Chumelí se chumelí

a rovnátka jdou do krabičky. No nerýmuje se to, já vím, ale je to tak.
Celý den je tu " bílá tma".

Ono to tedy moc fotit nešlo a na fotkách to tak nevypadá. Je to z otevřeného okna, docela foukal vítr, ale byl to mazec.
V práci byla dopoledne pohodička. holt jiný kraj (lékař), jiný mrav.
Na odpoledne jsme byly s Luckou objednané na kontrolu s rovnátky.
Dostaly jsme pochvalu a do května nás pan doktor nechce vidět
a rovnátka mají zůstat v krabičce.
Jenom musíme srovnaný zoubek kontrolovat a domluvit mu v případě neposlušnosti. Kupodivu Lucka odcházela zklamaná, co že jako teď bude nosit ??? No nic, no.

Vysvětlení

 mé neskonalé " inteligence".

Původně jsem myslela, že už se k to mu nebudu vracet...
Tož, tedy. Máme fenu Viki. Občas je ukecaná. A to jakože opravdu.
Trvá to chvilku, ale občas s námi mluví. Jednou se to podařilo manželovi nahrát na mobil. Nahrávku z mobilu dostal do PC. Ale na blog to nešlo.
Neporadil mi. Dcera taky ne (se ani nedivím, matce, co je sto let za opicema...).
Tak jsem si tu jednou v noci sedla a že na to přijdu.
Přišla, ale bohužel při registraci na You tube jsem omylem odcvakla blbý rok narození
a v tu ránu jsem byla zablokovaná.
Pro registraci v ČR je totiž povolen věk 13 let ( fakt se netoužím vrátit na základku, stačí, že už tam mám třetí dítko).
Smůla, už jsem se na blog nedostala. Musela jsem u provozovatele stránek dokázat,
že jsem starší 13ti let. Bylo mi oznámeno, že důkaz byl přijat, ale bude to trvat několik dnů až týdnů, něž mi účet obnoví.
Tak jsem založila blog nový, protože dopisovat zpětně bych určitě nezvládla.
Nový blog zde.
Byla jsem rozladěná, naštvaná sama na sebe.
Na druhou stranu jsem se radovala, že jsem to video dostala do eteru.
Někomu jsem dala hned vědět, kde jsem, na někoho jsem opravdu zapomněla.
Za to se moc omlouvám. Pak bylo nějak jiných starostí, pár dnů jsem trochu marodila. Včera jsem zjistila, že doba odblokování byla ve dnech, což jsem ráda.
Zase budu psát sem a všechny články z dočasného působiště přetáhnu,
abych to měla hezky pohromadě.
Tak to je asi vše. A ponaučení, nedělejte se mladší, je to k ničemu :).

Vyšší místa

pochopila ( musela jsem to dokázat), že nejsem záškodník a narušitel a už mám zase přístup na tento původní blog. Teď se jen musím rozhodnout, jak dál.
Dnešní zimní den byl hodně zasněžený a ještě trochu zastíněn doznívající "rýmičkou".
Nicméně jsem zvládla všechny klienty, dát se s Luckou ostříhat, pomoct manželovi vyházet naši úžasnou asi 80m dlouhou cestu k silnici (ještěže na většinu stačí fréza, ať žije mechanizace!). Poblbnout s Viki ve sněhu, což ona miluje. Atd, atd.
Jen Skauta jsme vypustily, protože jsme se dodostaly ve správném čase na silnici a dál k městu. A pěšky v tomhle počasí, to fakt ne.
Nejstarší je o trochu líp.

Obrat

v chování jedné osoby byl dnes evidentní. A pak co si má člověk myslet, že ?
Hlavně, že jsem pracovní proces zvládla. Bylo to náročné, ale dala jsem to.
Povinnosti splněny a teď už zase hupky šupky na čaj a zabalit do deky.
Jo, a přišel mi balíček. Amélko děkuju !

 Záznam přesunut z blogu č.2, abych si vše ujednotila.

Čaj

paralen a postel. To je bohužel můj dnešek. Ale až po práci.
Zařídit nejstarší neschopenku, protože teplotuje ( já zatím ne), odvézt Lucku na hudebku, nákup, vyvenčit Viki a pak už jen postel.
Teda nevím, jak zítřek zvládnu. Ach jo.

 Záznam přesunut z blogu č.2, abych si vše ujednotila.

Chumelí

To je taková romantika!
No tak to by stačilo. Zase takové docela klidné pondělí.
Lucku jsem vzala po O. Dostatečně se vyřádila na sněhu.
V průběhu celého dne polykám žabky. Začíná to být v pondělí tradicí.
Nejstarší má angínu. Měsíc a půl v práci a musí na neschopenku. Sebralo ji to pořádně.
Domluvenou schůzku s Tadeáškem a jeho mamkou jsem zrušila. Lucka není úplně fit, trochu smrká a já nevím, co si myslet o sobě. Jestli na mne něco leze ?
Tak pro jistotu. Není třeba prskat na miminko.

 Záznam přesunut z blogu č.2, abych si vše ujednotila.

Kabátky

Jak jsem včera slíbila, tak dnes vkládám foto mých výtvorů.
Okopírovala jsem kabátek z loňska, trochu opravila a ušila.

Abych pravdu řekla. Nějak se mi nezdál. Moc neseděl, barva taková nijaká (foto není moc povedené, jedná se o tmavohnědou). Tak jsem si střih ještě poupravila, našla další letitou látku, tentokrát " zlatou" a šla do toho ještě jednou.

Tentokrát jsem spokojená víc, ale ne úplně. Nebojte, třetí jsem nešila. To třeba, někdy...
Sněhu u nás není moc, spíš jen takový poprašek, ale Lucka toho řádně využila.
Na řadu přišly sáňky

 Boby ( u nás se říká pekáč )

 

 Holky se vyřádily

 A Viki vypadá v novém oblečku celkem spokojeně

Záznam přesunut z blogu č.2, abych si vše ujednotila.