Výlet

Jelikož se taťkovi včera rozbil traktůrek na sekání a oprava bude možná až po neděli, tak jsme řešili, kam vyrazíme. Teda jako práce by tady byla spousta, ale když je tak hezky !
Prostřední byla na veterině, potkanice má antibiotika. Na výlet s námi nejede, zítra odjíždí na sporťák, musí balit.
Mezi všemi návrhy, které padly to nakonec vyhrála zoologická v Liberci. Jezdíme tam každý rok, ale letos jsme to nějak nestihli.
Tenhle nápad mělo hodně lidí, ale docela to šlo. Počasí nám přálo, zvířátka se chovala vzorně. O některých kolemjdoucích se to teda říct nedá, ale to je jejich problém. Jen to kazí celkový dojem těm (nám), kteří jsme sem přišli za zvířátky, potěšit se, pokochat se, užít si to.

Zahradu jsme prošli v klidu, nikam jsme nespěchali. A protože jsme měli ještě čas napadlo nás vyjet na Ještěd. Nebyli jsme tady dobře 20 let. Bylo nám jasné, že lanovkou to nestihneme, ale proč nedojet pod vrchol a zbytek nedojít pěšky. Moooc dobře jsme udělali. Výhled sice nebyl tak dokonalý, ale určitě to stálo za to. Bylo nádherně, teplo, vítr pofukoval jen mírně. Prostě pohodička.
A i tady celkový dojem narušilo několik rádoby inteligentních jedinců, kteří i přes zákaz vjezdu se svými více, či méně drahými auty cpali až na samotný vrchol.
Můj táta říkával : " Pařez zůstane pařezem, vůl volem a nic to nezmění." Tak asi tak.

Na zpáteční cestě jsme se ještě stavili u babičky s opravenými brýlemi a jeli domů.