Svižný

Asi tak by se dal nazvat uplynulý týden. Takže si to shrneme.
Pondělí - volný den, přesto jsem musela do práce. Doplnit dvě školení, bez kterých prý nemohu být. Já tedy jo, ale zaměstnavatel má jiný názor. Odpoledne narychlo domluvená schůzka se známou. Ještěže tak, pěkné to bylo, dopovídat si to musíme příště.
Úterý - svátek má Lucie. Naše nejmladší, všechno nejlepší.
Než se naděju je odpoledne a jedu na noční, taková svižná, akční. Asi jako ráno, venku ledovka. Málem jsem skončila pod mezí. Uff, dobře to dopadlo.
Středa - vyspat se, vyzvednout Marušku a hurá nastřelit náušničky. Frajerka to bude. Taťka doma, není mu dobře, aspoň jeden den.
Čtvrtek - denní, svižná, ale v pohodě. Dokonce stíhám Lucčin třídní vánoční koncert na hudebce. Ani netušila, když hrála, že tam jsem. V plánu to nebylo. Ale radost myslím měla. podpořit ji tentokrát přišla kamarádka.
Pátek - už v 7 hodin ráno jedu 35 km za fyzioterapeutkou. Moc se mi nechtělo, ale dobře jsem udělala. Spokojenost veliká. Cestou domů se stavuju pro jablka. Přímo u pěstitele. Vloni jsem tam jezdila často. Nákup, úklid, cukroví, však to znáte před Vánoci, ale moc to nepřeháním....A zase na noční.
Sobota - spánkový deficit je značný, únava veliká. Lucce není dobře. Mě tedy taky moc ne. Volá Jana, i Maruška smrká, kucká, teplotkuje.....
A zítra další denní....