Likvidační
úsilí Viki nás před
časem dohnalo k rozhodnutí pořídit ji domů klec. Chvíli jsme se dohadovali o všech pro a proti, zvažovali jestli ano , nebo ne ( přeci jen při její velikosti nemalá finanční položka). Klec dorazila, manžel ji sestavil a světe div se, Viki ji ihned přijala za svůj majetek. Takže dnes, když všichni odcházíme z domu, Viki automaticky sama lehá do klece. Neprotestuje, nezlobí se, nelikviduje. A my jsme v klidu, že se jí, ani zařízení v domě nic nestane. Klec je dodávána holá, s plechovou podlahou.
Nejdřív jsme ji tam dávali jen teplou deku, ale v plánu bylo něco víc. A tak jsem se dnes konečně dokopala k tomu, abych matraci ušila. Je z 2cm molitanu, potažená silnou dekorační tkaninou. Jakmile jsem ji dala do klece, Viki zalehla a nechtěla se hnout. Takže spokojenost na všech stranách.
Popravdě...u nás není tolik místa abychom Holynkám pořídili klec...a ještě něco, ta jejich by hlavně musela být zvukoodolná...někdy prostě poblafávají...nic moc pro život v paneláku...i když blafají jen když je soused o patro níž doma...jinak se válejí na gauči
OdpovědětVymazat