jsem si po práci domluvila kafe. S jednou moc milou osobou. A i když je to učitelka, k ní se tahle diagnoza vůbec nehodí. Máme hodně společného. Jednak my dvě, jednak naše prostřední děti.
Dvě hodiny uběhly a ani jsme si nestačily všechno říct. Důvod k dalšímu setkání.
Ještěže mám hodného muže a vyzvedl Lucii.
Doma jsem hledala a úspěšně našla karnevalové masky pro známou, potom úkoly a takové ty hlouposti.
A prší a prší. Podivná zima.
U nás taky prší a nevypadá to, že by chtělo přestat......
OdpovědětVymazat