Další cvičák

Tak jsem si bláhově myslela, jak si v sobotu odpočinu, ha,ha. Dopoledne s Luckou dodělávat úkoly, oběd a podobné radosti. Odpoledne s Viki na cvičák. Minulý týden nebyl kvůli Čarodějnicím. Sešlo se nás jenom 5. Bylo vedro, ale docela se dařilo. Viki se ze všeho asi nejvíc líbí kladina

a dnes jsme přidávali přeskok, to jí taky jde. To spíš já mám problém, abych na překážce nezakopla a neupadla na ústa.

Potom jsme jeli do mojí rodné vísky dát mamce kytky na hrob (jednak svátek matek, jednak by měla narozeniny). No a když už jsme byli na cestách, tak jsme zrovnala zajeli popřát manželově mamce. A už je zase večer.

Konečně

pátek. Dopoledne do práce. Dnes s prima kolegou.Lucka bohužel zase sama doma. Ale zvládá to, šikulka moje. Dokonce si sama začala dodělávat úkoly.
Odpoledne opět do solné jeskyně. Trochu mě to štve, když je tak hezky být někde "zavřená", ale když ono jí to fakt pomáhá. Cestou z jeskyně...

A ještě jedna nekvalitní, ale o to cennější. Provokatérka Mína si vlezla k Viki do pelechu. Ta to kupodivu pár minut tolerovala. Pak jsem je raději rozdělila.

Čas

Tak to je to, co se mi nedostává. Naklapala jsem tady článek o dnešním rychlém dnu a někam mi zmizel. Znovu se mi to psát nechce. Proto jen dvě fotky. Foceno při návratu ze solné jeskyně.

Aprílové počasí

tady dnes bylo. Ráno na teploměru - 4,0  brrr! Během dne se střídala jasná slunečná obloha s přeháňkami a větrem, ale zima byla celý den. Fuj. Dopoledne jsem musela do práce, holt je středa. S Luckou zůstal taťka, který jel na odpoledne. Po obědě jsme opět vyrazily do solné jeskyně. Při cestě k autu nás pobavil název jednoho hotýlku.

Viki se má, už má svůj hotel.
A taky název nového krámku. Jeho zaměření je jasné.

Nic jiného jsem dnes nevyfotila. Ne že bych neměla nápady ( hlavně cestou do jeskyně), ale nějak se mi v tý zimě nechtělo ani ruce vyndat z kapes, natož to nebohé "nemocné" dítě tahat ven. Tak snad až bude líp. A ono bude :).

Solná jeskyně

Ráno jsem opět vyrazila hodně časně, abych uzavřela měsíc. Povedlo se, hotovo.
Zaběhla jsem na ORL pro výsledky a buch - hemofilus masivně. Doktorka navrhla antibiotika, ale ty jsem s díky odmítla. Hemofilus, i když ne masivně, se vyskytuje běžně. Pokud člověk nemá výrazné problémy, tak se to někdy nechává být - tolik informace z různých zdrojů. Lucka je už v pohodě, vlastně jí nic není, a cpát do ní ATB se mi fakt nechce. Proto jsem se rozhodla, že místo nich podstoupíme intenzivní kůru v solné jeskyni. Mám s ní dobré zkušenosti, už nám kdysi pomohla, tak proč to nezkusit. Má to jeden háček. Denně jezdit 25km tam a 25 km zpět. No, snad to nějak vymyslíme. A aby to mělo nějaký smysl, budeme chodit každý den na 2 hodiny. Tahle jeskyně totiž nabízí měsíční pernamentku s neomezeným počtem návštěv. Takže rychle domů, oběd a pak směr solná jeskyně.

Po návratu domů se nutně Viki potřebovala pochovat ( tohle dělá každý den, když přijdu odpoledne domů). No už to jde trochu ztuha, povyrostla...

 Taky nás navštívila nejstarší. Na fotce je vidět, jak se máme všichni dohromady rádi...

 A nakonec ještě jedna fotka z rána, kdy asi nejen já jsem nevěřícně koukala, co se to venku děje - chumelilo.U nás to hned tálo, ale o pár nadmořských metrů výš už bylo bílo.

Prší

A to je dobře. Aspoň se pyl a prach, co byl všude trochu spláchne a vzduch pročistí.
Dopoledne jsme byly na kontrole na ORL. Výtěr ještě není, něco tam prý roste, uvidíme zítra. Lucce je líp, vlastně už skoro nic. Tak nevím, jestli tam zítra bude nález na ATB, tak budu hodně váhat, zda je dát. Brzy ráno jsem šla do práce, abych pak mohla být s Luckou. Odpoledne byla v plánu cesta do Liberce s prostřední a její kamarádkou. Docela to s nima šlo. Pro mne ztracené odpoledne, ale dostála jsem slibu. Navíc jsem každému přivezla alespoň malý dáreček. Radost měli všichni...Jen fotku nemám žádnou.

1.máj

Hned ráno přiběhla Lucka, že honem foťák, na louce je srnka. Chudák holka. Matka sebou pořád tahá foťák a to dítě tím trpí. Nebo ne ??? Nicméně sebrala foťák, vyfotila srnu,
ptáka v letu a byla spokojená.

Nemoc se tváří stejně . Ani tak, ani tak. Takže ráno do školy nejdeme, zajdeme pro výsledek výtěru a uvidíme. Celý dnešní krásný den jsme byly doma. Ach jo. Má to tedy i své výhody. Mám vyžehleno, skoro, mám nabarvenou hlavu, úplně.
PS: Třešeň stále kvete a neuschnu, heč !