Tady dva, co zrovna začali led čistit, tatínek s dcerou a my.
Beru lopatu do ruky, přece na ty tři chlapy nebudu jen koukat a led je za chvilku schopen provozu.
Bruslíme nejdřív čtyři, tatínek to po chvíli zvzdává, zůstáváme jen tři.
Když přesvedčí dceru, že už je čas jít domů, jsme tam s Luckou samotné.
Pak už i my usoudíme, že to pro dnešek stačilo a jedeme domů na horký čaj.
Tak že by zítra zase brusle ?

neděle 12. února 2012

Zase brusle

No jak jinak, že. Venku krásně, ale zima.
Jenom bych chtěla podotknout, že jak se dnes v noci všichni těšili na rekordy, tak u nás tedy nepadl. Bylo asi - 23,0 st. To jsme minulý týden měli skoro každý den, někdy i víc, takže u nás vlastně normálka.
Lucka dostala na výběr - běžky nebo brusle.
Brusle vyhrály, ale chtěla, abych šla i já. Takže taťka, Lucka a brusle autem na místo určení, já pěšky s Viki.


Když jsem dorazila, byla výměna. Já brusle taťka Viki. A jelikož to není daleko a nám se to moc líbilo, tak taťka odvezl Viki domů, vrátil se a ještě si s náma zajezdil.


A pak už honem domů do tepla na teplý čaj a moc dobré ( aspoň to všichni říkali) houstičky.