pátek 21. října 2011

MOTOL

Dneska mne čekal docela rušný den.
Dopoledne firemní seminář v HočoPočo.


Potom cesta do Motola.


 A tady


No řekněte, vypadá takhle vážně nemocné miminko. Nevypadá.
Takže co ??? Takže z nejhoršího je snad venku.Vyděsila i zkušené lékaře ( díky rychlosti ataky onemocnění a díky nízkému věku). Sice to bude ještě trvat, ale bude v pořádku.
Moc téhle prognoze všichni věříme. Strávila jsem tam 3 hodiny a za celou dobu, nemohu říct jedinou negativní poznámku. Všichni milí, usměvaví, v pohodě. Takže hurá, hurá, hurá.
A kdyby náhodou někoho zajímala diagnoza, tak je to s největší pravděpodobností ITP.

A navečer jsem měla domluvené ještě jedno setkání. Setkání s někým, kdo mi byl kdysi docela blízký, kdo se mi díky nemoci a okolnostem ztratil z dohledu. Dnes se ale vrátil a já jsem ráda. Podařilo se nám navázat ztracenou nit a doufám, že to setkání zase někdy zopakujeme. Dobrých přátel není nikdy dost.

 4/365 Z čeho jsem dnes měla radost
- viděla jsem po dlouhé době dvě bývalé kolegyně, jednu dokonce s miminkem
- zvládla jsem dojet do Motola (čti - coby vesničan jsem nastoupila do správného metra a autobusu tam i zpět) a tam v tom obrovském soukolí najít malou Vendulku s maminkou
- zjistit, že na tom nejsou až tak špatně a bude to dobrý
- z příjemného personálu v nemocnici
- když "divný" mladík pustil v MHD sednout starší paní
- ze setkání s dávným kamarádem
- z toho, že jsem našla auto a dojela v té hnusné mlze domů

3 komentáře:

  1. no nazdar! to jsou věci!! tak sand už je vše na dobré cestě!! držím palce!!!

    OdpovědětVymazat
  2. Tak to jsou dobré zprávy!!! Ať už je ta holka okatá brzy doma! G.

    OdpovědětVymazat
  3. Hodně zdraví, miláčku malinkatej.

    OdpovědětVymazat