neděle 12. dubna 2015

Jako na dlani

byly Krkonoše při dnešní ranní procházce.


Škoda, že jsem měla jen mobil. Vzdušnou čarou cca 25 km.


 Ona i Černá Studnice byla krásně vidět.


Tam někde pod ní v malé vesnici , tam mi před osmi lety odešla máma.
Všichni říkali, že to chce čas.
Ale já mám pocit, že to bolí rok od roku víc a víc. Dneska tedy nějak obzvlášť....
Ještěže mám s sebou chlupatou parťačku...


 A protože ta divná nálada (stálo to za ho...) mě neopuštěla ani odpoledne, vyrazily jsme si čistit hlavu ještě jednou odpoledne.
A tak jsme šly, až jsme došly na místo odkud jsou zase vidět Krkonoše,


 ale i Ještěd,


taky celý Černostudniční hřeben,


a podvečerní Kozákov. Teda ať mi někdo vysvětlí, proč všichni tvrdí, že je to kopec.
Na týhle fotce skoro rovina :)



A moje věrná stále se mnou....


Nachodily jsme dneska skoro 11 km. Trochu splínu jsme zahnaly, ale pořád ještě nějaký zůstal.
Taťka byl šikovný a auto zprovoznil. Lucka mu po chvilkách pomáhala. Zítra jde do školy, ale přeci jen po její nemoci by moje chození na ni bylo asi hodně. Místy dost foukal studený vítr.

5 komentářů:

  1. Ty joooo, jsi úplná turistka,.... krásné výhledy,....přeji, ať se zbavíš splínu úplně!

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Ivo, já vzpomínám teprve rok.... a půl roku na věrnou. A co tvoje záliba-čajové sáčky? Jak čas utíká jsem zjistila, když jsem koukla na můj koment už z 6.4.2014, kde ti je nabízím k poslání. Možná by ti to udělalo radost. Ale dobře chápu nedostatek času a teď je určitě příjemnější se procházet po vašem krásném okolí. Tvoje dlouholetá "jen" čtenářka Zdena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé Zdeni, to je milé, co takhle iva.dan&seznam

      Vymazat