Duha

Jako již tradičně je sobota, tak hnedle po obědě s Viki do školy.

Než jsme se vrátily, stihl taťka posekat u babičky kousek zahrady a vyhnal ho ohromný déšť. A tady ani kapka :).
Pak jsme se rozhodli, že když je hezky seznámíme Viki s vodou.
No , vypadá to, že zatím se s ní moc kamarádit nechce, ale my to nevzdáme, třeba se to povede. Přemlovaly jsme ji s Luckou obě, ale dál se nám to nepodařilo.

I v trávě jí to sluší.

Při zpáteční cestě jsme vyjeli na kopec. Na jedné straně slunce za mraky,

na druhé duha.

Rovnátka

Na kontrolu se zoubkama jsme dnes byly objednané s Luckou. Ne k normálnímu zubaři, ale k tomu rovnátkovému.
První dcera měla docela se zuby problém. Jako předškolák vybrala rychle za sebou dvě dávky antibiotik a první zuby se jí zcela zkazily. Když potom začaly růst druhé, náš tehdejší zubař byl tak "trochu" laxní a než jsme se dostaly k rovnátkovému, bylo v puse napácháno dost škody. Jen díky fakt dobrému panu doktorovi, který se nás ujal, má dnes zuby hezky rovné. Nosila rovnátka nejdříve sundavací, potom fixní, dokonce si musela nechat 4 druhé zuby vytrhnout, aby se jí pěkně srovnaly. Ale stálo to za to.
Prostřední dceru jsem vždy brala na kontrolu s sebou s tou starší, a protože jí naopak několik zubů chybí, stačilo pod dohledem pana doktora postupně vytrhávat a oni se krásně narovnaly samy. Jen podotýkám, že druhé dceři vyrostl první zub na 14 měsících a poslední mléčný jí byl vytržen ve 14ti letech :)).
S Luckou to taky nebude jen tak. Zuby jí začaly růst poměrně dlouho, sice pěkné a zdravé, ale už ty první se jí do pusy nechtějí vejít. A mě bylo jasné, že rovnátkový pan doktor nás nemine. Už druhým rokem chodíme na kontroly, ale má to háček. Opět zuby pomalu rostou. Čekáme, až se vyklubou, aby se na nich mohlo začít pracovat a zase je krásně srovnat. Kontroly probíhají tak, že se lékař podívá do pusy, řekne hmm, zase nic, tak zas za pár měsíců... Jeho ordinace sídlí ve vedlejším malém městečku,
kde mají na náměstí dvě kašny

                                                                pítko

krásně opravenou radnici a zámek (v pozadí oranžovošedá budova).

Cestou domů jsem neodolala a musela si vyfotit řepku a nádherná mračna.

Odkvetlé pampelišky byly zdrojem velké zábavy.

Navečer jsem ještě stihla posedět s těhotnou kamarádkou a pomuchlat si měsíční štěňátka plemene belgický ovčák malinois paní cvičitelky ze psí školy.

Kdyby měl někdo zájem, zde informace z jejího inzerátu:
Štěňata s PP po pracovně vedených rodičích, oba vrcholové zkoušky, povahový test 100 bodů, výborní aportéři a obranáři. Předpoklad výborných pracovních vlastností.Odběr koncem června.
M: Mischa KORZÁR, RTG 0/0, Výborná 1 CAC, IPO1, IPO2, IPO3, ZVV1, ZVV2, ZVV3.

O: Vasil Bono Campo,RTG 0/1, IPO1, IPO2,  IPO3, účastník mnoha vrcholových soutěží MR a MRBO.

Svátek

má dnes můj muž. Nejsme nijak extra slavící rodina. Popřejeme si, dáme třeba nějakou drobnost. Nic extra. Když se toho sejde víc, zajdeme na oběd, nebo na večeři, nebo se sejdeme doma, posedíme...
Dneska jsme se ale hodně pobavili. Odpoledne, když jsme se sešli, začala Lucka tátovi přát a dala mu několik obrázků. Docela jsem se divila, jak se překonala, co toho nakreslila. Jak jsem se spletla. Na obrázcích bylo třeba hodně štěstí, všechno nejlepší nabo hezký svátek a pod tím vždy jiný podpis- Kuba, Matěj , Diana, Jaruška,Damián...- Lucčiny spolužáci. To nás tedy zarazilo, proč celá třída kreslí našemu tátovi obrázek k svátku? Ta potvora mrňavá vzala ráno sáček bonbonů a ve třídě ho rozdala s tím, že to mají od tátova svátku. :))) Už jsem psala, že mají skvělou učitelku. Ta nehnula brvou, při hodině čtení místo, aby četly děti četla ona sama nějakou pohádku a děti jako poděkování za bonbony kreslily obrázky. No směju se ještě teď ! Na tenhle svátek určitě nezapomeneme.
Tak muži, všechno nejlepší !

Relax

jsem si dopřála odpoledne. Už jsem tady někdy psala,že středa je můj nejdelší pracovní den. Někdy se sejde klientů méně a pohodových, někdy víc a míň pohodových. Druhý případ byl dnes.Navíc kolega v práci optimismem taky nesršel. To jsem pak úúúplně mimo. A protože bylo hezky, zašla jsem nejdřív s Luckou na zmrzlinu. Pak jsem sebrala Viki a šla se "chvíli" projít. Z chvíle bylo skoro 6km, ale stálo to za to !

A ještě jeden večerní rychlocvak.

Výměna vedení

toho elektrického se v těchto dnech odehráva v okolí našeho bydliště.

A Viki bedlivě na všechno dohlíží.

Dnes jsem měla volný den. Tak jsem dodělávala resty. Navíc jsem hodně pekla. Manžel bude mít svátek a u něj v práci jsou zvyklí přinést něco upečeného. Dělala jsem mini koláčky a koka řezy, ale ani jsem si ty dobroty nevyfotila. Večer jsem odpadla jako první. No nic, hlavně, že chutnalo.
PS: prostřední měla první jízdy v autoškole a zvládla je skvěle, a z procházky s Viki mi přinesla kytku,to jsem teda koukala :)

Miminka II

O čem bych asi dnes mohla psát, že ? Miminka si zvykají, holky z nich mají radost, jen Viki to nějak těžce nese, asi žárlí. No, snad se skamarádí. Ale řeknu vám, vyfotit je , to je teda zázrak. Jsou to divošky....
Tmavá

Světlá

Jinak dnes tak docela klídek, zase jsme byly s prostřední jezdit, je to šikula. A dokonce mi řekla maminko - no já zírám, to se nestalo už pěkně dlouho, ale o to to bylo milejší.
Navečer jsem vzala Viki vylítat, taky je šikula, ani jednou nezdrhla, vždycky se vrátila :).

Máme miminka, dvě holčičky !

Už jsem tady jednou psala o lásce nejstarší dcery ke zvířátkům. Tenhle víkend byla na výstavě potkanů a myšek. Naše potkanice před časem pošla věkem a prostřední s nejmladší přemlouvaly, že by si zase nějakou pořídily. No a když už matka byla udolána, tak se vrhly na taťku. A že prý jedné by bylo smutno, tak dvě. Ale dvě potřebují větší klec.

No a tak taťka byl taky udolán, zhotovil klec, na internetu se vybraly dvě potkaní holčičky
s PP ( ano , s průkazem původu !), a Jana nám je z výstavy dovezla. Chudinky byly z cestování celé unavené, a tak zalezly do " ložnice " a odpočívaly.

A nebyla by to naše Janinka, kdyby si taky nepořídila mazlíka. Ta má tuhle vzácnost - tmavý potkan s červenýma očima.