A už zase jedeme

zcela běžným, normálním pracovním a rodinným tempem.

 Ve čtvrtek denní, na které se zase zasvitlo na lepší časy.
Ale už je to dlouhé a pořád čekáme na to, co s námi bude.
Současný provizorní stav se nám asi moc nelíbí nikomu.
V pátek noční.
A po ránu pořád mrzne....

 Péťa měla ještě tento týden praxi, takže jezdila s manželem do práce.
Janička odjela v pátek s Cipískem na psí tábor (ona by to určitě nazvala honosněji, ale mě to takhle stačí).
Taťka sekal a sekal.
Moje maličkost se snaží o udržení přijatelného stavu naší domácnosti a koordinaci všech zúčastněných, zásobování a podobné prkotiny, které mne moc nebaví.
Tak alespoň kosmetiku jsem stihla.
V sobotu dopoledne jsem spala a po obědě jsme se jeli alespoň na chvilku podívat na babičku, ať tam pořád není tak sama. Ještě před tím ale nakrmit Janičce Žofku :) - morče.

Během týdne přicházejí různé zprávy. Někdy hodně dobré. Gábi moc gratulujeme.
Někdy horší. To když se k vám člen rodiny chová dost podivným způsobem.
Příbuzné si holt člověk nevybírá.
A taťka, aby se nenudil, tak jel posekat k babičce.
Péťa zase celý víkend pracuje.
A víkend pryč. Ach jo, ten čas tak hrozně letí.