Další

týden uběhl ani nevím jak.
Čtvrtek - denní, co dodat, snad jen, že bylo klidněji, o trochu
Pátek - dopoledne vyřídit úřední záležitost. Radost z toho nemám, ale jinak to nejde. V některých situacích musí člověk uvažovat reálně. Věřím, že až to bude za mnou, tak se mi snad uleví. Nějaký ten nákup a na noční. S kolegyní, od které nevím co mám čekat.
Stavila se tu Maru. Je šikovná.
U všeho se staví

 a pije brčkem.

Sobota - noční nakonec nebyla tak hrozná. Docela to šlo. jo, mohlo by to být i lepší, ale jsem ráda, že aspoň takhle.
Než se člověk probere (teda já), je odpoledne. Chvíli tohle, chvíli támhleto a je večer.
Neděle - konečně volný den. Taťka likviduje bazén a podobné práce kolem domu. Já nevím, co dřív. Těch restů je tolik....
Jak jednoduché to mají "naše" srnky. Lehnou si kdy chtějí a je jim u nás dobře...

A protože nejen prací živ je člověk, tak večer ke známé probrat jak jde život. Jen kdyby venku nebyla taková zima. Brr.
Pondělí - je to neskutečné, ale já mám ještě jeden den volno. Snažím se nějak si to užít, ale moc mi to nejde. Asi už neumím úplně vypnout. No nic. Od každého trochu a vlastně skoro nic. Trocha vaření, trocha úklidu, trocha odpočinku.
Trocha potěchy ze zahrady
Slunečnice mne prostě fascinuje, je veliká, košatá a krásně kvete...

 Ona ta dýně okolo je taky úžasná.

Úterý - opět denní. Je moc prima když někdo rozhoduje o vás, bez vás. Malování za provozu. Skvělá situace. Ještěže klientů tento týden docela pomálu a žádná komplikace. Pracovat v provizoriu není někdy to pravé. Nicméně za pomoci jiných kolegyněk jsme to zvládli myslím se ctí.
Stejně jsem utahaná, ruce bolí, pravá víc, záda se taky ozvala.
Takže zítra před noční zase odpočinkový den. Ach jo, asi budu potřebovat hospodyni.