Dutiny

zase zlobí prostřední a tak dostala ATB a má být doma. A já se těšila na klidný předvánoční čas. Tak hlavně, aby to konečně doléčila a měla pokoj.
Lucka je zatím OK, nejstarší má práce až nad hlavu. Pořádají nějakou vernisáž. Aspoň se nenudí.
Taťka má dnes Vánoční besídku, uvidíme, kdy a zda vůbec se nám vrátí domů ?

Neděle

byla klidná. Nějaký ten úklid, prádlo, pečení. Navečer vezl taťka babičce předělané brýle, tak byla spokojená.

55/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo - dneska to zase otočím, co mne trápí
- prostřední zase zlobí dutiny
- Lucku zlobí rovnátka, nějak se nemůžeme posunout dopředu, kontrola je za 14 dnů, dřív tam nejsou, po telefonu neporadili. Tak s tím bojujeme sami, uvidíme...

Procházka

Na dnešek jsem se těšila, jak se vyspím, dospím a odpočinu si. Děti jsou velké, celkem zdravé, tudíž předpoklad kvalitního spánku zaručen. Ha, ha, ha. Viki si klidně v 5 ráno začala zvracet. No a kdo musí vstát a jít to uklidit ? Správně, moje maličkost. Tak jako pobavení fakt dobrý. Ještěže to bylo jen jednou a pak už byl klid.
K obědu jsem dělala po dlouhé době kyselo, mňam. Pak jsem přemýšlela, co dál a usoudila, že chudák zvíře je přes týden docela zanedbávané, tak jsem ji sebrala a šly jsme se projít. Foťáček jsem s sebou měla, ale měl vybité baterky, tak aspoň něco mobilem.

Ušly jsme asi 8 km, ta potvora se vyválela v nějaké " vůni", takže po návratu musela do vany. Ale myslím, že si to užila. Lítala jak poděs a jelikož jsme byly i v opuštěném lomu, tak mohla řádit. Tam mi neměla kam zdrhnout. Od koupele spí, ani žrát nechtěla.
Navečer jsme ještě s Luckou stihly upéct linecké.
Taťka byl zas v bytečku, prostřední zas trápí dutiny.

54/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- dostatečný spánek ( i přes nečekané brzké probuzení )
- procházka s Viki
- cukroví, ale hlavně Lucka, která pomáhala, že jsem vlastně neměla skoro žádnou práci :)

Dárek, kino a klavír

Dnes jsem nemusela do práce. Tak jsem si ji našla doma. I několik žabek jsem spolkla.
Když jsem napsala článek o čajových sáčcích, tak jedná dobrá duše nelenila a poslala mi obálku. Tady je její obsah.

Ta milá osůbka má dost starostí sama se sebou a svou rodinou. A ona nelení, zabalí sáčky a pošle je zcela neznámé osobě. A to hned.
Marcelko máš můj velikánský obdiv a moc ti děkuju.
Sbírka se rozrostla o dalších 15 kusů.
Odpoledne jsem vyzvedla Lucku, dojely jsme nakoupit a zařídit pár věcí. Mimo jiné jsem si přivezla ještě další dva čisté polštáře.
Potom jsem se narychlo domluvila s pánem, co nám jezdí ladit klavír, aby se u nás stavil. Už asi 3 týdny zlobí několik kláves, vydávají divný zvuk (a když to poznám už i já, tak je to divný). Pán přijel, sedl ke klavíru a on .... no hrál, jakoby nic. Tak jsem byla za blbce. Nicméně klavír byl trochu rozladěný, pán měl čas a nástroj naladil. Takže všechno dobře dopadlo.
A na pozdní odpoledne jsem měla zamluvené lístky do kina. Na programu byla nová pohádka Micimutr. Pohádka se nám líbila, jen jsem těsně před kinem zjistila , že ji dávají na Vánoce. No to nevadí. S Luckou jsme si to užily a já taky konečně jednou viděla novou pohádku celou, nikým nerušenou a bez reklam.

53/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- volno v práci
- sáčky od Marcelky
- klavír je v pořádku
- nová pohádka

Pečeme

Těsta jsem měla připravená už v pondělí. Jen k tomu pečení jsme se dostaly s Luckou až dnes.Šikulka moje mi pomáhala a šlo jí to od ruky.

Odpoledne se tu stavila na kafe nejstarší, v nové práci je spokojená.
A pak jsem musela na Radu rodičů. Ta se tak nějak protáhla. Ze školy jsem odcházela ve 22:00. A že jsme toho vyřešily opravdu hodně :).

52/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- další dva druhy upečené
- kafe s nejstarší
- doma to zvládli v pohodě a já si mohla Vánoční radu rodičů poprvé užít

Toto letí

a máme tady zase středu. Jak jinak , než velmi hektický pracovní den. Zvládnut myslím se ctí.
Jelikož paní učitelka na keramiku má zapal plic, tak po práci rychle proLucku a domů.
Pečeme první cukroví. Sněhové pusinky. Nikdy jsem je nedělala ( teda jednou jo a byla to katastrofa). Dnes se myslím docela povedly, dobré jsou určitě ( rychle ubývají).

51/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- ráno nebyla ledovka
- práce nám šla od ruky ( i s novým , mladým kolegou,který se přijel zaučovat)
- povedené sněhové pusinky

Velké štěstí

jsme dnes ráno měly s Luckou. Včera jsme zapomněly napsat omluvenku za pondělí a tak jsme to ráno na poslední chvíli napravovaly. Já hudrala, protože ještě vozíme Aničku a ta je vždy vzorně na čas připravená. No zdržely jsme se tak o dvě, tři minutky. A to bylo mooooc dobře. Kdybychom jely na čas, asi bychom se připletly do tohohle nadělení.

Odnesly to jenom plechy, ale přesto brrr, děkuju, tohle bych nemusela.
Červené auto na dolení cestě není náhodou, sjelo tam shora a je poškozené.
Celkem snad 5-6 aut.Stihly jsme v pořádku projet ještě před příjezdem hasičů,
kteří potom silnici na nějakou dobu uzavřeli.
Po pracovním dopoledni jsem si zašla na obídek s mužem,
měl dnes volno a využil ho k dokončení kuchyňky v bytečku.
Během doby, kdy byla Lucka na hudebce jsem vyřídila spostu věcí.
Pak jsme zašly na slíbenou palačinku. Jako vždy byla mňamozní.
Procházka s Viki, doplnění úkolů a učiva za pondělí a je večer.
Nějak rychle se ty Vánoce blíží.

50/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- dojela jsem po ledovce dobře do cíle
- oběd s mužem
- palačinka s Luckou
teda dneska to vypadá, že mi radost dělá jen jídlo, ale ono jde spíš o ty chvíle strávené v přítomnosti někoho s kým vám je dobře