Ocenění

Dneska se mi dostalo ocenění u Ali, za což jí děkuji.

Jeho pravidla jsou : Nech odkaz na svém blogu na osobu, která Ti ocenění udělila. Vyber 5 blogů, které chceš ocenit. Tyto blogy nesmí mít víc jak 200 čtenářů - členů. Svým nominovaným blogům zanech ocenění na jejich blogu, aby věděli, že je chceš ocenit. Potom vyvěs ocenění na svém blogu.


Nechci tahle ocenění znevažovat. Když jsem objevila kouzlo blogování,
tak mne ani ve snu nenapadlo, že i já si ho jednou povedu.
Když už jsem si začala každý den psát, tak jsem vůbec neočekávala,
že si zrovna ten můj blog někdo přečte.
Ještě víc jsem byla překvapená, když u mne někdo zanechal komentář.
Takměř v šoku ( v pozitivním smyslu) jsem byla, když jsem se s někým setkala osobně,
nebo si alespoň vyměnila názory osobněji přes e- mail.
O tom, že se na blogu přitahují podobně smýšlející lidé, by se asi dal napsat další článek.
Znění pravidel mi připomnělo dávnou dětskou hru : pošli pohled na první adresu, pošli dopis dalším pěti, na konec napiš svoji adresu... Pravda, dostala jsem tenkrát asi 5 pohledů od neznámých lidí. Ale dnes nějak nevím. Mám takový rozpačitý pocit. Jak vybrat těch pět. Mému srdci je milých spousta blogů. Když někoho vynechám..., fakt nevím. Ani v položce !Kam nakukuju" nemáš všechny , kam se občas podívám, kde se kochám něčím hezkým, nebo kde jen sleduji, jak se "situce" vyvíjí.
Kazit hru nebudu, ale ocenění bych dala všem, kteří blogují, všem, kteří jsou ochotni nechat nás ostatní nahlédnout do svého soukromí. Ono to má totiž zpětnou vazbu. Najednou si uvědomíme, že všude mají lidé starosti i radosti. Všude něco řeší a zase se z něčeho radují. A to nám dává sílu jít dál a užívat si plnými doušky to, co máme my sami.
Všem ocenění dát nemůžu a tak tedy vybírám.
Aranelka - ženu, kterou obdivuji za její vůli bojovat.
                Ať už s nadváhou, nebo s osudem.Taky za to, že nám " vesničanům "
                přináší kousek té kultury a za její fotky a články na které se moc těším.
Gabro -    tady o focení mluvit nechci, ta je už profík a jednou bych od ní chtěla mít
               fotku. Gábi to má čas, jednou mi třeba budeš foti vnoučata :).
               Ale je to relativně mladá holka a má to v hlavě srovnaný
               a takový lidičky mám taky ráda.
Amélka -  tady snad ani nic psát neumím. Kde ona bere energii a chuť do života,
               tak to tedy fakt nechápu. Život na její bedra naložil pořádnou fůru
               a ona se s ní statečně vláčí až do úmoru a pomalu, ale jistě ji zdolává.
Wlčice -  tady bych možná dala ocenění celé rodině. Neznám je osobně,
              ale mám pocit super týmu. Jeden za všechny a všichni za jednoho.
              Přímí a upřímní lidé a jejich cesty nejen za kulturou jsou pro mne
              taky velmi přínosné.
Bára -     té proto, že mi sedla tak nějak lidsky. Neustále aktivní, stále vymýšlí
              nějaké aktivity nejen pro své děti. Prostě fajn ženská.

Ale jak říkám. Je spousta dalších. A i ty, co jsem uvedla, jsem nepopsala úplně.
Ale to by jste ten článek asi nikdy nedočetli.