úterý 17. října 2017

Druhá polovina týdne

mé dovolené nedovolené začala naladěním našeho piána. Už léta k nám jezdí místní pán, takže to nebyl problém. Dohodli jsme se rychle právě proto, že jsem byla doma a mohl přijet dopoledne.
Poprvé v životě ( a rozhodně ne naposledy) jsem dělala pečenou zeleninu. To byla dobrota. Nechápu, že jsem na to nepřišla už dávno, když brambory takhle běžně dělám. Ale třeba ta naše dýně Hokaido... Mňam !!!
Mezitím se ozvala bývalá kolegyně jestli nechci ačokču. Vůbec jsem nevěděla, co to je. Trochu jsem pogůglila a rozhodla se tuhle zajímavou rostlinu ochutnat. Samozřejmě výměnou za dýni.
Takhle to vypadá...


A takhle to roste..


Maličké chutnají jako hrášek, ty větší opravdu jako něco mezi okurkou a paprikou.
V mém dalším programu následovala káva s naší bývalou paní doktorkou. Bylo tak hezky, že jsme i s Marečkem mohli posedět venku.


Po kávě k Marcelce na rehabilitaci, někdo jí vypadl a tak jsem to uvítala. Ta mi zase dala, uf. Ale ruka je zase o kousíček lepší.
A je tu hnedle pátek. A to jsem měla v plánu, co toho doma udělám, když nemusím do práce. Skutek utek. Nevadí, nebo spíš nedá se nic dělat a nedá se stihnout všechno.
Dopoledne jsem si nakoupila a odpoledne jsme vyrazili s dědou, Maru a Janou na kávu. Cestou jsme nakrmili kachny, to Maruška ráda.



Už chodí, ale jen za ruce


V kavárně se chovala vzorně


Při návratu došlo na opravu postele. Pomocníků měl děda opravdu hodně.


Večer jsem si navařila a napekla na víkend. Zase poprvé jsem zkusila mrkvové muffiny a byly výborné.
V sobotu dorazila Janička s Maruškou k nám a tak jsem si užívali vnučkování pěkně celý den.
Mimo jiné jsme s ní probírali blížící se volby. má v tom trochu zmatek, holka jedna ...


V neděli dopoledne jsme se rozhodli navštívit výstavu hub v nedalekém městečku. Docela se nám to líbilo, jen exponátů kdysi bývalo víc.
Maru se stihla i nasvačit,


 a prozkoumat skrytá zákoutí.


 Cestou z výstavy jsme se stavili pro koťátko. Jana ho narychlo sehnala pro známé.


To bylo veselo...


 Maruška je šikulka a už krásně jí, někd y s pomocí,


a někdy i sama. A že jí to jde !


 Odpoledne Janička s Maruškou odjely s koťátkem. Při té příležitosti se stavily u babičky.
Taťka se konečně odholal a vylezl zkontrolovat a opravit komín, topná sezona se blíží.
A já se konečně pustila do svého týdenního plánu. Lákalao mne to ven, to jo, ale skluz byl veliký a už jsem musela něco doma poudělat.
V pondělí jsem v plnění plánu pomaličku pokračovala a navečer jela na noční.
Prima kolegyně, docela pohodová směna.
Úterý dopoledne jsem prospala, jak jinak. Na odpoledne jsem měla domluvené kafe s další prima známou. Minulý týden nám to úplně nevyšlo.
Večer měla Lucka koncert na klavír. Moc se jí to povedlo.


1 komentář:

  1. Ivo,
    koukám, že se nenudíš a stíháš toho dost, i když si třeba myslíš opak !
    Dýní se ti opravdu urodilo, mohla by jsi je prodávat ;-)
    Já mám jen 3 maličké na jídlo.
    Pečenou dýni dělávám, u nás je oblíbený i dýňový chessecake, polévka,...ale ačočku vidím a čtu o ní poprvé.
    Kdyby jste náhodou jeli naším směrem, písni, tu kávu také dáme!

    OdpovědětVymazat