Vymalováno

Ne doma, ale v práci.
Už vloni jsem říkala šéfovi, že by bylo dobré vymalovat. Nápad nebyl jeho, tudíž neprošel. Nevadí, já to přežila, tak hrozný to zase nebylo.
Ve středu, když jsem byla služebně v Praze mi najednou kolegyně strčila do ruky vzorník barev a prej vyber si jak to chceš, v pátek po práci přijedou vymalovat.
Nikdo se mne neptal, jestli v pátek ve svém volném čase můžu. Nehledě na to, že se to nedá stihnout za odpoledne. Takže i sobota, a ona kolegyně přeci nemůže, jede na víkend, ale já jsem pořád doma, tak to není problém, ne...
Byla jsem nas......, prskala kolem sebe, soptila, jen vybouchnout. Trochu jsem se z toho vyspala a nakonec se s tím srovnala.
Někdy takováhle rychloakce je lepší než dlouhé přípravy.
Malířům jsem půjčila klíč (veřejná budova, musí se zamykat), když skončily, tak mi zavolali a já si jela uklidit. Jenom to svoje.
Mám hotovo a dobrý pocit, že celé prázdniny nemusím hledat chvíle, kdy by se to udělalo.
Barvy jsem trefila skoro stejné jako byly, tak jsem to chtěla, s tím jsem spokojená.
Jen jsem nepochopila, proč se navymalovala i čekárna, která je nejhorší.
Ale já neorganizovala.... Uvidíme, jak bude šéf spokojen.
A ještě jsme měli docela štěstí. Zavolala mi maminka Lucky kamarádky, jestli jim nechci Lucku na sobotu půjčit. Ve vedlejším městečku byla u příležitosti jarmarku otevřena sklářská pec a ukázky výroby ze skla. A ve vedleší vesnici byla pouť na které ( nepochopila jsem) byly atrakce zdarma !!!
Takže Lucka si užila prima den a já mám uklizeno jako nikdy.
PS: Viki se zdá být líp, už tolik nekýchá, jen unavená je pořád. Ale už jí zase zajímá jídlo, tak se snad dá dopořádku.

Vylepšené dveře a úžasná žlutá v hlavní místnosti

A růžová v temné komoře