Když si čtu své příspěvky zpátky tak 6-7 týdnů....Myslela jsem si, že už nikdy nebudu pracovat, chodit, spát, vlastně, že už nikdy nebudu normálně žít.
A ejhle, za týden jdu do práce.
Proto jsem se v pondělí pustila tak trochu do úklidu. No, ještě to nejsem já. Nebo...
Nejde mi to od ruky jak bych chtěla, nebo se mi do toho nechce, nebo je to prostě věkem, že člověk tak nějak zpomalí ?
Nicméně, jedno (nejčistší) okno omyto, pověšena nová (myslím, že zrovna na tomhle okně byla ještě původní, což je 28 let ?!? ) záclona.
A pak se stala super věc. Asi bych to sem ani neměla psát, když jsem ještě v PN.
Slečna cvičitelka z Jumpingu mě pozvala na kafe. Prý jsme se dlouho neviděly. To bylo prima, to bylo fajn.
Péťa odletěla do Izraele. Hlásí se pravidelně, vše je OK.
V úterý jsem jela na poslední rehabilitaci. Docela mě to bylo líto. Dohodly jsme se tedy s Marcelkou, že budu chodit dál, zhruba jednou za tři týdny. Aby mě zkontrolovala, zda cvičím správně, ev. přidala další cviky.
Z RHB do práce. Cílem bylo ukončit neschopenku. To se mi nepodařilo, ale trochu jsem si zapracovala. To bylo taky moc fajn. Mě se teda vážně stýská....
Odpoledne milé setkání s jednou známou. Pořád si máme co povídat.
A je tu středa. Venku mrzne až praští. Po obědě jsme jely s Luckou na jednu střední školu na den otevřených dveří. Máme ještě rok čas, ale alespoň si uděláme obrázek a přehled kam by se nohla vrtnout. Musím říct, že jsme byly dost spokojené. Na zpáteční cestě chumelí jak o život.
Péťa je v Izraeli v pořádku a má se dobře.
Ivo,nerikala jsi do práce až po novém roce?;-)Já už jsem týden a je to mazec!Co jsem neudělala ored,do Vánoc fakt není v mých silách!Hlavně,že záda drží:-)Nechala jsem si napsat ještě jedny rehabilitace,zrovna dnes jsem byla,a tak cvicim s pásy dál:-)Stále se učím,jak zapojit více vnitřní břišní svaly a uvolnit bederku a funguje to:-)Tak ještě více odoocivej!
OdpovědětVymazattak to je super zprávička, já už se psychicky připravovala, že jdu do práce v pondělí. Včera jsem byla na kontrole-nekontrole u praktický. Změřila tlak, zeptala se, jestli mně to ještě bolí, koukala na výsledek Holtra...už mně to nebolí tolik, mám ale dny, kdy to bolí. Jak se v noci budím, vždycky zjišťuju jak ležím a jestli mně to bolí. Nakonec čeká, co a jak příští čtvrtek na neurologii.Někdy je to dobré, někdy to holt bolí i přes den. Ještě jsem včera zajela do práce, ale už ta cesta autobusem a metrem mi stačila. To popojíždění a brždění, no hrůza. Zdržela jsem se skoro dvě hodiny a sotva pak dolezla domů. A ohybat se ke zboží, no nevím. Přitom už jsem opravdu doufala, že mi neschopenku ukončí. Tak ještě týden...
OdpovědětVymazatA jinak dodatečně vše nejlepší k svátku