Křehká krása

Hnedle po ránu, dokud bylo trochu hezky jsme se šly zase projít s Viki. Potřebujeme to obě.

A potom reprezentativní výstava českého skla a bižuterie. Úplně nevím jestli si tenhle honosný název zaslouží.
Předpověď počasí neslibovala žádnou hitparádu a tak jsme se jely s Luckou podívat do Jablonce.
Vstupné 50 Kč, děti do 15 let zdarma.
Čekala jsem něco jako výstavu + doprovodný program - prodejce, dílničky, ukázky výroby.
Kromě té výstavy tam všechno bylo. Každý prodejce měl ukázky své práce vystaveny a současně se je snažil prodat.
K vidění bylo ledacos.
Barevná sklíčka.

 Šité šperky.

 Mašinka pro navlékání korálků. (Jeden čas jsem se na tomhle stroji snažila uživit, nešlo to).

Zvířátka z různých materiálů.

 Ukázka - jak se to dělá.

 Zboží jásavých barev...

 Různé sady šperků.

Tak třeba něco takového bych si představila na výstavě, to jo. Drátky a korálky.

 Jako doprovodný program též modní přehlídky a koncerty různých skupin.

V rámci vstupenky byl volný vstup do muzea skla a bižuterie. Jo, tam to bylo o něčem jiném.
Hezky udělané expozice. Jelikož mám sklářskou výrobu spojenou s dětstvím a dospíváním, vlastně i s dospělým věkem, tam se mi líbilo. Těch vzpomínek....

Přes sklo se špatně fotí...
A duha na závěr. Mačkářské tyče. Soused mačkal, kolkrát já to viděla, jak se sklo taví, mačká a dělá se polotovar....

Pak už jen krátká procházka po Jablonci, nějaké nákupy a domů.

Pro všechny případy jsme s sebou měly brusle, že koukneme jak se jezdí okolo přehrady, ale začalo pršet. Snad jindy.
A i když mě výstava nijak nenadchla, byl to hezky strávený den.
Pořád lepší než doma u televize a PC.