Ale ono to jinak nejde. Nikdy, krom těhotenství a mateřské jsem nebyla nemocná.
Maximálně tři dny a konec. Je to dlouhé, ale je to třeba. Jak jsem si myslela před 14 dny , že už je vše OK, není tomu tak. Neděje se nic vážného, ale jsou dny, kdy se cítím hůř. A střídají se dny, kdy je vše v pohodě. Ono by to asi bylo i bez toho, co mám za sebou, ale teď se bojím. Opravdu už nechci zažít, to co bylo....
Takže poctivě cvičím, postupně přidávám zátěž, chodím na procházky. Prostě se mooooc snažím, abych zase fungovala jako dřív.
V pátek měl muž dovolenou. Naplánovala jsem návštěvu veteriny s Viki. Povinné očkování. Je v pořádku, tak by neměl být problém. Jen jsem měla strach, kdyby tam byl nějaký pes, co by si nesedli, že bych ji neudržela. Dvě hodiny čekání, rychlá akce a hotovo. Oběd zbyl ze čtvrtka...
V sobotu jsme pro změnu naplánovali oslavu. Babiččiných narozenin.
K obědu svíčková, ke kávě naše oblíbená buchta " Upeč znovu".
Přišla i Maruška :)
Roste jako z vody. Ale nemohla v postýlce usnout.
Tak i přesto, že venku tak trochu pršelo, jsem ji dostala do kočárku a šly jsme na procházku.
Spala jak andílek.
Venku opravdu nic moc počasí.
A tak se hezky prospala, a potom byla v dobré náladě. Bavila nás všechny.
A Lucka nelenila, protože - co se v mládí naučíš....
Pěkný den to byl.
V neděli dopoledne na chvilku vykouklo sluníčko, tak se neztratilo. Už jsem trochu pochybovala.
Odpoledne jsme pořešili zdravotní neduhy rodiny a vesměs lenošili.
Žádné komentáře:
Okomentovat