úterý 27. prosince 2016

Sobotní ráno

bylo jako každé jiné. Venku ošklivo a ledovatka navíc. Ale během dne se i rozchumelilo a venku to vypadalo opravdu jako o Vánocích. Chvilku.
Jen ta nálada vánoční nějak chyběla. No nevadí...
Myslím, že se nám to povedlo. Poslední dva roky nám doma chyběla Péťa. Letos byla doma.
Spoustu let naše babi odmítala s námi trávit Vánoce. Letos pozvání přijala.
Vloni byla Jana těhotná a byla tady s námi. Letos, že si budou jako rodina spolu. Slovo dalo slovo a byli u nás taky. Všichni.
Bylo to fajn, bylo to milé a bylo to v pohodě.
Bylo jídlo, bylo pití, bylo všeho dost i cukroví.


Byl stromeček a dárečky....


Největší dáreček už máme přes půl roku.


 Největší radost z rozbalování měla jako každoročně Viki. Umí to skvěle.



Bylo i rodinné foto. Je to teda fuška, aby aspoň nějaká fotka byla použitelná.


Druhý den jsme hezky lenošili a užívali si Vánoc každý po svém.
Večer jsem šla na noční. Docela byl klid.
A nedá mi to. Je to 14 týdnů, co mi ruplo v zádech. Záda drží, cvičím poctivě. Citlivost na počasí veliká. Co ale vadí je únava. Hrozná únava. Ale poslouchám své tělo a nic nehrotím.
Po noční jsem se prospala do odpoledne. Na každoroční návštěvu přišel známý. Klidně bych spala dál. V noci se pak melu, spát nemůžu, ale unavená jsem hrozně.
Navíc stráááášně fouká vítr a prší. A to většinou taky moc nespím.
Dneska další den klídku a povánoční pohody. Pořád fouká a prší. Brr.
Péťa už je dávno zpátky v Praze. Lucka dobrala ATB a je jí dobře.
Došla vánočka. Tak aspoň upeču další.

1 komentář: