neděle 9. dubna 2017

Palec nahoru

Bych si asi dala za poslední týden. Vím, že samochvála smrdí, ale....
Pondělí - do práce na denní dvanáctku. Odtud rovnou do divadla. Lístky koupené už dávno, bylo to na minutu. holt dojíždění. A na čemže jsme byli ? Chlap na zabití . No nasmáli jsme se náramně.

Úterý - do práce to samé, denní dvanáctka. Ovšem tentokrát to bylo ve znamení školení. Začala jsem v osm ráno, skončila někdy ve tři odpoledne. No já budu ale chytrá. Když to musí být...Nejužitečnější bylo to poslední, které nebylo určené pro mne, ale kam jsem se vnutila. To mi dalo nejvíc, díky naší paní primářce.

Středa - volno. No, volno. Dopoledne k Janičce. Jednak abych taky viděla Marušku a jednak bylo domluvené zaškolení těhotné kolegyně do látkových plen a nošení šátku.
Navečer třídní koncert. Lucka hrála na klavír. Pěkné to bylo.

Čtvrtek a pátek. Denní dvanáctka. Snažím se jak můžu, abych pobrala novou práci. Je toho docela dost. Chvílemi si připadám ztracená. Něco už mi trochu jde.
Když nás v pátek přišly střídat kolegyně, jedna mi špitla do ucha, že ta druhá mne docela chválila. A venku na odchodu jsem se zase dozvěděla, že to teda čekaly mnohem horší. Jupíí. Potěšilo mne to. Mám naději, že to dám. Fakt se snažím a pořád budu.

Sobota - dospávám ty čtyři hodně brzká ranní vstávání. Odpoledne jedeme na chvíli k babičce. Můj plán, že si vezmu Viki a kus se projde vychází tak na půl. Venku ošklivo a v místech, kde jsem chtěla vystoupit docela prší. Tak vystoupím jinde a jdu jen kousek. Jsem docela ráda. Je zima, všude kolem mne mraky, ale neprší.




Vzadu pod tím největším tmavým mrakem jsme minulý týden byly s Péťou.


Jsem ráda, že jsem v teple a mám horký čaj a přes okno koukám na vrabce, co ještě pořád chodí do krmítka.


Neděle - nejlepší den týdne, protože přišla Janička s Maruškou. A to se mi hned udělalo líp, přestože noc nestála za nic. Buď jsem snědla něco špatného, nebo mi nedělají dobře ty teplotní změny, nebo to všechno nějak moc prožívám. Fakt mi nebylo dobře.
Maruška  dneska neměla moc náladu na focení.


Skoro celou procházku prospala. Oproti včerejšu bylo krásně a teplo, možná až moc.



Jaro v plném proudu.


Holky na odchodu.





1 komentář:

  1. Už dva roky nedělám dvanáctky ani noční, díkybohu :-) Ale celých dvacet let jsem nic jiného neznala. A nová práce? Začátky jsou vždycky náročné.
    O všem? Ovšem!

    OdpovědětVymazat