neděle 28. ledna 2018

Nový režim

Začínám si zvykat. Pomalu, ale jistě. Žádná noční, žádné spaní přes den. Žádný rozházený rytmus. Nicméně organismus to trochu nechápe, ale přizpůsobuje se docela rychle. Občas se vzbudím v noci naprosto bezdůvodně a mám pocit, že jsem vyspalá a pak nemůžu usnuout a ráno se zase nemůžu vzbudit. Unavená ještě jsem, ale tak nějak jinak, hlavně mnohem míň.
Moje rameno, které má teď úplně jiné zatížení se občas bouří a bolí. Už jsem zase byla i Marcelky na RHB, no ta zase měla práce. Ale to vychytám a bude dobře.
S mužem jsme oslavili spoustu let společného života. Nezapomněl (to se fakt nedá) a i kytku jsem dostala.


Doufám, že to se mnou ještě vydrží.Aspoň chvilku.
Práce jako taková mi naprosto vyhovuje.


Nevadí mi sněžení, nevadí mi déšť. Až se divím.


Možná bych tedy uvítala trochu sluníčka, to jsem v posledních dnech moc neviděla.


I když vyjímky se taky našly.


Usmyslela jsem si, že s novým režimem zase začnu cvičit, ale ouha. Zkusila jsem novinku, prý takové protažení, pohoda, ale rameno mělo jiný názor. Tak jsem se sebrala a odešla. Budu to muset vzít za jiný konec.
Během týdne se stane spousta věcí. Tou nejsmutnější byl hned v pondělí odlet Péti. Dlouhá cesta na druhý konec světa. Nebylo jí vůbec dobře (zdravotně), ale zvládli jsme to statečně všichni.
Šťastnou cestu a ať se vám na cestách daří.



Z jiných událostí má člověk velkou radost. Jako třeba z Marušky. Chuděra měla anginu a musela brát ATB. Ani mamince nebylo moc dobře. Ale lepší se to. Budou zase v pořádku.


Občas nás přijdou potěšit srnky.



A občas jedeme potěšit my babičku. To se pak nechám vysadit o kousek dřív a jdu se hezky projít. A vůbec mi nevadí , že není úplně hezké počasí.




 V pátek navečer jsem měla takový nápad. V bývalé práci se střídala děvčata, která bych ráda viděla. Tak jsem sedla do auta a jela jsem. Bylo to strašně fajn. Měly holky docela fofr, tak jsem na sebe hodila stejnokroj a trochu jim pomohla. Jo, šlo mi to od ruky, moc mě to těšilo, ale jen proto, že jsem věděla, že je to na chvilku a že to dělám z radosti. Vrátit bych se asi nechtěla.

Žádné komentáře:

Okomentovat