Slunečné ráno

lákalo ven. Venku bylo pěkně studeno, ale to nám s Viki nevadilo.
Po snídani jsem si rychle připravila oběd, dala snídani nocležníkovi (Péťa měla sraz z bývalé školy a jeden kamarád u nás přespal) a hurá ven.
Bylo nádherně

Krkonoše v lehkém oparu, ale už beze sněhu

Princezna Pampeliška

A náš ďolíček zase odjinud

Bylo z toho příjemných 5km

Dodělala jsem oběd a po něm jsme s Luckou vyrazily na výpravu
Kdysi, když byly starší holky malé, také jsme měli pulce ve sklenici a pozorovali až z nich budou žabky. A tak mne napadlo, že i Lucka by tohle měla znát. Seriály nevalné hodnoty v TV a hry na počítači kontakt s přírodou nenahradí.
Sebrali jsme vše potřebné a tentokrát se na kousek cesty přiblížily autem.
Takže opět v lomu.

Malé pulce jsme zdárně odlovily naběračkou. Ve vodě jsme ale objevily větší, světlejší a hlavně rychlejší. Na ty naběračka nestačila.

 Cedník už ale ano a dva jsme taky odchytily. Teda Lucka, já to štěstí neměla.

Když jsme sebraly vše potřebné ( vodu, kameny, trávu a žabinec z jezírka - to aby se pulci měli doma dobře) šly jsme zpátky. Cestou jsme viděly kvést skálu.

A tak teď doma, v kuchyni na stole máme pulcárium.

Je to mnohem lepší než televize.

Janička se z výletu na Šumavu a do Jižních Čech vrátila v pořádku a spokojená a Péťa už nám zase odjela studovat.