Už jsem pochopila,

že s denním zapisováním je asi konec. Fakt nestíhám.
V pondělí jsem měla denní, a to jsem večer ráda, že jsem ráda. I když tentokrát to docela šlo.

V úterý jsem odvezla Lucku do školy, odevzdala sběr a jela zkontrolovat místní hrob. Koupila jsem tam kytku, zapálila svíčku a staré macešky vyhodila. Cestou k autu jsem potkala sojku.
Právě měla ranní koupel. Foto mobil ,takže nic moc.

 Po obědě jsem dojela pro Lucku a před keramikou jsme stihly nakoupit kytky.
Na hřbitov i k nám před dům.
 Odpoledne jsem měla domluvené kafe se známou, se kterou si máme stále co povídat a nikdy si to nestihneme říct všechno, takže se už těšíme na příště.
A večer jsem ukořistila jedno místo na Jumping. A bylo to super.
Lucka s taťkou mezitím postavili doma velkou trampolínu.

 Ve středu jsem se jen tak poflakovala doma. Došla jsem se dát ostříhat, zašla na oběd do zařízení, kde jsem skoro půl roku nebyla. udělala nějaké nutné pochůzky a drobné nákupy. Navečer jsem šla na noční. Ta docela šla. Sice se vyskytlo několik zádrhelů, ale jinak dobrý.

Ve čtvrtek ráno jsem odvezla Lucku do školy, šla si na chvilku lehnout a potom jela k zubaři.
No, byla jsem poněkud rozladěná. Vzhledem k tomu, že jsem se objednávala někdy před měsícem s ulomeným zubem a dnes mám opravené jiné dva zudy....Navíc mne dorazila slečna recepční, která asi spolkla nějakou encyklopedii. Soudím dle toho, že byla chytrá jak rádio a myslela si, že to bude podle ní. Sakra copak nemůže pochopit, že i někdo jiný chodí do práce a nemůže kdy si ona vzpomene. No nic, uvidím, jak se situace dál vyvine. Jen je hloupé, že tady u nás je velký, ale opravdu velký nedostatek zubařů...Cestou domů jsem se stavila u hrobu rodičů, chtěla si dát kafe u bráchy, ale nikdo mi neotevřel. Doma prý byli. Ale zvonek nezvonil, bušení na dveře neslyšeli a telefon taky ne. ???
Kafe jsem si dala doma :) S mužem a Janičkou, která se na skok zastavila. Pila jsem ho brčkem, neb anestezie od zubaře byla nějaká vydatná.

A v pátek na ranní. Skvělá sestava, práce nám šla od ruky a jako bonus jsem šla plánovaně ve dvě domů. A jelikož je hezky, tak si to snažíme užít.
Na trampolínu Viki poslušně vleze, ale vůbec se jí to nelíbí. Není si jistá. A tak nejspokojenější je, když si lehne na mě. Dlouho ji netrápíme a blbneme si s Luckou.

Taky jsme stihly zasázet všechny kytičky. Do mísy na hroby i ty před domem. Macešky už byly ošklivé, tak jsme je vyměnily za různorodou směsku. Uvidíme, jak porostou.
 A aby to nebylo tak jednotvárné, tak v mezičasech házíme míčem, létajícím talířem a hrajeme badminton.

A je nám spolu dobře.
Jediné mínus je, že Péťa zase nepřijede domů, protože raději zůstala v Pardubkách, aby se mohla učit.