středa 5. ledna 2011

Radost

mi udělal můj strejda. Teda já mu tak říkám, je to taťkův kamarád.
Poslala jsem mu svou letošní PF ku poštou, počítač nevlastní. Volal, že se mu moc líbí a udělala mu radost. K focení mne přivedl táta a toho zase právě tenhle strejda.
Kdeže jsou ty časy, kdy jsme si z kuchyně s tátou dělali temnou komoru, vyvolávali filmy i fotky,  koupali je ve vývojce a v ustalovači třeba do dvou do rána. Potom máchali v čisté vodě a následně sušili na novinách, později na doma vyrobené sušičce. Jé to bylo něco, byla jsem malá holka , ale moc ráda na to vzpomínám.
Nefotím často, nemám žádnej supr foťák, ale o to ráda a o to větší radost mám, když mě někdo pochválí,
nebo se mi nějaká fotka fakt povede.
Táta už nežije a o to větší radost jsem proto dnes po onom telefonátu měla. Díky strejdo.

5 komentářů:

  1. Věřím, že radost byla veliká! A gratuluji k založení blogu, spolublogařko :-).

    OdpovědětVymazat
  2. Pěkná fotka. Nejsou to Třeboňské rybníky?

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuju Almerko, jo,jo jsou :)

    OdpovědětVymazat
  4. Tak jsem se trefila ;) My jsme tam byli v roce 2008 na dovče a na tyhle cestě jsme jeli na kole a fotili se tam.
    A koukala jsem do profilu, že jsi z pojizeří. Já taky :-)

    OdpovědětVymazat
  5. My tam byli vloni, letos jedem zas, naprosto jsem se tam do tý krajiny zamilovala. Vím odkud jsi, občas sleduju tvůj blog,já jsem nahoru po proudu SM.:-)

    OdpovědětVymazat