Tak takový mám v poslední době pocit každé ráno. Moje nejmladší, osmiletá dcera a já. Od prvního probuzení přes ranní hygienu, snídani, přípravu svačin, krmení a venčení dravé zvěře ( dva kočičáci a pes), až po výstup z auta před školou.Všechno klape a odsejpá, prostě nám to jde. To je potom radost vstávat.
A když i v práci nejsou zádrhele, tak ač středy nemám ráda (dlouhý pracovní den), tak dnes pohoda.
No a nakonec, když otevřu žákovskou a tam z opakování ze všeho jen samé jedničky a navíc dítko jde samo přehrávat flétnu i klavír, tak je úplný žúžo. Takový drobnosti a jak je pak svět hned veselejší. Ještě trochu toho sluníčka kdyby se k nám už probojovalo...Ale to už bych asi chtěla moc, že :). Třeba zítra.
Závidím... Já mám každé ráno s naší prvorozenou úplně opačný problém... Ale dnes, když jsem viděla, jak cvičí sestavy, tak jsem byla vnitřně hrozně hrdá, že jí to jde a je na ni hezký pohled... Také mě to zahřálo :-).
OdpovědětVymazatNezáviď,každá máme něco pozitivního, jen to musíme chtít vidět :)
OdpovědětVymazat