Srpen

a dny plynou...
V úterý denní. Tentokrát o poznání klidnější než služby v minulém týdnu.
Janička odjela s Maruškou na dovolenou, pod stan. Cipísek zůstal na dovolené u nás.
Středa dopoledne ve znamení rovnání si myšlenek. Jde to těžko.
Odpoledne za Marcelko na rehabilitaci. Tam to jde taky těžko (moje tělo), ale zase zvesela. Tolik optimismu ona má, vždycky pozitivní náhled na svět, nebo se ho aspoň snaží hledat.
Jo, to bych hodně potřebovala. Učím se to, snažím se. Někdy to jde, někdy je to horší.
Navečer to všechno spláchnout do rybníčku.

Ve čtvrtek dopoledne zataženo. Po těch vedrech docela úleva. Teplo je ale pořád. Žehlím.
Odpoledne radost a potěšení. Maruška s Janičkou se vrátily z dovolené, přijely si pro Cípu a chvíli se zdržely. Prima odpoledne.
Pátek denní, docela klidná.
Na sobotu dopoledne v plánu výlet. Jenže moje tělo a mysl to chtěly jinak. Takže nic.
Večer noční, už zase svižnější.
Neděle stojí za p.., protože sotva se proberu už zase jedu na další noční.
Ta už je docela klidná.
Ad služby. Vyloženě miluju řeči typu: ty se máš, tolik volnejch dnů, jseš v práci v noci a pak máš celý den volno....vraždila bych. Na noc odjíždím v 17 hod. Celou noc dělám, opravdu dělám. Televizi ani postel na pracovišti nemám. A opravdu mám celou noc co dělat. Domů se dostanu tak okolo půl osmé, když to jde dobře. Tudíž do postele cca v 8. Pokud bych měla spát doporučených 7-8 hodin denně...(málokdy se to podaří, spíš nikdy a pak to chybí) Ano, hnedle z toho může být 16 hodin. A v 17 odjíždím na další noční...
Jo, já se mám, dělám občas v noci a dny mám volné......