vyrazili na zmrzlinu poblíž Sobotky. Už sedm let tady dělají stále stejnou - jahodovou a vanilkovou. Pořád je chuťově stejná a hlavně výborná.
Jelikož Viki se lepší a už začala i trochu žrát, tak dostala jednu malou taky. Způsobně oblizovala, kornoutek pomalu okusovala. Moc ji chutnala.
Potom jsme se vypravili na naše oblíbené místo. Svého času jsme tady trávily i dovolenou. Kemp je prázdný, zpustlý. A určitě to není tím, že je ještě červen.
Viki se nechce koupat. Ještě se nám ji nepodařilo nikdy přesvědčit, aby vlezla do vody a plavala. Lucka a já jsme dnes neodolaly a plavat jsme šly. Viki zůstala s taťkou na břehu, ale nelíbilo se jí, že jsem ve vodě. Nakonec to nevydržela, skočila a plavala.
Na fotce je možno viděti, jak se bránila ponoření, takřka polovinu těla měla nad vodou, vypadalo to, že v té vodě jde. Když doplavala ke mě, tak nutně potřebovala zachránit, takže jsem samá modřina. Při zpáteční cestě už bylo vše OK.
Na závěr jsme dali u stánku langoše ( teda Lucka, my se těšili na zbytky od oběda) a jelo se domů.
Ivo krásná fotodokumentace...ta vodní je super :o) je dobře, že už takhle řádí a chutná ..dokonce zmrzka ostatně naše Holynky také rády kornuty :o)
OdpovědětVymazatAranelko, sotva jsem publikovala a ty už komentuješ, ty jsi ale rychlík.
VymazatKrásné fotky, zmrzlinu bych si dala hned.
OdpovědětVymazatzmrzku bych dala, kdepak to je, že bychom cestou na chalupu??,
OdpovědětVymazat