sobota 20. srpna 2011

Vendulka podruhé

To ani jinak nejde. Dopoledne jsme pobývali doma a řešili co s načatým slunečným dnem. Tak nějak nás to zaskočilo, že je fakt hezky. Včera jsme si domluvili návštěvu v porodnici, tak jsme vyrazili. Vendy je pěkný cvalda a vůbec nevypadá jako jednodenní miminko.





Po návštěvě jsme se přesunuli na již osvědčenou cyklo - in line stezku. Jelikož taťka brusle nevlastní, motal se kolem nás na kole.


Výsledkem bylo 11 km a jedno pivo. Teda jestli ráno vstanu...


Při přezouvání koukám a slečna vedle nás najednou zkolabovala.
Její kamarádi zavolali hned 155, protože věděli, že se léčí se srdíčkem.
Než jsem k nim doběhla už komunikovala, ale dobře jí chuděře nebylo.
Sympatická paní doktorka byla na místě rychle a my mohli jet domů.

pátek 19. srpna 2011

V E N D U L K A

se dnes konečně narodila . Ve 13:06, měří 51 cm, váží 4,15 kg.
Tak jí přejeme do života jen to nejlepší. Zítra za ní pojedu.

Dopoledne jsme musely s Luckou do města. Bylo krásně, teplíčko.
Jen co jsme se vrátily, přihnala se průtrž mračen s vééélikou bouřkou.



A to vlastně vydrželo celý den. Měli jsme jít na procházku s Tadeáškem,
ale sotva jsme se domluvili, že vyrážíme, začalo pršet. A když nepršelo, tak se Táda krmil, nebo spinkal doma. Nicméně jsme s Luckou sebraly dárek, který jsme mu zatím nepředaly a šly se na něho alespoň podívat.


Nebyl dnes chudák ve své kůži. To střídavé počasí mu nedělá dobře.
Návštěvu jsme si ale užily. U dobrých lidí je dobře vždycky.
Starší holky se ohlásily z festivalu, vše je OK.
A jeden rychlý cvak navečer.



čtvrtek 18. srpna 2011

Čekání

Dnešek byl nějaký podivný, asi skvrny na slunci ?
Dopoledne jsem čekala na nejstarší, slíbila mi dopoledne před odjezdem nabarvit hlavu.
Na barvení došlo, ale až po obědě.
Pak jsme čekali na prostřední. Obě holky spolu jedou na nějaký hudební festival.
Jezdí každoročně a docela se těší. Tak snad budou spokojené i letos.
Odpoledne manžel odjel na melouch a já čekala až se vrátí, abychom mohli společně
( manžel tam také potřeboval ) jet tetě převázat nohu. Tam jsem se dozvěděla,
že se převaz nekoná, jen mi to tak nějak zapomněli říct. Grrrr.
A to jsem Lucce celé odpoledne musela vysvětlovat, proč nemůžeme ani na koupaliště,
ani na kolo, ani na brusle. A kdyby někdo zvedl telefon.... No nic.
Snad bude zítra líp. V mezčase jsme stihly s luckou přesadit několik kytiček, které po tom toužily už dávno. Tak aspoň něco užitečného.

středa 17. srpna 2011

Svátek a kolo

Svátek má dnes naše prostřední. Je Petra, Péťa , Petruška, Peťulka....
Když byla malá nesnášela oslovení Petro. Dnes je jí to asi tak nějak jedno.
Kamarádi jí stejně jménem neříkají....Tak Peťule, všechno nejlepší !!!
Letos je to všechno nějak uspěchané, pomatené a spletené a tak jsem ani dort nestihla udělat. Za to vloni, to bylo docela překvápko. To jsem nějak měla čas a dort udělala.
Tak snad zase za rok.


Dnes byl pro mne opět dlouhý pracovní den. Klientů spousta, ale docela se dařilo. Odpoledne jsem ještě musela zařídit reklamaci rychlovarné konvice, která po 3 měsících provozu teče ! Rychlý nákup a domů. S Luckou byl doma manžel. Dal dopořádku kolo po prostřední dceři a navečer jsme ho jeli s Luckou vyzkoušet. Byla spokojená a myslím, že svoje malé už nebude chtít :)).
Tradiční zastávka u vody


a na lávce


A já jsem dnes úplně porvé, sice pomalu, ale přesto, vyšlapal kopec k nám domů aniž bych slezla z kola !

úterý 16. srpna 2011

Kolečkové brusle

Ráno mlha jak mlíko, ale začala se postupně zvedat a tak co s načatým volným dnem. Nedaleko od nás je docela pěkná stezka jak pro cyklisty , tak pro bruslaře. Jezdí tam spousta lidí. Sbalily jsme vše potřebné a jely to taky vyzkoušet. Podotýkám, že jsem si vloni zakoupila svoje první kolečkáče v životě a byla na nich jen několikrát. Asi tak nějak podobně je na tom Lucka, ale znáte děti. Nic jim není cizí a strach ? Ten snad ani neznají. Sluníčko docela hezky svítilo a my si to spolu užívaly.


Ujely jsme celkem asi 5km pomalým tempem. Občas jsme si odpočinuly ve stínu.


Občas pozorovaly housenky.


 Na závěr jsme ještě pobyly i jezu a pak honem domů.


Tady jsme postupně nabraly ostatní členy rodiny a jeli k příbuzným. Rozloučit se.
Našim cestovatelům už skoro končí pobyt a jelikož starší dcery ve čtvrtek odjíždí pryč,
byl dnešek jediný vhodný pro tuhle akci.
Dali jsme si společnou večeři, popovídali a jeli domů.

pondělí 15. srpna 2011

Noční bouřka

byla rychlá a docela klidná. Jen ten déšť po ní zůstal.
Dopoledne jsem musela vyřídit nezbytné záležitosti. Po obědě jsme chtěly jít s Luckou a Viki ven, ale rozpršelo se a nic z toho nebylo.
Nejstarší byla v bytečku a v jedné místnosti má doškrábáno. Tak teď to omejeme a bude se moci začínat malovat. Byla odvezena stará sedačka a taťka rozebral "kredenc". Jedna část se prý použije. Fotku dnes nemám a tak jsem se koukla, co bylo vloni. A nečekaně pršelo, zrovna jako letos.


Večer jsem byla cvičit. Zase to byla makačka, nejen pro mne. I ostatní měly ten názor.
Dnes má svátek Hana. Hana byla moje maminka. V poslední době na ni myslím hodně často a chybí mi čím dál víc. Nikdy nepochopím proč musela odejít tak brzy, ale tajně doufám, že ví.....

neděle 14. srpna 2011

Zase houby

Neděle začala tak nějak, jak to jen napsat ?
Starší holky si daly rande. To jsem ráda, protože k sobě dost dlouho hledaly cestu.


Mladší, sice plnoletá, ale stále studující, tudíž doma bydlící, měla povoleno do...
V určitý čas telefon. Jestli by nešlo čas prodloužit, no budiž. Jenže ani onen čas nestačil,
ale už se nikdo neobtěžoval zavolat, dát vědět. Návrat dost pozdě, bylo to na pár facek.
Ale...Starší se bude stěhovat a je potřeba její nové bydliště trochu upravit. Tudíž jsem ráno vymyslela - když spolu mohou ponocovat a popíjet, mohou spolu i zvelebovat bydleníčko.

Jak už jsem psala Lucka byla nemocná a utekly jí skoro dva týdny prázdnin.
Tak jsme se rozhodli, že práce ( na nás dva dospělé ) počká a dnešek věnujeme Lucce.
To naše skromné dítě si jako největší zábavu dne vybralo jít do lesa na houby.


Tentokrát byl les mnohem hezčí, ale houby v něm taky nějak chyběly. Pár kousků se do košíčku dostalo, ale vzhledem k tomu, že jediný, kdo jí houby jsem já to docela stačilo.


Lucie nadšená a spokojená, Viki vylítaná a navíc se chovala dost vzorně.


Strašně jí chutnaly borůvky rovnou z keříku


Taky jsme měli chvilku botaniky, to když jsme objevili náprstník červený a dokonce i jeho bílou variantu.

Navečer se ještě stavil brácha s rodinou, miminko si fakt dává na čas, ale dle kontroly v porodnice je vše zatím OK, jen to asi bude malý obřík.