úterý 7. října 2014

Choroba

chorobná pěkně otravuje. V noci jsem kašlala a kašlala.
Lucka byla ráno zlatá a nechala mě spát. Jen jsem ji odvezla do školy a zase zalehla.
Jen srnky jsem vyplašila když jsem venčila Viki.


Udělala jsem hubníka z té trochy včerejších hub.
V poledne jsem naložila brusle, prkýnko, chrániče a vyrazila za Luckou.
Měla dvě hodiny volna a byla by škoda je  jen tak uplynout.
Vedle školy vede cyklostezka. Vlastně jsme se tam obě s luckou kdysi učily jezdit.
Tak jsme se jely projet i po prodloužené části po které jsme doposud chodily jen pěšky.
Cestou jsme zjistily, že vedle stezky roste kaštan. Pár jsme jich našly.


Pro kačenky jsme tentokrát nic neměly, ale myslím, že jim to zatím nevadilo.


Při zpáteční cestě jsme koupily svačinu - Lucka si veze v sáčku dvě koblihy.


Sundaly jsme brusle a šly ještě potrénovat prkýnko. Zatím jenom lehký nájezd na kraj rampy :)


Lucka šla na keramiku, já s Viki na procházku.



Chorobu se snažím zahnat pohybem, tak doufám, že se mi to podaří.
Taťka ještě odpoledne dělal se dřívím.

pondělí 6. října 2014

Pondělí

Ranní procházka, konečně vytoužené sluníčko.


 Viki asi vyhlíží, kdy se jí vrátí Péťa. Ještě si počká. Důležité je, že se má v cizině dobře.


 Odpoledne jsme měli v plánu pouštět draka. Ale u nás nefoukal vítr. Vyjeli jsme tedy na kopec.
Tady vítr foukal, možná až moc. Po chvíli byla dost zima. Sluníčko zase schovaly mraky.


 Ale draci létali nádherně.





A abychom se trochu ohřáli, tak jsme cestou domů zastavili v lese, na houby.
Letos rostou o sto šest, ale my nějak nemáme štěstí.
Jednak nebylo moc příležitostí a jednak tam kam chodíme, tam chodí spousta lidí.
Nevadí. V lese bylo hezky.



Doma čajíček (choroba se mě nechce pustit), úkoly a další podobné nutné nudné denní záležitosti.

neděle 5. října 2014

Sluníčko a volno

Tak na to jsem dneska moooc těšila. Jak se všichni sebereme a půjdeme někam ven. Jak se budu nahřívat na sluníčku a kochat se podzimní krajinou..
Tůdle. Zataženo a sluníčko pryč. Choroba útočí čím dál víc.
Ale nedalo nám to. Aspoň dárek vyzkoušet se musel.


Počasí tedy opravdu nebylo nic moc.


Za to Lucce to jde skvěle. Krásně si naskočí a jede. Na to, že na tom nikdy nestála....




Taťka dohlíží, ale ono není třeba. První jízdu jsem s ní chodila v normálních botách, ale ani jednou jsem ji nechytala. Zkusila jsem to taky, ale tohle asi riskovat nebudu...


Sluníčko se sice hodně snažilo mi udělat radost, ale bohužel. Vždycky to bylo jen pá paprsků.



Už jezdí i z mírného kopečka.


A taky se dá použít jako sedátko ...


sobota 4. října 2014

Oslava

Dopoledne jsem se trochu prospala po noční.
Taťka odjel pro babičku.
Přišla Jana s Cipískem.
A protože jsem měla skoro všechno připravené ze včerejška, byl oběd raz dva.
Po obědě dostala oslavenkyně dárky.


Je to hrozné, ale fakt už je jí dvanáct. Tak strašně to letí. Ach jo.


Od nejstarší ségry taky dostala dárek. Moc hezky to vybrala.


Lucka vůbec netušila, že dostane kytku, dort a už vůbec né dárek.
Tak nějak jsme se dohodly, že bude hezké, že se sejdeme, posedíme, popovídáme. Jelikož vlastně všechno má, tak dostane jen jeden malý dárek.
Pěkně jsme ji zmátli.
V pátek jsem upekla ovocné řezy, ty má ráda, ale jenom na pekáček, ne jako dort.
Byla překvapená. Byla kytka, byl dort s dvanáctkou, byl velký dárek.
Fotka nic moc, ale už jásá a má radost.


Nejstarší a nejmladší, rozdíl 13 let...Berušky moje. Péťa chybí, ale ta si užívala na Santorini.


Dort si krásně nakrájela sama.


A samozřejmě došlo i na vyzkoušení dárku.



Ta radost je nefalšovaná a my s mužem zase máme radost, že se nám to tak hezky povedlo.
Vybrat dárek, který překvapil a potěšil.
Babička i Janička měly v plánu odejít tak mezi 16 - 17 hodinou. Nějak jim to nevyšlo, domů šly až v 19 až když ještě snědly sýrovou roládu a dopily vínko.
Povedený den.

pátek 3. října 2014

Konečně do práce

Asi to zní divně, ale já se fakt docela těšila. Sice to byl dost mazec. Práce spousty, do toho noví kolegové, no co vám budu povídat. Byl to fičák.
Ten byl i v pátek.
Lucka do školy, pak honem tátovi na hrob. Dneska je to pět let....Pořád to bolí....


U nás velká mlha, o kousek dál krásně slunečno. Podzim je v plném proudu.
V téhle podobě ho mám ráda.


Pak už nákup, domů, vařit , péct atd.
Pro Lucku do školy, k Janičce kouknout na myšky. Dostala darem strakatou myšku. Byl to trochu vylepšený dárek. Za tři dny neměla jednu myšku, ale hnedle jich bylo šest.
Jsou mrňavé, jsou flekaté, jsou roztomilé. Jen fotit moc nejdou jak jsou rychlé.



A navečer zase rychle do práce.Jen mě štve, že na mne leze nějaký bacil. Taťka už taky prská. Jen doufám, že to bude mít lehký a rychlý průběh.

středa 1. října 2014

Lucka má narozeniny, my máme...

přání jediný...
Ale hezky popořádku.
Na dnešek byl naplánován "pracovní" výlet. Jenže nakonec to nějak nevyšlo, ale já měla zase volno.
Takže ráno co ? Ráno zase procházka s Viki.
Fotka nic moc, ale jsou tam tři srnky, chodí k nám na snídani. Na jablka.


Na kopečku hezky, pod kopečkem - město v mlze.



Takhle to vypadalo v reálu ve městě.


Odpoledne taková malá oslavička palačinková...


Zde detail, dopsala jsem ho tam já :)


Navečer přišla Janička s Cipískem.  Zase trocha slavení.


A Péťa zanechala Lucce dárek ještě před odletem.
Lucka měla radost, že na ni ségra nezapomněla.


A v sobotu pokračujeme.

Přesto ti tady Lucinko dnes přeju všechno nej.
Jsi naše zlato, máme tě moc rádi a přejeme ti, ať se máš v životě dobře.
Těch 12 let uteklo nějak moc rychle.

úterý 30. září 2014

Další ranní procházka

Viki je z toho úplně vedle. No bodejť by ne. Jenže já těch hodin mám nějak moc.
A nechat je propadnout, to by byla chyba.



Vypadá to, že předpověď se povedla a dneska už tak hezky nebude.
V sousední vesnici mají opravenou sokolovnu. Myslím, že se jim to povedlo.


A teď hurá do práce - vánoční úklid volá.

A protože nejen prací živ je člověk, tak večer hurá za kulturou.
Divadelní představení Frankie + Johnny.
Obrázek vypůjčen :) Byli dobří, byli ze života, byli fajn.....


Lucka to tady musela zvládnout sama a taky že jo. Šikulka naše. Janička byla s námi.