Miminko

potkaní si doma zvyklo raz dva.
V pondělí Lucka k Šárce, v úterý zase Šárka k Lucce. Jenže než si stihnu Šárku vyzvednout, už je u nás.
Mezitím kamarádka SOS. Ujel jí autobus a nemá se jak dostat cca do 8 km vzáleného místa. Jsem doma, tak proč ne.
Rychlý nákup, smažák s hranolkama a prý oddechové odpoledne.
Potulují se po domě, hrají si, smějí se, vůbec mě nepotřebují.
Fifinka je seznámena se staršími potkanicemi, umístěna v jejich kleci. Vše zvládá Lucka sama bez mojí pomoci, když jsem pryč. Fotit nestíhám.
Tak se aspoň pouštím do šití slíbené "klokanky" na potkánka. Aby se mohlo miminko bezpečně nosit všude s sebou. Statečně se s tím peru, ale asi mi odumřelo šicí střevo. Nakonec vítězím, klokanka je hotová, ale mohla být i lepší. No co, účel plní dokonale.
Mamka Šárky taky volá SOS, takže se spí u nás, holky jásají. Péťa už míň, přichází o soukromí, ale ona to přežije...
Viki ještě trochu trucuje, ale myslím, že sama cítí velkou úlevu.