Čtvrtek - bude mrznout ?

No tak trochu to vypadá, ráno při venčení bylo na teploměru 8, ano osm stupňů. Víc jak třiceti stupňový rozdíl. Můj špatný termoregulační systém trpí každým dnem. Ale dobře mi tak, chtěla jsem na Šumavu, tak to mám.
Ráno nutná procházka po Kvildě a nakoupení pohledů.

Jen co jsme dorazili na chalupu, začalo pršet....

Když trochu přestalo, riskli jsme to a vyrazili.
Jezerní slať. Ráno tady prý bylo pod nulou. Věřím tomu. Brr.

Hodily by se i rukavice.

O kousek dál Horská Kvilda. Několikrát jsme tu projížděli, chtěla jsem fotit, ale nikdy jsme nezastavili. Tak proč ne dneska, když je taková zima :)

A zase zpátky na druhou stranu od Kvildy. Prý největší sovinec v republice.

 Psi dovnitř nesmějí, mají tu pro ně připravené kotce. kupodivu to Viki vůbec nevadilo a asi byla nejobdivovanějším exponátem.

Abych nebyla nespravedlivá, asi jde o projekt z dotací EU. Nakonec jsme i ty sovy objevili.

A už zase leje jako z konve. Chvíli čekáme v autě, návštěva zajímavého místa.

 A jedeme dál, Chalupská slať.
Nově opravené chodníčky, opět právě přestalo pršet.

 Klasika

Tady to vypadá jako dokonalá výletní idylka

Duha, asi za odměnu, že jsme tu zimu a déšť vydrželi (ale nabyli jsme sami, bylo nás tam docela hodně)

Cestou zpět už je skoro sucho

 A loučíme se zase duhou, zase začíná pršet.

Čtvrtek byl tedy opravdu studený, ale to se dá na Šumavě čekat. milé překvapení nás čekalo "doma"- bylo přitopeno. To byla teprve pohodička.
Lucka už nikam nechtěla, my s mužem, že jídlo. U domácích obzaseno, tak jsme zavítali jinam.
Co vám budu povídat. Ceny takové, že mě přešel hlad. Brr, už nás mělo varovat, že tam nikdo nesedí.
Zbaběle jsme prchli a šli naproti ke štamgastům. Dobře jsme udělali.

Středa - Svatobor, Sušice , Rabí....

Další den a v plánu bych toho měla tolik. Tak uvidíme, co stihneme.
Po pravidelném ranním venčení a snídaní (tentokrát ne na balkoně) vyrážíme směr Sušice.
Viki už zase jede s námi, evidentně jí jednodenní oddech prospěl.
Jedeme pořád z kopce, výškové převýšení víc jak 650m.
Nejdříve zkontrolujeme penzion, kde jsme bydleli před lety. Stále stojí a funguje.
Pak už vyjíždíme na kopeček - Svatobor.

 Počasí nám moc nepřeje.  Ale zase na druhou stranu, vylézt na rozhledu a nic nevidět ?
Taky dobrý né? 

Ani z pod rozhledny to není o moc lepší.

I když za chvíli se počasí přeci jen umoudří a už je trochu vidět do daleka.

A o kousek dál už to vypadá, že bude zase hezky

V Sušici na náměstí je krásně.

Jen z časových důvodů nejdeme do naší tehdy oblíbené cukrárny.
Myslím, že tam by nás s Viki ani nepustili. Nevadí, zmrzlina na náměstí postačí.
A pak už honem na Rabí. Úžasné místo. Tentokrát šel na prohlídku s Luckou taťka.

 Náš hradní pes

 Hodiny pokročily. Cestou domů už jen pár zastávek na zajímavých místech.

Úterý - a pořád teplo

Teplo trvá, padají rekordy. Jenže sedět doma ? Tak co s tím.
Jeden háček to mělo. Viki s sebou po ranním venčení plácla na zem a jasně nám dala najevo, že ona tedy dnes nikam. Nechali jsme ji doma a asi jsme dobře udělali. To vedro bylo fakt hrozný.
A my ?
Autem na Antýgl.

Autobusem na Čeňkovu pilu. Prohlídka nové elektrárny,

a také té původní.

Soutok Vydry a Křemelné, dál už teče Otava

A pak už jen pěšky podél Vydry, lesem, trochu ve stínu.

Až k Turnerově chatě.

 Tady asi nejhorší zážitek. Ceny přemrštěné, obsluha neochotná, WC na turniket, no hrůza.
A tak zase pěkně dál, ještěže je Vydra taková pěkná.

 Došlo dvakrát i na koupání, tady se i potápět dalo....

Tady zase super vířivky, vystřídali jsme se tam všichni. Příjemné osvěžení.

Zpátky na Antýgl a zase autem domů.
Foceno v sedm hodin večer. Připomínám, že je to nejstudenější obec v ČR.

Viki vypadala odpočatě a tak jsme museli na jedno.
Prosím povšimněte si, že ona je dáma, alespoň kousek koberečku si našla.

Tahle docela příjemná hospůdka v sousedství se nám stala jakousi "závodkou".
Docela slušně tam vařili, obsluha milá a rychlá.