Dopoledne jsem donutila Lucku, abychom daly dohromady úkoly
a připravily učení na příští pondělí. Ať už na to nemusíme myslet.
A po obědě jsme vyrazily i s Viki zase na procházku.
Jen jsme si vybraly ten okamžik, kdy by ani psa nevyhnal. No my ho vyhnaly.
Taťka opravoval auto a potřeboval ho vyzkoušet, tak jsme se sním svezly na kopec.
Tam to vypadalo!
Takhle byl vidět Kozákov
A takhle Krkonoše
Nakonec se počasí umoudřilo a celou cestu bylo hezky, jen foukal docela ostrý a studený vítr.
Pohrály jsme si s Viki,
pokochaly se hezkými chaloupkami
a ještě vyloženě zimní krajinou
Ale ve vzduchu už bylo cítit jaro a podle toho, jak rychle taje sníh,
tak si myslím, že i u nás se brzy dočkáme !
A když jsme dorazily domů, tak sluníčko pořád ještě svítilo.
Ta předposlední fotka je krásná. Tak to počasí u nás bylo podobné..sluníčko, fujavice, sníh....
OdpovědětVymazatSkvělá fotodokumentace...i mě se líbí ta poslední ale roubenky ty vedou na plné čáře...mít takovou celkem maličkou, to by bylo :o)
OdpovědětVymazatTaky u nás zasněžilo, zapršelo kdesi cosi...vy bydlíte na nějaké rozhledně ne :)?
OdpovědětVymazatVíš Mijo, právě naopak. Bydlíme v " díře po granátu ". Fakt od nás není nikam vidět, ale když vyjedeme cca do 5km na kopeček máme pak takovéhle pokoukáníčko. A na jednom z těch kopečků ( cca 8km od nás) opravdu rozhledna je.
Vymazat