Jediný cíl

přežít tohle peklo.
Je to těžký... A konec v nedohlednu.

Trosky

Je vedro. Budu se opakovat, ale těžko ho snáším. Vím, trpíme tím všichni, obzvlášť staří, nemocní, miminka, atd..... Mě hlavně deptá jak jsem odrovnaná. Mám pocit, že jedu jen na 10-15 % normálního výkonu. A i to mne vyčerpává. A to jsem se táááák těšila na dva týdny volna.
Po deprééési z tepla myslím rovnou nastoupí začátek školního roku a pak hned deprééése podzimní.
A Vánoce budou coby dup.
No nic. Aspoň nějaký program, nějakou činnost.
Hrad Trosky. V rámci programu léto na Troskách dnes večerní program Návrat do středověku.
Znělo to docela slibně. Tak jsme vyrazili.
Čekáme ve frontě na lístky.

Když už jsme tady , tak jsme ty schody nahoru zdolali.
Podvečerní...

Panoramata

Zhruba polovina diváků už sedí na svém místě

 

 Pan sokolník, hezky stručně povídal, předvedl akci...

Vypadal zle, ale byl v pohodě, chytaly ho i malé děti

V mezičase vystupoval jakýsi hudebník se středověkými písněmi.
Mě osobně tedy nenadchl, ba naopak, při druhém vstupu jsem dobrovolně vylezla na druhou věž.

Slunce už šlo spát, teplo ale zůstalo naprosto stejné

Tři mladí muži. Nejdříve předvedli šerm, poté kousek středověkého divadla s humornými prvky.
Nakonec, po setmění ohňová šou. Moc pěkné, nadšeni byli asi všichni.

A pro velký úspěch ještě jednou, tentokrát ve světle reflektorů.

Čekala jsem od toho víc, ale zase tak špatné to nebylo. Jen to teplo. Po návratu domů cca v jedenáct v noci bylo ještě stále 25 stupňů.
A bude hůř. Moc se těším......

Branžež

Dopoledne doma. V minibazénu se voda ohřívá, Lucka si ho docela užívá.
Odpoledne po taťkově práci za synovcem na Branžež. Je tam s rodinou na dovolené.
Cestou tam zmrzlina v Čálovicích, takový každoroční rituál už desátou sezonu.
Pořád ta samá, pořád stejně dobrá, pořád milá obsluha.
Na Branžeži zaparkovat mimo trasu hasičských vozů. Jezdí si tam pro vodu na lesní požár.
Poseděli jsme, popovídali, taky si zaplavali. Vody je ale hrozivě málo.
Lidí kupodivu taky, asi jim je bahňák málo :)
Moje zatím nejmladší praneteř.

K večeři pizza z místní hospůdky a byla výborná. Jen ty všudypřítomné vosy kazí celkovou pohodu.
V podvečer oklikou zase domů. Je tady hezky, Český ráj má svůj název naprosto oprávněně.
Teplo dnes velké, ale ještě to šlo. Dost se bojím, co bude dál.

Západ slunce

Dopoledne jsme s Luckou zajeli do města. V tomhle teple takové rychlé nakupování.
Na odpoledne jsme měly domluvenou návštěvu u známé. Domlouváme se už delší dobu.
Jenže ona má tři vnučky, nejstarší jsou 4 roky, čtvrté vnouče se má narodit co nevidět.
O prázdninách je hlídací a hostící, to jakože mladí jsou dost u nich.
Slovo dalo slovo, odpoledne bude volno, všichni se vzdálili. Tak jsme vyrazily.
V domě příjemně chladno.
No, co vám budu povídat, babička je asi skvělá, neb po chvíli nás byl plný dům.
Obě mladé rodiny jsme viděly. Milá návštěva.
A navečer jsem chtěla na Kozákov na západ slunce.
Těšila jsem se na takovou tu klasickou romantiku jak sluníčko jede dolů, ale mraky měly jiný názor.
A zase byl klid, nikde nikdo.

Výlet,tentokrát pracovní

Před 14ti dny se uskutečnil první letní výlet části našeho pracovního kolektivu.
Bohužel jsem nemohla díky střevní potvoře, která mne tehdy navštívila.
Na páteční grilovačce padl plán na výlet další. Dneska jsem šla.

Lucka se mnou odmítla jít a tak holt zůstala sama doma. Taťka už je zase v pracovním procesu.
Část cesty jsme se přiblížily autobusem. Moc nás tedy nebylo. Je doba dovolených a do práce taky někdo musí. Pak jsou i ti, co se nikdy ničeho neúčastní.
Přidaly se i maminy na mateřské.

Hlavním cílem bylo dodržet v tomhle teple pitný režim a užít si to.
Malinové...

 Kozákov v pozadí...

Čarovné...

Údolí Jizery, železniční most v Rakousích

Cíl byl maximálně splněn. Našlapaly (fakt samé holky) jsme víc jak 13 km, vypily hodně tekutin a hodně jsme se nasmály.
Když jsem dorazila domů, tak Lucka 

 i taťka

lítali s malým vrtulníkem.
Hádejte komu to jde líp :)
No jasněže Lucce.

Neděle

byla vyloženě odpočinková.
I z toho důvodu, že jsem opět slíbila dívat se s Luckou na Harryho Pottera až za bílého dne.
A večer, jak jsem psala, jsem odpadla.
Tož tak, i lenošit se musí, může....

Poslední

pracovní den v dlouhé řadě.

Navštívila mne v práci Janička. Potřebovala kontrolu, neb jí v pátek jednu ruku pokousal pes a druhou kočka. Snad bude vše OK.
Taky mi přinesla výbornou buchtu. Odpoledne ke kávě fakt přišla k chuti.
A teď už jen volnooooooo....Aspoň na pár dnů.
Večer jsem totálně odpadla.