neděle 14. února 2016

Valentýna

neslavíme. Máme se rádi celý rok.
A několik posledních let mi to ani nejde, dneska slavit.
Kdysi jsme totiž slavili taťkovi narozeniny. Dneska by měl kulatiny. Bylo by mu 80.

Jinak je u nás pořád živo.
Po páteční oslavě jsem si v sobotu a v neděli střihla dvě noční. Obě s dobrou kolegyní, ale obě trošku náročnější. Ta nedělní byla klidnější. Což bylo dobře, protože v pondělí jsem měla v plánu vstát dost brzo. Jednak Lucka má prázdniny a jednak jsem se chystala vařit a péct. A jakože proč ???
Protože v úterý po obědě jsme sedli s taťkou do auta a vydali se směr Praha.
Tady to místo mám nevím proč ráda...


A už jsme u ptáka....


 Náš cíl...


A ledadlo s naší prostřední dosedlo akorát když jsme dorazili na terasu :)
HURÁ, MÁME JI DOMA !!!


Všechno krásně na čas, s maličkým předstihem, prostě nádhera.
Tady už je Péťa doma a za pomoci Viki rozbaluje vánoční dárky.


Středu jsem ještě trávila doma. No doma. Ráno jsem zjistila, že má Viki přičůrnutý pelech.
Hned jsem volala Janě. Odebrat moč, sebrat Viki a hurá na veterinu. Jenže Viki ráno vyvenčená čurat nechtěla. Takže akce proběhla až odpoledne. Čurozánět jako vyšitý, ATB, klid, teplo.
Nojono, když už děti jsou v pohodě, tak aspoň pes na sebe musí upozornit.
Péťa stihla odjet s kamarádkou, to dlouho doma nepobyla, ale ona se zase ve čtvrtek vrátila :)
A já si střihla dvě denní. Někdy je to docela vyčerpávající.
Na sobotu jsme si přivezli babičku. Jednak je Péťa zpátky, jednak tady už dlouho nebyla.
Oběd byl v mojí režii a odpoledne nám Péťa připravila pohoštění typické pro Madeiru. Dokonce z místních surovin, které si přivezla.
Chtěla jsem jedno rodinné foto, dostala jsem košem, že se fotit nebudou.
Tak jsem si "ulovila" aspoň jednoho člena rodiny. Cipísek se fotit chtěl a moc :)


A tak aspoň jeden dokonalý babinec....


 Typická poloha spící Viki, dost nechápeme, jak se takhle dokáže "zlámat".


Dneska se tu ještě stavila Janička na oběd, Péťa nám promítla krásné fotky z Madeiry, Porugalska a Španělska. Taťka stihl vyřešit několik věcí, které slíbil a já se během odpoledne kamarádila s žehličkou a pračkou.
Jarní prázdniny za náma. Letos nebylo nic, neb vše je blbý, trapný a nic se nechce. Taky názor. A zase ale to byl klidný a pohodový týden. Žádné dohady, přemlouvání a hádky.
Však ona už se Lucka i do školy těší, protože doma je nuda. Třeba jí to všechno časem docvakne.
Vždyť je to chytrá a šikovná holka.

1 komentář: