Poslední dubnový den,

aneb čarodějnice. Při jarních pracích vytvořil manžel velké množství větví, které se musely spálit. Beztrestně to jde dneska.
Dopoledne jsem dojela na nákup a pak prakticky než přišla Lucka s taťkou domů jen vařila.
Mám totiž pracovní víkend.
Naše prastará třešeň zase krásně vykvetla.

Oheň krásně hořel, s mužem jsme stále přikládali a skoro všechno jsme spálili.

Přiletělo se na nás podívat cosi. Včela to není, čmelák to není, pyl to sbírá, kamarádit se to chtělo.

K večeru došlo i na buřtíky.

 A nakonec jedna taková jarněpodvečerní.